Povodně, vlny veder, požáry a další klimatické extrémy způsobují lidstvu obrovské přímé škody. Podle nového výzkumu ale také napomáhají podmínkám, v nichž se snadněji a rychleji šíří většina nemocí.
Studie uvádí, že klimatická rizika, jako jsou záplavy, vlny veder a sucha, zhoršila více než polovinu ze stovek známých infekčních onemocnění lidí, včetně malárie, hantaviru, cholery a antraxu.
Vědci prošli lékařskou literaturu o zjištěných případech různých nemocí a zjistili, že 218 ze známých 375 lidských infekčních onemocnění, tedy 58 %, se zřejmě zhoršilo v důsledku jednoho z deseti typů extrémního počasí spojeného se změnou klimatu, uvádí studie v odborném časopise Nature Climate Change.
Počasí, klima, zdraví
Lékaři dávali nemoci do souvislosti s počasím už od dob Hippokrata, ale tato studie ukazuje, jak rozsáhlý je vliv klimatu na lidské zdraví.
„Pokud se mění klima, mění se i riziko těchto nemocí,“ uvedl spoluautor studie Jonathan Patz, ředitel Institutu globálního zdraví na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. Podle něj je třeba o těchto nemocech přemýšlet jako o příznacích nemocné Země.
„Výsledky této studie jsou děsivé a dobře ilustrují obrovské důsledky klimatických změn na lidské patogeny,“ komentoval práci Carlos del Rio z Emory University, který se na studii nepodílel. „Ti z nás, kteří se zabývají infekčními chorobami a mikrobiologií, musí změnu klimatu zařadit mezi své priority a všichni společně musíme zabránit tomu, co by se v důsledku změny klimatu stalo – tedy katastrofě.“
V další fázi výzkumu kromě zkoumání infekčních onemocnění rozšířili vědci studii o všechny další typy lidských onemocnění, včetně těch neinfekčních, jako je astma, alergie a dokonce i kousnutí zvířaty. Popsali celkem 286 nemocí a u 223 z nich se v důsledku klimatických rizik jejich hrozba zvyšuje, devět se jich v důsledku klimatických změn snižuje a u 54 se vyskytly případy jak zhoršení, tak zlepšení.
Tohle se už děje
Hlavní autor studie Camilo Mora, který pracuje jako analytik klimatických dat na Havajské univerzitě, uvedl, že zásadní je, že tato studie se nezabývá předpovídáním budoucích případů „Nejsou to žádné spekulace, žádné modely,“ řekl Mora. „Tohle všechno se už teď děje.“
On sám je dokladem jedné takové situace. Před pěti lety zasáhly jeho dům rozsáhlé povodně, které podle meteorologů byly způsobené klimatickou změnou. To vyvolalo ideální podmínky pro přemnožení komárů a některý z nich vědce nakazil virem chikungunya. Přestože přežil, ještě po letech pociťuje bolesti kloubů.
Rizika předvídatelná i nečekaná
Podle Mory se dá většina rizik docela dobře předpovědět – ale někdy se klimatické změny projevují zvláštním způsobem. Mora uvádí případ ze Sibiře z roku 2016, kdy byla při tání věčně zmrzlé půdy (permafrostu) v důsledku oteplování objevena desítky let stará mršina soba uhynulého na sněť slezinnou. Místní dítě se jí dotklo, nemocí se nakazilo a pak ji rozšířilo na další obyvatele své komunity.
Mora se ve studii podíval i na covid – zajímalo ho, jak se tato choroba prolíná s klimatickými riziky – pokud vůbec. Našel případy, kdy extrémní počasí jak zhoršovalo, tak snižovalo pravděpodobnost výskytu covidu-19. V některých případech se kvůli extrémním vedrům v chudých oblastech lidé shromažďovali, aby se ochladili, a vystavili se tak nákaze. V jiných situacích ale zase silné lijáky omezily šíření covidu, protože lidé zůstávali doma a uvnitř, mimo dosah ostatních.
Podle Aarona Bernsteina z Harvard School of Public Health je tato studie dobrým varováním před zdravotními riziky spojenými s klimatickými změnami. Vědec se domnívá, že hlavní příčinou této hrozby je migrace zvířat blíž k lidem – když musejí opouštět své poškozené životní prostředí, dostanou se do kontaktu s lidmi a mohou na ně snadněji a častěji přenášet své zoonózy.
