Zemřel muž, který svůj život strávil v „železných plících“. Dětskou obrnu pomohla až později téměř vymýtit vakcína

Ve věku 78 let tento týden zemřel muž z amerického státu Texas, který od útlého dětství kvůli problémům s dýcháním žil v kovové schránce označované jako železné plíce. Paul Alexander zůstal po dětské obrně ochrnutý od krku dolů, přesto dokázal vystudovat práva či cestovat po celém světě. A dokonce napsal své paměti.

„Jednoho dne jsem otevřel oči z hlubokého spánku a rozhlížel se kolem sebe po něčem, po čemkoli známém,“ popsal svůj první den v „železných plících“ Alexander v knize, kterou psal osm let. Napsal ji tak, že pero držel mezi zuby – zbytek jeho těla byl totiž uvězněný v kovovém válci, bez něhož by zemřel.

„Všude, kam jsem se podíval, bylo všechno podivné. Netušil jsem, že každý nový den se můj život nevyhnutelně vydá na cestu, která bude nepředstavitelně podivná a náročná.“

Paul Alexander
Zdroj: Wikimedia Commons

Jeho rodina oznámila, že zemřel v pondělí, aniž uvedla příčinu smrti. Agentura Reuters ale napsala, že Alexander byl v únoru hospitalizován s covidem-19. Po nemoci byl zesláblý a dehydrovaný, uvedl jeho mluvčí na TikToku, kde profil zesnulého sledovalo přes 300 tisíc lidí. Právě na této sociální síti byl v posledních měsících aktivní. Podle deníku New York Times chtěl na konci života předat svůj životní příběh co nejvíce mladým lidem.

„Je to osamělý život,“ řekl v jednom z posledních videí, která natočil. „Někdy jsem zoufalý, protože se nemůžu nikoho dotknout, moje ruce se nehýbou a nikdo se mě nedotýká, až na výjimečné příležitosti, kterých si vážím.“

Život v železném válci

Obrnu dostal Paul Alexander v roce 1952, když mu bylo šest let. Od té doby musel k přežití používat elektrický respirátor, jemuž se říkalo „železné plíce“. Přístroj měl totiž přesně tuto funkci. Alexander v něm musel být umístěný celým tělem s výjimkou hlavy.

Železné plíce střídavě vytváří podtlak a přetlak a tím mechanicky nutí plíce pacienta nabírat a vydechovat vzduch. Dýchají tak vlastně za něj, protože obrna způsobí neschopnost ovládat svaly, včetně těch dýchacích. Toto zařízení vzniklo ve třicátých letech dvacátého století a pro desítky tisíc nemocných představovalo jedinou naději, která je oddělovala od smrti.

V šedesátých letech sice už byla tato technologie zastaralá a nahradily ji menší přístroje, Alexander si ale na život v ulitě zvykl natolik, že ji už neopustil – stejně jako několik dalších lidí se stejným zdravotním problémem. Postupně se naučil dýchat i bez této pomoci, mimo zařízení však mohl být vždy jen krátkou dobu, píše BBC.

Železné plíce
Zdroj: Wikimedia Commons

I se svým handicapem vystudoval univerzitu v texaském Austinu a stal se právníkem, v roce 2020 vydal své paměti. Jeho bratr v prohlášení uvedl, že za svůj život navštívil všechny kontinenty, miloval dobré jídlo, víno, ženy a dlouhé rozhovory, rád se učil a smál.

Alexander byl zřejmě předposledním žijícím člověkem v železných plících. Tím posledním je Američanka Martha Lillardová.

Vakcína pomohla

Dětská obrna byla v době, kdy Alexander onemocněl, ještě neléčitelná a neexistovala před ní ani žádná účinná ochrana.

Teprve 26. března 1953 oznámil americký virolog Jonas Salk, že objevil vakcínu proti dětské obrně. Zachoval se pak příkladným způsobem: nenechal si ji nikdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů ekonomů se tak sice připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň tímto krokem ale zachránil miliony životů lidí, kteří by si dražší přípravek nemohli dovolit.

  • V České republice se zatím děti plošně proti dětské obrně očkují. Dokud nemoc existuje, byť na druhém konci světa, existuje také zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. Zatím se neuvažuje o tom, že by mělo být očkování zrušeno, musela by k tomu nejprve dospět Světová zdravotnická organizace.
  • V roce 1961 se bývalé Československo stalo první zemí na světě, kde byl přerušen proces šíření divokých poliovirů v populaci a dětská obrna neboli poliomyelitida tak zde byla vymýcena.

Díky tomuto objevu a aktivní vakcinaci se podařilo šíření nemoci nejprve zpomalit, pak zastavit a nakonec nemoc zahnat jen do několika koutů světa. V současné době se považuje za téměř vymýcenou, vyskytuje se vlastně jen v Afghánistánu a Pákistánu, zejména tam, kde lidé z politických důvodů odmítají očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 20 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.