Zemi těsně minul stometrový asteroid, astronomové si ho všimli na poslední chvíli

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Asteroid se pohyboval po té nejhorší možné trajektorii: k Zemi letěl přímo od Slunce, takže nebyl vůbec vidět. Nakonec ho odhalila brazilská observatoř SONEAR – ale jeho definitivní přítomnost a dráha byly potvrzené jen několik hodin předtím, než kolem naší planety proletěl. Později jeho existenci a rozměry potvrdily i další týmy astronomů v USA a Brazílii. Dostal jméno 2019 OK.

Jedná se o vůbec největší asteroid, který kolem Země tak blízko proletěl – podle australského deníku Sydney Morning Herald možná dokonce za několik posledních let. Podle astronomů má rozměry mezi 57 a 130 metry v průměru. „Pokud by zasáhl Zemi, mělo by to sílu exploze velmi silné jaderné zbraně,“ komentoval událost astronom Michael Brown z Monasch University.

Potvrdil to i další vědec, astronom Alan Duffy ze Swinburne University: „Pokud by dopadl, bylo by to se silou třicetkrát větší, než měla atomová bomba v Hirošimě.“ Na této ničivosti by se podílela nejen velikost asteroidu, ale také rychlost: pohyboval se rychlostí 24 kilometrů za sekundu.

Statisticky se asteroidy této velikosti přiblíží k Zemi podobně blízko přibližně jednou za deset let. Asteroid se dostal k Zemi na vzdálenost asi 70 tisíc kilometrů, Měsíc je přitom od naší planety asi 380 tisíc kilometrů. V současné době toto těleso už nepředstavuje pro Zemi žádné riziko. 

Není asteroid jako asteroid

Nejznámějším tělesem, které v posledních letech ohrozil Zemi, byl Čeljabinský meteorit (někdy také meteoroid). Ten dopadl 15. února 2013 do okolí sibiřského města a uvolnil přitom nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945.
Měřil přitom „pouhých“ dvacet metrů a byl tedy pětkrát menší než 2019 OK.

Nahrávám video

Čeljabinský meteoroid, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem přes 12 tisíc tun a průměr měl kolem 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od slavného tunguzského meteoritu v červnu 1908 – ten mohl podle odhadů měřit prý až 60 metrů v průměru. Síla exploze Čeljabinského meteoritu byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 5 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 10 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 13 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.