Zemřel skromný miliardář Paul Allen. Zakladatel Microsoftu, podporovatel kosmických letů a hledač vraků

Tak trochu ve stínu celebrity Billa Gatese zůstal jeho parťák z mládí a spoluzakladatel společnosti Microsoft Paul Allen, jehož život se uzavřel v pondělí 15. října ve věku 65 let. A to přesto, že tento americký programátor a podnikatel mimo jiné vymyslel počítačovému gigantu i jméno – a jeho štědrá donátorská činnost podpořila mnoho užitečných projektů v oblasti vědeckých výzkumů, ochrany přírody, vzdělávacích projektů či umění.

Už v roce 1983 Allen, narozený 21. ledna 1953, práci v Microsoftu kvůli nemoci výrazně omezil a po uzdravení se vrhl na desítky různých projektů, včetně kulturních, ale zejména vědeckých – od výzkumu dvoukřídlého hmyzu přes studium mozku až po dobývání vesmíru. Podle dostupných údajů dal téměř dvě miliardy dolarů (45 miliard korun) na vědecké výzkumy, ochranu přírody, vzdělávací projekty či umění.

Stál například u zrodu vesmírné lodi SpaceShipOne, která v roce 2004 jako první soukromý stroj s lidskou posádkou překonala hranici vesmíru. Pro tento projekt jej oslovil návrhář plavidla Burt Rutan a Allen, vášnivý příznivec vesmírných letů a science fiction, na vývoj prototypu přispěl 20 miliony dolarů.

Nahrávám video
Zemřel spoluzakladatel Microsoftu, skromný miliardář Paul Allen
Zdroj: ČT24

Stál také za americkou společností Stratolaunch Systems, která právě v těchto dnech začíná v Kalifornii s leteckými zkouškami obřího nosiče raket. Letoun, který by měl vypouštět kosmické rakety z výšky zhruba 12 kilometrů, je s rozpětím křídel 117 metrů vůbec největším letadlem na světě. Váží 226 769 kilogramů, patří tedy současně i mezi nejtěžší letadla na světě. Letadlo je dlouhé 75 metrů a vysoké 15 metrů, první start s vypuštěním rakety je naplánován na rok 2019.

Allen také sponzoroval soustavu Allenových radioteleskopů (ATA), která z observatoře v Kalifornii necelých 500 kilometrů od San Francisca od roku 2007 mimo jiné pátrá po mimozemských civilizacích. Na tento projekt přispěl víc než 30 miliony dolarů.

Jeho další projekt, Allenův institut pro výzkum mozku, provozuje databázi Allenův atlas mozku, v níž jsou údaje o působení různých genů v mozku. Allen jej založil v roce 2003 a celkově podpořil 500 miliony dolarů.

To vše si mohl dovolit zejména díky svému nápadu z roku 1974, kdy se spolužákem ze střední školy Gatesem vymysleli programovací jazyk Basic a o rok později založili ve městě Albuquerque v Novém Mexiku malou firmu s původně dvouslovným názvem Micro-Soft, která měla zprvu patnáct pracovníků. Microsoft postupně ovládl světový trh s programy a nabobtnal až na téměř 130 000 zaměstnanců.

„Jako spoluzakladatel Microsoftu svým vlastním tichým a vytrvalým způsobem vytvářel magické věci, zkušenosti a instituce, čímž změnil svět,“ uvedl v prohlášení současný šéf Microsoftu Satya Nadella.

Muž, který pomohl zachránit svět před epidemií eboly

Na boj se smrtelně nebezpečnou ebolou věnoval v roce 2014 celých 100 milionů dolarů, s vládou USA a Světovou zdravotnickou organizací spolupracoval na evakuaci a léčbě infikovaných humanitárních pracovníků. V této souvislosti se mimo jiné zavázal poskytnout 10 000 chytrých telefonů na pomoc při shromažďování dat a identifikaci potřeb záchranných pracovníků.

Nadšený amatérský rocker Allen přispíval i na kulturu, například v roce 2000 otevřelo v Seattlu brány Allenem financované muzeum experimentální hudby a sci-fi EMP. V roce 2004 zpřístupnil Allen veřejnosti svou sbírku vzácných vojenských letounů Flying Heritage Collection, jež zahrnuje stroje japonské, německé, ruské, britské či americké z let 1935 až 1945. Byl též milovníkem umění, jeho soukromá sbírka zahrnuje například Picassa, Moneta, Maneta, Degase, Gogha či Gauguina.

Média se velice zajímala o jeho objevitelskou práci pod mořskou hladinou, kde na různých místech světa našel řadu lodních vraků. K posledním velkým nálezům patřily letos v zimě pozůstatky americké letadlové lodě Lexington potopené za druhé světové války. Předtím objevil se svým týmem křižník Indianapolis, japonskou válečnou loď Musaši či italský torpédoborec Artigliere; všechny skončily na mořském dně ve 40. letech minulého století.

Vzpomínka Billa Gatese

„Paul nebyl spokojen se založením jedné společnosti. Zacílil svůj intelekt a soucit do druhého projektu zaměřeného na zlepšování životů lidí a posilování společenství v Seattlu a po celém světě,“ napsal Gates, který označil Allena za jednoho ze svých „nejstarších a nejlepších přátel“.

S Billem Gatesem se Allen kamarádil už na základní škole, kde spolu psali počítačové programy. Allen studoval Washingtonskou státní univerzitu, kterou nedokončil. Jako programátor začínal u firmy Honeywell International a v roce 1975 s Gatesem založil Microsoft. Ve firmě si podržel akcie, které mu vynesly pohádkové jmění, a do roku 2000 zasedal v její dozorčí radě.

Allen vlastnil dva profesionální sportovní týmy: Seattle Seahawks v NFL a Portland Trail Blazers v NBA. V roce 2007 se ocitl na listině 100 nejvlivnějších lidí na světě časopisu Time Magazine.

Svým aktivitám se věnoval naplno bez ohledu na to, že se u něj objevila rakovina. Poprvé mu lékaři sdělili osudovou diagnózu již ve třiceti letech, což jej podle jeho vzpomínek konfrontovalo s realitou vlastní smrtelnosti a přimělo „dělat věci, které jste dosud nedělal“.

Před několika týdny oznámil, že se u něj znovu objevil Non-Hodgkinův lymfom, zhoubné nádorové onemocnění lymfatické tkáně, z něhož se vyléčil v roce 2009. Ačkoli muž, který se nikdy neoženil a neměl děti, plánoval, že podstoupí agresivní léčbu, tentokrát již na nemoc nestačil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 56 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 3 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...