Zemřel muž, který svůj život strávil v „železných plících“. Dětskou obrnu pomohla až později téměř vymýtit vakcína

Ve věku 78 let tento týden zemřel muž z amerického státu Texas, který od útlého dětství kvůli problémům s dýcháním žil v kovové schránce označované jako železné plíce. Paul Alexander zůstal po dětské obrně ochrnutý od krku dolů, přesto dokázal vystudovat práva či cestovat po celém světě. A dokonce napsal své paměti.

„Jednoho dne jsem otevřel oči z hlubokého spánku a rozhlížel se kolem sebe po něčem, po čemkoli známém,“ popsal svůj první den v „železných plících“ Alexander v knize, kterou psal osm let. Napsal ji tak, že pero držel mezi zuby – zbytek jeho těla byl totiž uvězněný v kovovém válci, bez něhož by zemřel.

„Všude, kam jsem se podíval, bylo všechno podivné. Netušil jsem, že každý nový den se můj život nevyhnutelně vydá na cestu, která bude nepředstavitelně podivná a náročná.“

Paul Alexander
Zdroj: Wikimedia Commons

Jeho rodina oznámila, že zemřel v pondělí, aniž uvedla příčinu smrti. Agentura Reuters ale napsala, že Alexander byl v únoru hospitalizován s covidem-19. Po nemoci byl zesláblý a dehydrovaný, uvedl jeho mluvčí na TikToku, kde profil zesnulého sledovalo přes 300 tisíc lidí. Právě na této sociální síti byl v posledních měsících aktivní. Podle deníku New York Times chtěl na konci života předat svůj životní příběh co nejvíce mladým lidem.

„Je to osamělý život,“ řekl v jednom z posledních videí, která natočil. „Někdy jsem zoufalý, protože se nemůžu nikoho dotknout, moje ruce se nehýbou a nikdo se mě nedotýká, až na výjimečné příležitosti, kterých si vážím.“

Život v železném válci

Obrnu dostal Paul Alexander v roce 1952, když mu bylo šest let. Od té doby musel k přežití používat elektrický respirátor, jemuž se říkalo „železné plíce“. Přístroj měl totiž přesně tuto funkci. Alexander v něm musel být umístěný celým tělem s výjimkou hlavy.

Železné plíce střídavě vytváří podtlak a přetlak a tím mechanicky nutí plíce pacienta nabírat a vydechovat vzduch. Dýchají tak vlastně za něj, protože obrna způsobí neschopnost ovládat svaly, včetně těch dýchacích. Toto zařízení vzniklo ve třicátých letech dvacátého století a pro desítky tisíc nemocných představovalo jedinou naději, která je oddělovala od smrti.

V šedesátých letech sice už byla tato technologie zastaralá a nahradily ji menší přístroje, Alexander si ale na život v ulitě zvykl natolik, že ji už neopustil – stejně jako několik dalších lidí se stejným zdravotním problémem. Postupně se naučil dýchat i bez této pomoci, mimo zařízení však mohl být vždy jen krátkou dobu, píše BBC.

Železné plíce
Zdroj: Wikimedia Commons

I se svým handicapem vystudoval univerzitu v texaském Austinu a stal se právníkem, v roce 2020 vydal své paměti. Jeho bratr v prohlášení uvedl, že za svůj život navštívil všechny kontinenty, miloval dobré jídlo, víno, ženy a dlouhé rozhovory, rád se učil a smál.

Alexander byl zřejmě předposledním žijícím člověkem v železných plících. Tím posledním je Američanka Martha Lillardová.

Vakcína pomohla

Dětská obrna byla v době, kdy Alexander onemocněl, ještě neléčitelná a neexistovala před ní ani žádná účinná ochrana.

Teprve 26. března 1953 oznámil americký virolog Jonas Salk, že objevil vakcínu proti dětské obrně. Zachoval se pak příkladným způsobem: nenechal si ji nikdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů ekonomů se tak sice připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň tímto krokem ale zachránil miliony životů lidí, kteří by si dražší přípravek nemohli dovolit.

  • V České republice se zatím děti plošně proti dětské obrně očkují. Dokud nemoc existuje, byť na druhém konci světa, existuje také zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. Zatím se neuvažuje o tom, že by mělo být očkování zrušeno, musela by k tomu nejprve dospět Světová zdravotnická organizace.
  • V roce 1961 se bývalé Československo stalo první zemí na světě, kde byl přerušen proces šíření divokých poliovirů v populaci a dětská obrna neboli poliomyelitida tak zde byla vymýcena.

Díky tomuto objevu a aktivní vakcinaci se podařilo šíření nemoci nejprve zpomalit, pak zastavit a nakonec nemoc zahnat jen do několika koutů světa. V současné době se považuje za téměř vymýcenou, vyskytuje se vlastně jen v Afghánistánu a Pákistánu, zejména tam, kde lidé z politických důvodů odmítají očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 8 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 11 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 11 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 13 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 15 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
včera v 16:08

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:48

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
včera v 09:00
Načítání...