Znečištěný vzduch zhoršuje úmrtnost na COVID-19, ukazuje harvardská studie

Znečištěné ovzduší je spojené s výrazně vyšší úmrtností na nemoc COVID-19, tvrdí rozsáhlá analýza opírající se o zkoumání 98 procent území USA.

Práce amerických vědců ukazuje, že i drobná změna ve znečištění ovzduší roky před pandemií je spojená s až 15procentním nárůstem smrtnosti na nemoc způsobovanou novým koronavirem.

Autoři studie tvrdí, že lidé ve znečištěnějších oblastech mají výrazně větší pravděpodobnost, že na COVID-19 zemřou než lidé žijící v místech s čistějším vzduchem. Hlavní příčinou je podle vědců fakt, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je extrémně smrtící a je často spojený s úmrtími nakažených novým koronavirem. Má také vliv na mnoho dalších respiračních a kardiovaskulárních problémů.

Tuto úvahu potvrzuje i další nezávislý výzkum z Itálie – podle něj je vyšší smrtnost nemoci na severu této země spojená právě s vyšší mírou znečištění.

K čemu je taková znalost?

Podle autorů obou studií se budou dát jejich výsledky využít k tomu, aby místa s horším znečištěním přijala přísnější opatření, nebo aby tam byly nasazeny větší či účinnější prostředky než v oblastech s lepšími podmínkami.

Výsledky americké práce, na níž pracovali vědci z Harvardu, vycházejí ze studie úmrtí v USA na COVID-19 do 4. dubna na 98 procentech území. Znečištění bylo vždy spojené se zvýšenou úmrtností na všechny nemoci, ale u nového koronaviru byl tento efekt výjimečně silný. „Tyto výsledky jsou jasné a robustní,“ uvedli autoři práce. Jejich analýza fungovala, i když vyřadili New York, který je postižený mimořádným množstvím případů.

Tyto výsledky odpovídají starším výzkumům, které se věnovaly úmrtnosti na nemoc SARS roku 2003. Také tehdy se našla silná korelace se znečištěním. Autoři dodávají, že je potřeba detailnějších výzkumů zaměřených ideálně na konkrétní lokality a také na různé látky, jež za znečištěním stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
před 19 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026
Načítání...