Zemi těsně minul stometrový asteroid, astronomové si ho všimli na poslední chvíli

Ve čtvrtek Zemi těsně minul stometrový asteroid – proletěl ve vzdálenosti zhruba 70 tisíc kilometrů, což je výrazně blíž, než kolem Země obíhá Měsíc. Navíc se vědci o něm dozvěděli jen několik dní před průletem.

Asteroid se pohyboval po té nejhorší možné trajektorii: k Zemi letěl přímo od Slunce, takže nebyl vůbec vidět. Nakonec ho odhalila brazilská observatoř SONEAR – ale jeho definitivní přítomnost a dráha byly potvrzené jen několik hodin předtím, než kolem naší planety proletěl. Později jeho existenci a rozměry potvrdily i další týmy astronomů v USA a Brazílii. Dostal jméno 2019 OK.

Jedná se o vůbec největší asteroid, který kolem Země tak blízko proletěl – podle australského deníku Sydney Morning Herald možná dokonce za několik posledních let. Podle astronomů má rozměry mezi 57 a 130 metry v průměru. „Pokud by zasáhl Zemi, mělo by to sílu exploze velmi silné jaderné zbraně,“ komentoval událost astronom Michael Brown z Monasch University.

Potvrdil to i další vědec, astronom Alan Duffy ze Swinburne University: „Pokud by dopadl, bylo by to se silou třicetkrát větší, než měla atomová bomba v Hirošimě.“ Na této ničivosti by se podílela nejen velikost asteroidu, ale také rychlost: pohyboval se rychlostí 24 kilometrů za sekundu.

Statisticky se asteroidy této velikosti přiblíží k Zemi podobně blízko přibližně jednou za deset let. Asteroid se dostal k Zemi na vzdálenost asi 70 tisíc kilometrů, Měsíc je přitom od naší planety asi 380 tisíc kilometrů. V současné době toto těleso už nepředstavuje pro Zemi žádné riziko. 

Není asteroid jako asteroid

Nejznámějším tělesem, které v posledních letech ohrozil Zemi, byl Čeljabinský meteorit (někdy také meteoroid). Ten dopadl 15. února 2013 do okolí sibiřského města a uvolnil přitom nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945.
Měřil přitom „pouhých“ dvacet metrů a byl tedy pětkrát menší než 2019 OK.

Nahrávám video
Meteorický roj vystrašil Čeljabinsk
Zdroj: ČT24

Čeljabinský meteoroid, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem přes 12 tisíc tun a průměr měl kolem 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od slavného tunguzského meteoritu v červnu 1908 – ten mohl podle odhadů měřit prý až 60 metrů v průměru. Síla exploze Čeljabinského meteoritu byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 16 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 17 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 17 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 20 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 21 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...