Život na Zemi vznikl extrémně rychle, dokazuje objev. A naznačuje existenci života ve vesmíru

Australané hlásí z Grónska nejstarší důkaz života na Zemi. Tento objev přepisuje historii planety.

Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo.

Jeden ze spoluautorů studie Martin Van Kranendonk z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který zároveň vede australské středisko pro astrobiologii, k objevu uvedl, že je to vzpruha pro naděje, že život vznikl i jinde ve vesmíru, například na Marsu. „Ukazuje nám to, jak se naše planeta vyvíjela a jak vznikly základy života,“ řekl Van Kranendonk.

Podle Van Kranendonka se zdá, že vývoj života byl mnohem rychlejší, než se usuzovalo. Předpokládá se, že Země vznikla před 4,6 miliardy let, velké bombardování planety asteroidy pak skončilo někdy před čtyřmi miliardami let. Nový objev ukazuje, že život se pak vyvinul velmi rychle poté.

Jak vypadal první život na Zemi

Australský tým v oblasti Isua na jihozápadě Grónska nalezl na skalách odhalených díky tání takzvané stromatolity, což jsou kupolovité usazeniny vytvořené koloniemi bakterií a sinic. Dosud žijící stromatolity je možné najít například v Austrálii.

Stromatolity nalezené v Grónsku byly vysoké zhruba jeden až čtyři centimetry. Odborníci jejich stáří datovali na 3,7 miliardy let. Pokud by se jejich objev zkamenělého života potvrdil, předčilo by to dosud známý nejstarší nález, učiněný v Austrálii, o 220 milionů let.

Tehdy zde byl zcela odlišný svět. Kontinenty byly černé, oceány zelené a obloha oranžová.
Martin Van Kranendonk
geolog, Univerzita v Novém Jižním Walesu

Povrch byl černý kvůli chladnoucí lávě, na které nerostly žádné rostliny, zatímco zeleň oceánů byla důsledkem velkého množství železa. V atmosféře bylo jen velmi malé množství kyslíku, který se stará o modř oblohy, převažující barvou byla proto oranžová.

Astrobioložka z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Abigail Allwoodová dataci nálezu považuje za správnou, jen si není jistá tím, že objev kdysi opravdu skrýval život. Předložené důkazy ji prozatím plně nepřesvědčily, vyloučeno tak není, že to je jen geologická hříčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 5 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 7 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 9 hhodinami

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
před 9 hhodinami

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
před 10 hhodinami

AI může zničit reklamní model internetu, varuje tvůrce webu

Multimiliardový reklamní model, na němž stojí ekonomika internetu, by se mohl rozpadnout kvůli rozmachu generativní umělé inteligence (AI) a takzvaných velkých jazykových modelů (LLM), jako je například ChatGPT. Na konferenci o AI pořádané deníkem Financial Times před tím varoval Tim Berners-Lee, tvůrce systému World Wide Web (WWW), na němž stojí internet.
před 11 hhodinami

Česko zalehla mlha. Meteorolog vysvětluje proč

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?
před 12 hhodinami

Moderní léčba cystické fibrózy navrací pacientům normální život

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.
před 14 hhodinami
Načítání...