Zemřel muž, který svůj život strávil v „železných plících“. Dětskou obrnu pomohla až později téměř vymýtit vakcína

Ve věku 78 let tento týden zemřel muž z amerického státu Texas, který od útlého dětství kvůli problémům s dýcháním žil v kovové schránce označované jako železné plíce. Paul Alexander zůstal po dětské obrně ochrnutý od krku dolů, přesto dokázal vystudovat práva či cestovat po celém světě. A dokonce napsal své paměti.

„Jednoho dne jsem otevřel oči z hlubokého spánku a rozhlížel se kolem sebe po něčem, po čemkoli známém,“ popsal svůj první den v „železných plících“ Alexander v knize, kterou psal osm let. Napsal ji tak, že pero držel mezi zuby – zbytek jeho těla byl totiž uvězněný v kovovém válci, bez něhož by zemřel.

„Všude, kam jsem se podíval, bylo všechno podivné. Netušil jsem, že každý nový den se můj život nevyhnutelně vydá na cestu, která bude nepředstavitelně podivná a náročná.“

Paul Alexander
Zdroj: Wikimedia Commons

Jeho rodina oznámila, že zemřel v pondělí, aniž uvedla příčinu smrti. Agentura Reuters ale napsala, že Alexander byl v únoru hospitalizován s covidem-19. Po nemoci byl zesláblý a dehydrovaný, uvedl jeho mluvčí na TikToku, kde profil zesnulého sledovalo přes 300 tisíc lidí. Právě na této sociální síti byl v posledních měsících aktivní. Podle deníku New York Times chtěl na konci života předat svůj životní příběh co nejvíce mladým lidem.

„Je to osamělý život,“ řekl v jednom z posledních videí, která natočil. „Někdy jsem zoufalý, protože se nemůžu nikoho dotknout, moje ruce se nehýbou a nikdo se mě nedotýká, až na výjimečné příležitosti, kterých si vážím.“

Život v železném válci

Obrnu dostal Paul Alexander v roce 1952, když mu bylo šest let. Od té doby musel k přežití používat elektrický respirátor, jemuž se říkalo „železné plíce“. Přístroj měl totiž přesně tuto funkci. Alexander v něm musel být umístěný celým tělem s výjimkou hlavy.

Železné plíce střídavě vytváří podtlak a přetlak a tím mechanicky nutí plíce pacienta nabírat a vydechovat vzduch. Dýchají tak vlastně za něj, protože obrna způsobí neschopnost ovládat svaly, včetně těch dýchacích. Toto zařízení vzniklo ve třicátých letech dvacátého století a pro desítky tisíc nemocných představovalo jedinou naději, která je oddělovala od smrti.

V šedesátých letech sice už byla tato technologie zastaralá a nahradily ji menší přístroje, Alexander si ale na život v ulitě zvykl natolik, že ji už neopustil – stejně jako několik dalších lidí se stejným zdravotním problémem. Postupně se naučil dýchat i bez této pomoci, mimo zařízení však mohl být vždy jen krátkou dobu, píše BBC.

Železné plíce
Zdroj: Wikimedia Commons

I se svým handicapem vystudoval univerzitu v texaském Austinu a stal se právníkem, v roce 2020 vydal své paměti. Jeho bratr v prohlášení uvedl, že za svůj život navštívil všechny kontinenty, miloval dobré jídlo, víno, ženy a dlouhé rozhovory, rád se učil a smál.

Alexander byl zřejmě předposledním žijícím člověkem v železných plících. Tím posledním je Američanka Martha Lillardová.

Vakcína pomohla

Dětská obrna byla v době, kdy Alexander onemocněl, ještě neléčitelná a neexistovala před ní ani žádná účinná ochrana.

Teprve 26. března 1953 oznámil americký virolog Jonas Salk, že objevil vakcínu proti dětské obrně. Zachoval se pak příkladným způsobem: nenechal si ji nikdy patentovat a poskytl ji k volnému šíření. Podle odhadů ekonomů se tak sice připravil až o sedm miliard dolarů, zároveň tímto krokem ale zachránil miliony životů lidí, kteří by si dražší přípravek nemohli dovolit.

  • V České republice se zatím děti plošně proti dětské obrně očkují. Dokud nemoc existuje, byť na druhém konci světa, existuje také zde riziko, že může být importována a znovu se rozšířit. Zatím se neuvažuje o tom, že by mělo být očkování zrušeno, musela by k tomu nejprve dospět Světová zdravotnická organizace.
  • V roce 1961 se bývalé Československo stalo první zemí na světě, kde byl přerušen proces šíření divokých poliovirů v populaci a dětská obrna neboli poliomyelitida tak zde byla vymýcena.

Díky tomuto objevu a aktivní vakcinaci se podařilo šíření nemoci nejprve zpomalit, pak zastavit a nakonec nemoc zahnat jen do několika koutů světa. V současné době se považuje za téměř vymýcenou, vyskytuje se vlastně jen v Afghánistánu a Pákistánu, zejména tam, kde lidé z politických důvodů odmítají očkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 42 mminutami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 2 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
před 19 hhodinami

Španělsko prošlo nejhorší sezonou lesních požárů od roku 1995. Roli sehrálo i žhářství

Španělsko zažilo loni nejhorší sezonu lesních požárů od roku 1995. Oheň zničil 354 793 hektarů lesní půdy. Dokument Anatomie požáru se zaměřuje na požár u obce Molezuelas de la Carballeda v provincii Zamora, který byl loni v létě jedním z nejničivějších.
před 20 hhodinami

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 22 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 23 hhodinami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 23 hhodinami
Načítání...