Žraloci v chráněné oblasti v Indickém oceánu jsou častými oběťmi pytláků, upozornila studie

Tisíce žraloků se v chráněné oblasti v Indickém oceánu za poslední dekádu staly terčem ilegálního lovu. Poukázal na to výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Marine Science. Tamní vody jsou domovem i některých kriticky ohrožených druhů. Podle vědců je v tomto ohledu klíčová spolupráce s rybářskými komunitami v regionu.

Nová studie se zaměřila na ilegální lov žraloků v chráněné mořské oblasti v Britském indickooceánském území. Ta vznikla v roce 2010 a má rozlohu 640 tisíc kilometrů čtverečních. Tamní vody jsou domovem velkého množství právě těchto predátorů.

Údaje, které se vědcům podařilo získat, naznačují, že mezi lety 2010 až 2020 bylo v této chráněné oblasti uloveno více než čtrnáct tisíc žraloků. Podle rybářů z regionu, s nimiž vědci během výzkumu mluvili, je ale možné, že skutečné číslo bylo podstatně vyšší. 

Výzkumný tým také zjistil, že čtvrtina zachycených plavidel, která byla podezřelá z nelegálního rybolovu, pocházela ze Srí Lanky. Postupem času ale přibývalo lodí z Indie. Ty byly mnohdy větší, a měly tak větší kapacitu na žraloky.

„Prosazování pravidel v tak velké a odlehlé oblasti je nesmírně obtížné,“ poznamenala hlavní autorka výzkumu Claire Collinsová z University of Exeter. „Naše výsledky ukazují, že nelegální rybolov představuje pro žraloky žijící v oblasti Britského indickooceánského území velkou hrozbu,“ uvedla. 

Collinsová v té souvislosti dodala, že tamní vody jsou mimo jiné domovem kriticky ohrožených druhů, jako je například žralok dvouploutvý nebo kladivoun bronzový. Pytláci podle ní navíc mnohdy loví kolem útesů, kde žije mnoho mláďat, což je pro budoucnost některých druhů zvláště nebezpečné.

Kladivoun bronzový
Zdroj: Flickr

Nutnost spolupráce s rybářskými komunitami

„Klíčová je spolupráce  s rybářskými komunitami, abychom pochopili, kde, kdy a proč lidé loví nelegálně - a jak můžeme zlepšit zastrašování,“ uvedl další z autorů Tom B. Letessier ze Zoological Society of London.

Vědci totiž například zjistili, že rybáři mají velmi odlišné představy o pokutách, kterým mohou čelit. Mnohdy se navíc také domnívají, že je velmi nepravděpodobné, že budou při pytlačení chyceni. Cestou je podle odborníků také širší využívání satelitů při sledování plavidel, která se v oblasti pohybují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...