Zatím vyhynulé druhy jsou jen špičkou ledovce. Když nic neuděláme, bude hůř, varují vědci

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Studie naznačuje, že za vymírání různých savců v uplynulých dekádách mohou téměř výhradně lidé. Pokud nebudou nyní zavedena efektivní opatření, proces vyhynutí druhů se podle ní zrychlí. Odhad vědců se opírá o fosílie dokládající předešlá vyhynutí. „S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ uvedli autoři. Navzdory pesimistické předpovědi je však podle nich možné zachránit stovky druhů zavedením rozsáhlých opatření na ochranu přírody.

Spoluautor studie, Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu, míní, že je stále možné zachránit stovky, ne-li tisíce druhů, pokud budou zavedena cílenější a efektivní opatření na ochranu přírody. K tomu je podle něj zapotřebí, aby si společnost uvědomila, že biodiverzita čelí vážnému ohrožení a začala se podle toho chovat. Zdůraznil, že jde o „globální krizi“. „Tlačí nás čas (…) s každým vyhynutým druhem nenávratně přicházíme o unikátní část přírodních dějin Země,“ řekl.

Vymírání nabírá rychlost

Vědci sestavili databázi fosílií, která dokládá rozsah a období nedávných vyhynutí. Jejich počítačové simulace předpovídají, že se do roku 2100 vymírání druhů výrazně zrychlí. Prognóza se zároveň opírá o aktuální stavy ohrožení daných druhů. Podle těchto modelů vymírání druhů v uplynulých stoletích představuje pouze špičku ledovce ve srovnání s tím, co hrozí v nadcházejících desetiletích.

Samuel Turvey z Londýnské zoologické společnosti, který je dalším spoluautorem studie, uvedl, že vytvoření mapy historických dopadů lidí na biodiverzitu je klíčové pro pochopení toho, proč byly některé druhy a ekosystémy obzvlášť zranitelné lidskou aktivitou. Vypozorované trendy snad podle něj poslouží při vypracování efektivnější strategie boje proti vymírání druhů. Vědci varují, že nastává šesté hromadné vymírání druhů. To, co nyní uděláme, podle nich bude pravděpodobně definovat budoucnost lidstva, uzavřel web BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 5 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 8 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 12 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 12 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 13 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 14 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...