Zemřel skromný miliardář Paul Allen. Zakladatel Microsoftu, podporovatel kosmických letů a hledač vraků

Tak trochu ve stínu celebrity Billa Gatese zůstal jeho parťák z mládí a spoluzakladatel společnosti Microsoft Paul Allen, jehož život se uzavřel v pondělí 15. října ve věku 65 let. A to přesto, že tento americký programátor a podnikatel mimo jiné vymyslel počítačovému gigantu i jméno – a jeho štědrá donátorská činnost podpořila mnoho užitečných projektů v oblasti vědeckých výzkumů, ochrany přírody, vzdělávacích projektů či umění.

Už v roce 1983 Allen, narozený 21. ledna 1953, práci v Microsoftu kvůli nemoci výrazně omezil a po uzdravení se vrhl na desítky různých projektů, včetně kulturních, ale zejména vědeckých – od výzkumu dvoukřídlého hmyzu přes studium mozku až po dobývání vesmíru. Podle dostupných údajů dal téměř dvě miliardy dolarů (45 miliard korun) na vědecké výzkumy, ochranu přírody, vzdělávací projekty či umění.

Stál například u zrodu vesmírné lodi SpaceShipOne, která v roce 2004 jako první soukromý stroj s lidskou posádkou překonala hranici vesmíru. Pro tento projekt jej oslovil návrhář plavidla Burt Rutan a Allen, vášnivý příznivec vesmírných letů a science fiction, na vývoj prototypu přispěl 20 miliony dolarů.

Nahrávám video

Stál také za americkou společností Stratolaunch Systems, která právě v těchto dnech začíná v Kalifornii s leteckými zkouškami obřího nosiče raket. Letoun, který by měl vypouštět kosmické rakety z výšky zhruba 12 kilometrů, je s rozpětím křídel 117 metrů vůbec největším letadlem na světě. Váží 226 769 kilogramů, patří tedy současně i mezi nejtěžší letadla na světě. Letadlo je dlouhé 75 metrů a vysoké 15 metrů, první start s vypuštěním rakety je naplánován na rok 2019.

Allen také sponzoroval soustavu Allenových radioteleskopů (ATA), která z observatoře v Kalifornii necelých 500 kilometrů od San Francisca od roku 2007 mimo jiné pátrá po mimozemských civilizacích. Na tento projekt přispěl víc než 30 miliony dolarů.

Jeho další projekt, Allenův institut pro výzkum mozku, provozuje databázi Allenův atlas mozku, v níž jsou údaje o působení různých genů v mozku. Allen jej založil v roce 2003 a celkově podpořil 500 miliony dolarů.

To vše si mohl dovolit zejména díky svému nápadu z roku 1974, kdy se spolužákem ze střední školy Gatesem vymysleli programovací jazyk Basic a o rok později založili ve městě Albuquerque v Novém Mexiku malou firmu s původně dvouslovným názvem Micro-Soft, která měla zprvu patnáct pracovníků. Microsoft postupně ovládl světový trh s programy a nabobtnal až na téměř 130 000 zaměstnanců.

„Jako spoluzakladatel Microsoftu svým vlastním tichým a vytrvalým způsobem vytvářel magické věci, zkušenosti a instituce, čímž změnil svět,“ uvedl v prohlášení současný šéf Microsoftu Satya Nadella.

Muž, který pomohl zachránit svět před epidemií eboly

Na boj se smrtelně nebezpečnou ebolou věnoval v roce 2014 celých 100 milionů dolarů, s vládou USA a Světovou zdravotnickou organizací spolupracoval na evakuaci a léčbě infikovaných humanitárních pracovníků. V této souvislosti se mimo jiné zavázal poskytnout 10 000 chytrých telefonů na pomoc při shromažďování dat a identifikaci potřeb záchranných pracovníků.

Nadšený amatérský rocker Allen přispíval i na kulturu, například v roce 2000 otevřelo v Seattlu brány Allenem financované muzeum experimentální hudby a sci-fi EMP. V roce 2004 zpřístupnil Allen veřejnosti svou sbírku vzácných vojenských letounů Flying Heritage Collection, jež zahrnuje stroje japonské, německé, ruské, britské či americké z let 1935 až 1945. Byl též milovníkem umění, jeho soukromá sbírka zahrnuje například Picassa, Moneta, Maneta, Degase, Gogha či Gauguina.

Média se velice zajímala o jeho objevitelskou práci pod mořskou hladinou, kde na různých místech světa našel řadu lodních vraků. K posledním velkým nálezům patřily letos v zimě pozůstatky americké letadlové lodě Lexington potopené za druhé světové války. Předtím objevil se svým týmem křižník Indianapolis, japonskou válečnou loď Musaši či italský torpédoborec Artigliere; všechny skončily na mořském dně ve 40. letech minulého století.

Vzpomínka Billa Gatese

„Paul nebyl spokojen se založením jedné společnosti. Zacílil svůj intelekt a soucit do druhého projektu zaměřeného na zlepšování životů lidí a posilování společenství v Seattlu a po celém světě,“ napsal Gates, který označil Allena za jednoho ze svých „nejstarších a nejlepších přátel“.

S Billem Gatesem se Allen kamarádil už na základní škole, kde spolu psali počítačové programy. Allen studoval Washingtonskou státní univerzitu, kterou nedokončil. Jako programátor začínal u firmy Honeywell International a v roce 1975 s Gatesem založil Microsoft. Ve firmě si podržel akcie, které mu vynesly pohádkové jmění, a do roku 2000 zasedal v její dozorčí radě.

Allen vlastnil dva profesionální sportovní týmy: Seattle Seahawks v NFL a Portland Trail Blazers v NBA. V roce 2007 se ocitl na listině 100 nejvlivnějších lidí na světě časopisu Time Magazine.

Svým aktivitám se věnoval naplno bez ohledu na to, že se u něj objevila rakovina. Poprvé mu lékaři sdělili osudovou diagnózu již ve třiceti letech, což jej podle jeho vzpomínek konfrontovalo s realitou vlastní smrtelnosti a přimělo „dělat věci, které jste dosud nedělal“.

Před několika týdny oznámil, že se u něj znovu objevil Non-Hodgkinův lymfom, zhoubné nádorové onemocnění lymfatické tkáně, z něhož se vyléčil v roce 2009. Ačkoli muž, který se nikdy neoženil a neměl děti, plánoval, že podstoupí agresivní léčbu, tentokrát již na nemoc nestačil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět se mění rychleji, než lidský mozek stíhá. Vědci navrhují evoluční vysvětlení duševních potíží

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.
před 2 hhodinami

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
před 4 hhodinami

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
včera v 09:02

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
4. 7. 2026

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Evropský pohled