Mikroskopické částice ve znečištěném vzduchu vdechované těhotnými ženami mohou poškodit vývoj srdce a cév jejich plodů. Upozornili na to vědci v odborném časopise Cardiovascular Toxicology.
Lékaři z americké Rutgersovy univerzity uvedli, že největší riziko představují pro matky období prvního a třetího trimestru, v té době jsou jejich těla nejvíce zranitelná znečištěním ovzduší. A současně mohou částice v této době nejsnadněji poškodit kardiovaskulární systém plodu.
„Tento výzkum naznačuje, že těhotné ženy, ženy v plodném věku, které chtějí otěhotnět, i ty, které podstupují umělé oplodnění, by se měly vyhnout oblastem s vysokou mírou znečištění vzduchu. A pokud to nemohou udělat, neměly by příliš vycházet z domovů,“ doporučuje Phoebe Stapletonová z Rutgersovy univerzity. „A také by těhotné ženy měly zvážit, jestli nemonitorovat kvalitu vzduchu v místnostech, kde pracují a žijí,“ dodává.
Nečistoty přechází z matek na děti
Vše, co matka vdechuje, má dopad na její oběhový systém, jenž se neustále přizpůsobuje tomu, aby dokázal zásobovat krví rostoucí plod. Vystavení znečišťujícím látkám může zužovat tepny, omezovat přívod krve dítěti a bránit tak, aby se k němu dostávaly živiny i kyslík. To může podle výzkumníků zpomalit růst a vývoj dítěte a také to může vést k množství běžných těhotenských komplikací, jako je například růstová restrikce plodu.
Vědci v tomto výzkumu zkoumali oběhový systém u březích krys a jejich embryí, když byly vystaveny nanočásticím oxidu titaničitého ve formě aerosolu. Tato látka je součástí znečištění vzduchu a má vlastnosti vhodné pro laboratorní výzkum. Podali ho krysám v prvním, druhém a třetím trimestru. Výsledky pak porovnávali s březími krysami, které byly vystaveny jen čistému filtrovanému vzduchu.
Výzkumníci zjistili, že vystavení znečišťujícím látkám v raném těhotenství vážně ovlivňuje oběhový systém plodu, zejména aortu a pupečníkovou žílu. Pozdější vystavení těmto látkám má zase větší negativní dopad na velikost plodu, protože omezené proudění krve vede ke zhoršenému zásobování živinami.
Co mají lidi a krysy společného
Ukázalo se také, že k omezení fungování oběhového systému stačí u zvířat jen jediné vystavení nanočásticím. Nejcitlivějšími obdobími byly právě první a třetí trimestr těhotenství. Výsledek této práce se nedá automaticky přenést na člověka, ale studie zkoumala biologické vlastnosti, které jsou u člověka i u krysy prakticky totožné. Proto podle autorů studie výsledky naznačují, že by podobné výsledky byly pozorované také u lidí.
„Přestože nanotechnologie má obrovský pozitivní dopad na oblasti, jako je účinnost paliv nebo obnovitelné zdroje, stále se toho moc neví o tom, jak tyto částice ovlivňují člověka během časných stádií jeho vývoje,“ uvedla profesorka Stapletonová.
Do roku 2025 by měla dosáhnout výroba oxidu titaničitého v podobě nanočástic 2,5 milionu tun ročně.
