Zatím vyhynulé druhy jsou jen špičkou ledovce. Když nic neuděláme, bude hůř, varují vědci

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Studie naznačuje, že za vymírání různých savců v uplynulých dekádách mohou téměř výhradně lidé. Pokud nebudou nyní zavedena efektivní opatření, proces vyhynutí druhů se podle ní zrychlí. Odhad vědců se opírá o fosílie dokládající předešlá vyhynutí. „S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ uvedli autoři. Navzdory pesimistické předpovědi je však podle nich možné zachránit stovky druhů zavedením rozsáhlých opatření na ochranu přírody.

Spoluautor studie, Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu, míní, že je stále možné zachránit stovky, ne-li tisíce druhů, pokud budou zavedena cílenější a efektivní opatření na ochranu přírody. K tomu je podle něj zapotřebí, aby si společnost uvědomila, že biodiverzita čelí vážnému ohrožení a začala se podle toho chovat. Zdůraznil, že jde o „globální krizi“. „Tlačí nás čas (…) s každým vyhynutým druhem nenávratně přicházíme o unikátní část přírodních dějin Země,“ řekl.

Vymírání nabírá rychlost

Vědci sestavili databázi fosílií, která dokládá rozsah a období nedávných vyhynutí. Jejich počítačové simulace předpovídají, že se do roku 2100 vymírání druhů výrazně zrychlí. Prognóza se zároveň opírá o aktuální stavy ohrožení daných druhů. Podle těchto modelů vymírání druhů v uplynulých stoletích představuje pouze špičku ledovce ve srovnání s tím, co hrozí v nadcházejících desetiletích.

Samuel Turvey z Londýnské zoologické společnosti, který je dalším spoluautorem studie, uvedl, že vytvoření mapy historických dopadů lidí na biodiverzitu je klíčové pro pochopení toho, proč byly některé druhy a ekosystémy obzvlášť zranitelné lidskou aktivitou. Vypozorované trendy snad podle něj poslouží při vypracování efektivnější strategie boje proti vymírání druhů. Vědci varují, že nastává šesté hromadné vymírání druhů. To, co nyní uděláme, podle nich bude pravděpodobně definovat budoucnost lidstva, uzavřel web BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 10 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 11 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 15 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.