Želvy hrají významnou roli v udržování ekosystému. Vědci varují před jejich vyhynutím

Ačkoliv jde o malý druh, hrají želvy zásadní roli pro zachování ekosystému ve stavu, v jakém je dnes. Jejich role je často podceňována, nyní ji ale vědci znovu zdůrazňují. Podle nedávné studie je 356 druhů želv ohroženo vyhynutím nebo již vyhynulo.

Američtí vědci konstatovali, že ekologický význam želv, především těch, které žijí ve sladké vodě, je podceňován. Tato zvířata se objevila na Zemi před více než 200 miliony let a celou dobu přispívají ke zdravému stavu prostředí, jako jsou stepi, vlhké oblasti a mořské ekosystémy. Tato funkce může být zmařena kvůli jejich postupnému a nezastavitelnému vymírání.

Úhyn želv má snadno představitelné důvody: ničení prostředí, v němž žijí, klimatické změny a nadměrný lov s cílem učinit z želv potravu nebo domácí zvířata. Dnes patří želvy ke skupinám nejohroženějších obratlovců na světě.

Proto se vědci rozhodli zaměřit na jejich úlohu a na to, jaké by byly z ekologického hlediska ztráty, kdyby měla současná tendence pokračovat.

Výzkum poprvé do hloubky osvětluje vliv želv na jejich prostředí. Odhaluje jejich význam v potravinovém řetězci vzhledem k tomu, že želvy jsou býložravé, masožravé i všežravé. Svými zvyky ovlivňují strukturu dalších společenství obývajících jejich přirozené prostředí. Roli hrají i při přenášení semínek desítek druhů rostlin; některá semena dokonce po průchodu želvím žaludkem vykazují vyšší klíčivost.

Želvy jsou tvůrci ekosystémů

Některé želvy dokonce vytvářejí vhodné prostředí pro jiné organismy, ať už jde o rostliny nebo zvířata. Jsou to například želvy stepní, které žijí v suchých oblastech Spojených států a Mexika. Budují si doupata v hloubce, někdy až devět metrů pod zemí, a za sebou zanechávají kupy zeminy, které jsou užitečné pro další druhy, jako je hmyz, plazi, králíci, lišky, či dokonce rysové.

Želvy tak plní klíčovou ekologickou úlohu a mohou pomoct k pochopení toho, jak lidé způsobují úbytek velké části divoké fauny ve světě.

Mořské želvy zabíjejí ve velkém měřítku plasty. U sicilského města Milazzo se například nabízí smutný pohled na pláž s odpadky a mrtvými plazy. Od začátku roku tu zahynulo nejméně padesát želv, které pozřely plasty.

U ostrova Burano v benátské laguně zase bylo během pár dní nalezeno několik želv usmrcených lodními motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026
Načítání...