Želvy hrají významnou roli v udržování ekosystému. Vědci varují před jejich vyhynutím

Ačkoliv jde o malý druh, hrají želvy zásadní roli pro zachování ekosystému ve stavu, v jakém je dnes. Jejich role je často podceňována, nyní ji ale vědci znovu zdůrazňují. Podle nedávné studie je 356 druhů želv ohroženo vyhynutím nebo již vyhynulo.

Američtí vědci konstatovali, že ekologický význam želv, především těch, které žijí ve sladké vodě, je podceňován. Tato zvířata se objevila na Zemi před více než 200 miliony let a celou dobu přispívají ke zdravému stavu prostředí, jako jsou stepi, vlhké oblasti a mořské ekosystémy. Tato funkce může být zmařena kvůli jejich postupnému a nezastavitelnému vymírání.

Úhyn želv má snadno představitelné důvody: ničení prostředí, v němž žijí, klimatické změny a nadměrný lov s cílem učinit z želv potravu nebo domácí zvířata. Dnes patří želvy ke skupinám nejohroženějších obratlovců na světě.

Proto se vědci rozhodli zaměřit na jejich úlohu a na to, jaké by byly z ekologického hlediska ztráty, kdyby měla současná tendence pokračovat.

Výzkum poprvé do hloubky osvětluje vliv želv na jejich prostředí. Odhaluje jejich význam v potravinovém řetězci vzhledem k tomu, že želvy jsou býložravé, masožravé i všežravé. Svými zvyky ovlivňují strukturu dalších společenství obývajících jejich přirozené prostředí. Roli hrají i při přenášení semínek desítek druhů rostlin; některá semena dokonce po průchodu želvím žaludkem vykazují vyšší klíčivost.

Želvy jsou tvůrci ekosystémů

Některé želvy dokonce vytvářejí vhodné prostředí pro jiné organismy, ať už jde o rostliny nebo zvířata. Jsou to například želvy stepní, které žijí v suchých oblastech Spojených států a Mexika. Budují si doupata v hloubce, někdy až devět metrů pod zemí, a za sebou zanechávají kupy zeminy, které jsou užitečné pro další druhy, jako je hmyz, plazi, králíci, lišky, či dokonce rysové.

Želvy tak plní klíčovou ekologickou úlohu a mohou pomoct k pochopení toho, jak lidé způsobují úbytek velké části divoké fauny ve světě.

Mořské želvy zabíjejí ve velkém měřítku plasty. U sicilského města Milazzo se například nabízí smutný pohled na pláž s odpadky a mrtvými plazy. Od začátku roku tu zahynulo nejméně padesát želv, které pozřely plasty.

U ostrova Burano v benátské laguně zase bylo během pár dní nalezeno několik želv usmrcených lodními motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 2 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 10 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 11 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...