Život na Zemi vznikl extrémně rychle, dokazuje objev. A naznačuje existenci života ve vesmíru

Australané hlásí z Grónska nejstarší důkaz života na Zemi. Tento objev přepisuje historii planety.

Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo.

Jeden ze spoluautorů studie Martin Van Kranendonk z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který zároveň vede australské středisko pro astrobiologii, k objevu uvedl, že je to vzpruha pro naděje, že život vznikl i jinde ve vesmíru, například na Marsu. „Ukazuje nám to, jak se naše planeta vyvíjela a jak vznikly základy života,“ řekl Van Kranendonk.

Podle Van Kranendonka se zdá, že vývoj života byl mnohem rychlejší, než se usuzovalo. Předpokládá se, že Země vznikla před 4,6 miliardy let, velké bombardování planety asteroidy pak skončilo někdy před čtyřmi miliardami let. Nový objev ukazuje, že život se pak vyvinul velmi rychle poté.

Jak vypadal první život na Zemi

Australský tým v oblasti Isua na jihozápadě Grónska nalezl na skalách odhalených díky tání takzvané stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Dosud žijící stromatolity je možné najít například v Austrálii.

Stromatolity nalezené v Grónsku byly vysoké zhruba jeden až čtyři centimetry. Odborníci jejich stáří datovali na 3,7 miliardy let. Pokud by se jejich objev zkamenělého života potvrdil, předčilo by to dosud známý nejstarší nález, učiněný v Austrálii, o 220 milionů let.

Tehdy zde byl zcela odlišný svět. Kontinenty byly černé, oceány zelené a obloha oranžová.
Martin Van Kranendonk
geolog, Univerzita v Novém Jižním Walesu

Povrch byl černý kvůli chladnoucí lávě, na které nerostly žádné rostliny, zatímco zeleň oceánů byla důsledkem velkého množství železa. V atmosféře bylo jen velmi malé množství kyslíku, který se stará o modř oblohy, převažující barvou byla proto oranžová.

Astrobioložka z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Abigail Allwoodová dataci nálezu považuje za správnou, jen si není jistá tím, že objev kdysi opravdu skrýval život. Předložené důkazy ji prozatím plně nepřesvědčily, vyloučeno tak není, že to je jen geologická hříčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...