Želvy hrají významnou roli v udržování ekosystému. Vědci varují před jejich vyhynutím

Ačkoliv jde o malý druh, hrají želvy zásadní roli pro zachování ekosystému ve stavu, v jakém je dnes. Jejich role je často podceňována, nyní ji ale vědci znovu zdůrazňují. Podle nedávné studie je 356 druhů želv ohroženo vyhynutím nebo již vyhynulo.

Američtí vědci konstatovali, že ekologický význam želv, především těch, které žijí ve sladké vodě, je podceňován. Tato zvířata se objevila na Zemi před více než 200 miliony let a celou dobu přispívají ke zdravému stavu prostředí, jako jsou stepi, vlhké oblasti a mořské ekosystémy. Tato funkce může být zmařena kvůli jejich postupnému a nezastavitelnému vymírání.

Úhyn želv má snadno představitelné důvody: ničení prostředí, v němž žijí, klimatické změny a nadměrný lov s cílem učinit z želv potravu nebo domácí zvířata. Dnes patří želvy ke skupinám nejohroženějších obratlovců na světě.

Proto se vědci rozhodli zaměřit na jejich úlohu a na to, jaké by byly z ekologického hlediska ztráty, kdyby měla současná tendence pokračovat.

Výzkum poprvé do hloubky osvětluje vliv želv na jejich prostředí. Odhaluje jejich význam v potravinovém řetězci vzhledem k tomu, že želvy jsou býložravé, masožravé i všežravé. Svými zvyky ovlivňují strukturu dalších společenství obývajících jejich přirozené prostředí. Roli hrají i při přenášení semínek desítek druhů rostlin; některá semena dokonce po průchodu želvím žaludkem vykazují vyšší klíčivost.

Želvy jsou tvůrci ekosystémů

Některé želvy dokonce vytvářejí vhodné prostředí pro jiné organismy, ať už jde o rostliny nebo zvířata. Jsou to například želvy stepní, které žijí v suchých oblastech Spojených států a Mexika. Budují si doupata v hloubce, někdy až devět metrů pod zemí, a za sebou zanechávají kupy zeminy, které jsou užitečné pro další druhy, jako je hmyz, plazi, králíci, lišky, či dokonce rysové.

Želvy tak plní klíčovou ekologickou úlohu a mohou pomoct k pochopení toho, jak lidé způsobují úbytek velké části divoké fauny ve světě.

Mořské želvy zabíjejí ve velkém měřítku plasty. U sicilského města Milazzo se například nabízí smutný pohled na pláž s odpadky a mrtvými plazy. Od začátku roku tu zahynulo nejméně padesát želv, které pozřely plasty.

U ostrova Burano v benátské laguně zase bylo během pár dní nalezeno několik želv usmrcených lodními motory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
před 1 hhodinou

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
před 2 hhodinami

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 5 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
včera v 10:00
Načítání...