Znečištěný vzduch zhoršuje úmrtnost na COVID-19, ukazuje harvardská studie

Znečištěné ovzduší je spojené s výrazně vyšší úmrtností na nemoc COVID-19, tvrdí rozsáhlá analýza opírající se o zkoumání 98 procent území USA.

Práce amerických vědců ukazuje, že i drobná změna ve znečištění ovzduší roky před pandemií je spojená s až 15procentním nárůstem smrtnosti na nemoc způsobovanou novým koronavirem.

Autoři studie tvrdí, že lidé ve znečištěnějších oblastech mají výrazně větší pravděpodobnost, že na COVID-19 zemřou než lidé žijící v místech s čistějším vzduchem. Hlavní příčinou je podle vědců fakt, že znečištěný vzduch zvyšuje pravděpodobnost akutního respiračního syndromu, který je extrémně smrtící a je často spojený s úmrtími nakažených novým koronavirem. Má také vliv na mnoho dalších respiračních a kardiovaskulárních problémů.

Tuto úvahu potvrzuje i další nezávislý výzkum z Itálie – podle něj je vyšší smrtnost nemoci na severu této země spojená právě s vyšší mírou znečištění.

K čemu je taková znalost?

Podle autorů obou studií se budou dát jejich výsledky využít k tomu, aby místa s horším znečištěním přijala přísnější opatření, nebo aby tam byly nasazeny větší či účinnější prostředky než v oblastech s lepšími podmínkami.

Výsledky americké práce, na níž pracovali vědci z Harvardu, vycházejí ze studie úmrtí v USA na COVID-19 do 4. dubna na 98 procentech území. Znečištění bylo vždy spojené se zvýšenou úmrtností na všechny nemoci, ale u nového koronaviru byl tento efekt výjimečně silný. „Tyto výsledky jsou jasné a robustní,“ uvedli autoři práce. Jejich analýza fungovala, i když vyřadili New York, který je postižený mimořádným množstvím případů.

Tyto výsledky odpovídají starším výzkumům, které se věnovaly úmrtnosti na nemoc SARS roku 2003. Také tehdy se našla silná korelace se znečištěním. Autoři dodávají, že je potřeba detailnějších výzkumů zaměřených ideálně na konkrétní lokality a také na různé látky, jež za znečištěním stojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 2 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 5 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 8 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 9 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
03:39Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
včera v 16:39‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
včera v 14:34‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
včera v 11:04‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.