Ženy, které rodily mnohokrát, mohou rychleji stárnout, tvrdí studie. Nejlépe jsou na tom matky tří dětí

Vysoký nebo nulový počet porodů může u žen v následujících letech urychlovat proces stárnutí. Poukázala na to nová studie publikovaná na stránkách Scientific Reports. Nejmenší riziko v tomto ohledu zaznamenali vědci u matek tří až čtyř dětí.

Těhotenství představuje pro ženský organizmus zátěž. Stojí ho mnoho energie a má dopady na fungování celé řady orgánů. V nové studii se vědci zaměřili na to, jak se tělo s touto zkušeností vyrovnává během let a zda může mít počet porodů vliv na stárnutí.

Celkem měl výzkumný tým k dispozici zdravotní údaje od 4418 žen. Ty obsahovaly informace o tom, kolik živých dětí respondentky porodily a jestli už prošly menopauzou. Biologické stárnutí pak vědci hodnotili podle devíti ukazatelů, mezi které například patřil stav ledvin a jater, fungování metabolismu, anémie či poruchy imunity.

„Namísto hodnocení stárnutí na buněčné úrovni jsme se chtěli zaměřit na ukazatele vypovídající o věku a fungování hlavních orgánových soustav,“ poznamenal spoluautor studie Waylon Hastings z Pensylvánské státní univerzity.

Konkrétně vědci zjistili, že ženy, které neměly žádné nebo málo dětí či porodily mnoho potomků, stárly rychleji než matky tří až čtyř dětí. Tyto výsledky platily i poté, co vědci vzali v potaz i ostatní faktory, jako je například životní styl. 

Menopauza jako milník

„Z hlediska evoluční biologie dává naše zjištění smysl,“ uvedla autorka studie Talia Shiraziová z Pensylvánské státní univerzity. „Pokud investujete energii do těhotenství a kojení, pravděpodobně vám jí pak tolik pro údržbu a ochranu vlastního těla nezbyde,“ dodala.

Rychlejší stárnutí ovšem vědci zaznamenali pouze u žen, které již prošly menopauzou. Protože data byla pořízena v jednom okamžiku, podle Shiraziové není v současné době možné s jistotou určit konkrétní příčinu.

Jedním z možných vysvětlení by však podle ní mohl být úbytek ovariálních hormonů u žen po přechodu. „Předchozí výzkum zjistil, že tyto látky obecně chrání před některými procesy, které by mohly urychlovat stárnutí,“ vysvětlila Shiraziová.

„Je tedy možné, že u žen před menopauzou hormony potlačují možné negativní důsledky související s reprodukcí,“ dodala. Podle vědců je však v této oblasti zapotřebí provést další výzkum.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 9 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 12 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.