Změny klimatu nahrávají šíření většiny známých nemocí, varuje výzkum

Povodně, vlny veder, požáry a další klimatické extrémy způsobují lidstvu obrovské přímé škody. Podle nového výzkumu ale také napomáhají podmínkám, v nichž se snadněji a rychleji šíří většina nemocí.

Studie uvádí, že klimatická rizika, jako jsou záplavy, vlny veder a sucha, zhoršila více než polovinu ze stovek známých infekčních onemocnění lidí, včetně malárie, hantaviru, cholery a antraxu.

Vědci prošli lékařskou literaturu o zjištěných případech různých nemocí a zjistili, že 218 ze známých 375 lidských infekčních onemocnění, tedy 58 %, se zřejmě zhoršilo v důsledku jednoho z deseti typů extrémního počasí spojeného se změnou klimatu, uvádí studie v odborném časopise Nature Climate Change.

Počasí, klima, zdraví

Lékaři dávali nemoci do souvislosti s počasím už od dob Hippokrata, ale tato studie ukazuje, jak rozsáhlý je vliv klimatu na lidské zdraví.

„Pokud se mění klima, mění se i riziko těchto nemocí,“ uvedl spoluautor studie Jonathan Patz, ředitel Institutu globálního zdraví na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. Podle něj je třeba o těchto nemocech přemýšlet jako o příznacích nemocné Země.

„Výsledky této studie jsou děsivé a dobře ilustrují obrovské důsledky klimatických změn na lidské patogeny,“ komentoval práci Carlos del Rio z Emory University, který se na studii nepodílel. „Ti z nás, kteří se zabývají infekčními chorobami a mikrobiologií, musí změnu klimatu zařadit mezi své priority a všichni společně musíme zabránit tomu, co by se v důsledku změny klimatu stalo – tedy katastrofě.“

V další fázi výzkumu kromě zkoumání infekčních onemocnění rozšířili vědci studii o všechny další typy lidských onemocnění, včetně těch neinfekčních, jako je astma, alergie a dokonce i kousnutí zvířaty. Popsali celkem 286 nemocí a u 223 z nich se v důsledku klimatických rizik jejich hrozba zvyšuje, devět se jich v důsledku klimatických změn snižuje a u 54 se vyskytly případy jak zhoršení, tak zlepšení.

Tohle se už děje

Hlavní autor studie Camilo Mora, který pracuje jako analytik klimatických dat na Havajské univerzitě, uvedl, že zásadní je, že tato studie se nezabývá předpovídáním budoucích případů „Nejsou to žádné spekulace, žádné modely,“ řekl Mora. „Tohle všechno se už teď děje.“

On sám je dokladem jedné takové situace. Před pěti lety zasáhly jeho dům rozsáhlé povodně, které podle meteorologů byly způsobené klimatickou změnou. To vyvolalo ideální podmínky pro přemnožení komárů a některý z nich vědce nakazil virem chikungunya. Přestože přežil, ještě po letech pociťuje bolesti kloubů.

Rizika předvídatelná i nečekaná

Podle Mory se dá většina rizik docela dobře předpovědět – ale někdy se klimatické změny projevují zvláštním způsobem. Mora uvádí případ ze Sibiře z roku 2016, kdy byla při tání věčně zmrzlé půdy (permafrostu) v důsledku oteplování objevena desítky let stará mršina soba uhynulého na sněť slezinnou. Místní dítě se jí dotklo, nemocí se nakazilo a pak ji rozšířilo na další obyvatele své komunity.

Mora se ve studii podíval i na covid – zajímalo ho, jak se tato choroba prolíná s klimatickými riziky – pokud vůbec. Našel případy, kdy extrémní počasí jak zhoršovalo, tak snižovalo pravděpodobnost výskytu covidu-19. V některých případech se kvůli extrémním vedrům v chudých oblastech lidé shromažďovali, aby se ochladili, a vystavili se tak nákaze. V jiných situacích ale zase silné lijáky omezily šíření covidu, protože lidé zůstávali doma a uvnitř, mimo dosah ostatních. 

Podle Aarona Bernsteina z Harvard School of Public Health je tato studie dobrým varováním před zdravotními riziky spojenými s klimatickými změnami. Vědec se domnívá, že hlavní příčinou této hrozby je migrace zvířat blíž k lidem – když musejí opouštět své poškozené životní prostředí, dostanou se do kontaktu s lidmi a mohou na ně snadněji a častěji přenášet své zoonózy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.
před 1 hhodinou

Island zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 15 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 16 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 16 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 18 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
31. 3. 2025

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
31. 3. 2025
Načítání...