Želvy hrají významnou roli v udržování ekosystému. Vědci varují před jejich vyhynutím

Ačkoliv jde o malý druh, hrají želvy zásadní roli pro zachování ekosystému ve stavu, v jakém je dnes. Jejich role je často podceňována, nyní ji ale vědci znovu zdůrazňují. Podle nedávné studie je 356 druhů želv ohroženo vyhynutím nebo již vyhynulo.

Američtí vědci konstatovali, že ekologický význam želv, především těch, které žijí ve sladké vodě, je podceňován. Tato zvířata se objevila na Zemi před více než 200 miliony let a celou dobu přispívají ke zdravému stavu prostředí, jako jsou stepi, vlhké oblasti a mořské ekosystémy. Tato funkce může být zmařena kvůli jejich postupnému a nezastavitelnému vymírání.

Úhyn želv má snadno představitelné důvody: ničení prostředí, v němž žijí, klimatické změny a nadměrný lov s cílem učinit z želv potravu nebo domácí zvířata. Dnes patří želvy ke skupinám nejohroženějších obratlovců na světě.

Proto se vědci rozhodli zaměřit na jejich úlohu a na to, jaké by byly z ekologického hlediska ztráty, kdyby měla současná tendence pokračovat.

Výzkum poprvé do hloubky osvětluje vliv želv na jejich prostředí. Odhaluje jejich význam v potravinovém řetězci vzhledem k tomu, že želvy jsou býložravé, masožravé i všežravé. Svými zvyky ovlivňují strukturu dalších společenství obývajících jejich přirozené prostředí. Roli hrají i při přenášení semínek desítek druhů rostlin; některá semena dokonce po průchodu želvím žaludkem vykazují vyšší klíčivost.

Želvy jsou tvůrci ekosystémů

Některé želvy dokonce vytvářejí vhodné prostředí pro jiné organismy, ať už jde o rostliny nebo zvířata. Jsou to například želvy stepní, které žijí v suchých oblastech Spojených států a Mexika. Budují si doupata v hloubce, někdy až devět metrů pod zemí, a za sebou zanechávají kupy zeminy, které jsou užitečné pro další druhy, jako je hmyz, plazi, králíci, lišky, či dokonce rysové.

Želvy tak plní klíčovou ekologickou úlohu a mohou pomoct k pochopení toho, jak lidé způsobují úbytek velké části divoké fauny ve světě.

Mořské želvy zabíjejí ve velkém měřítku plasty. U sicilského města Milazzo se například nabízí smutný pohled na pláž s odpadky a mrtvými plazy. Od začátku roku tu zahynulo nejméně padesát želv, které pozřely plasty.

U ostrova Burano v benátské laguně zase bylo během pár dní nalezeno několik želv usmrcených lodními motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...