Zemi těsně minul stometrový asteroid, astronomové si ho všimli na poslední chvíli

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Asteroid se pohyboval po té nejhorší možné trajektorii: k Zemi letěl přímo od Slunce, takže nebyl vůbec vidět. Nakonec ho odhalila brazilská observatoř SONEAR – ale jeho definitivní přítomnost a dráha byly potvrzené jen několik hodin předtím, než kolem naší planety proletěl. Později jeho existenci a rozměry potvrdily i další týmy astronomů v USA a Brazílii. Dostal jméno 2019 OK.

Jedná se o vůbec největší asteroid, který kolem Země tak blízko proletěl – podle australského deníku Sydney Morning Herald možná dokonce za několik posledních let. Podle astronomů má rozměry mezi 57 a 130 metry v průměru. „Pokud by zasáhl Zemi, mělo by to sílu exploze velmi silné jaderné zbraně,“ komentoval událost astronom Michael Brown z Monasch University.

Potvrdil to i další vědec, astronom Alan Duffy ze Swinburne University: „Pokud by dopadl, bylo by to se silou třicetkrát větší, než měla atomová bomba v Hirošimě.“ Na této ničivosti by se podílela nejen velikost asteroidu, ale také rychlost: pohyboval se rychlostí 24 kilometrů za sekundu.

Statisticky se asteroidy této velikosti přiblíží k Zemi podobně blízko přibližně jednou za deset let. Asteroid se dostal k Zemi na vzdálenost asi 70 tisíc kilometrů, Měsíc je přitom od naší planety asi 380 tisíc kilometrů. V současné době toto těleso už nepředstavuje pro Zemi žádné riziko. 

Není asteroid jako asteroid

Nejznámějším tělesem, které v posledních letech ohrozil Zemi, byl Čeljabinský meteorit (někdy také meteoroid). Ten dopadl 15. února 2013 do okolí sibiřského města a uvolnil přitom nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945.
Měřil přitom „pouhých“ dvacet metrů a byl tedy pětkrát menší než 2019 OK.

Nahrávám video
Meteorický roj vystrašil Čeljabinsk
Zdroj: ČT24

Čeljabinský meteoroid, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem přes 12 tisíc tun a průměr měl kolem 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od slavného tunguzského meteoritu v červnu 1908 – ten mohl podle odhadů měřit prý až 60 metrů v průměru. Síla exploze Čeljabinského meteoritu byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 3 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 17 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 17 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 21 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 23 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...