Zatím vyhynulé druhy jsou jen špičkou ledovce. Když nic neuděláme, bude hůř, varují vědci

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Studie naznačuje, že za vymírání různých savců v uplynulých dekádách mohou téměř výhradně lidé. Pokud nebudou nyní zavedena efektivní opatření, proces vyhynutí druhů se podle ní zrychlí. Odhad vědců se opírá o fosílie dokládající předešlá vyhynutí. „S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ uvedli autoři. Navzdory pesimistické předpovědi je však podle nich možné zachránit stovky druhů zavedením rozsáhlých opatření na ochranu přírody.

Spoluautor studie, Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu, míní, že je stále možné zachránit stovky, ne-li tisíce druhů, pokud budou zavedena cílenější a efektivní opatření na ochranu přírody. K tomu je podle něj zapotřebí, aby si společnost uvědomila, že biodiverzita čelí vážnému ohrožení a začala se podle toho chovat. Zdůraznil, že jde o „globální krizi“. „Tlačí nás čas (…) s každým vyhynutým druhem nenávratně přicházíme o unikátní část přírodních dějin Země,“ řekl.

Vymírání nabírá rychlost

Vědci sestavili databázi fosílií, která dokládá rozsah a období nedávných vyhynutí. Jejich počítačové simulace předpovídají, že se do roku 2100 vymírání druhů výrazně zrychlí. Prognóza se zároveň opírá o aktuální stavy ohrožení daných druhů. Podle těchto modelů vymírání druhů v uplynulých stoletích představuje pouze špičku ledovce ve srovnání s tím, co hrozí v nadcházejících desetiletích.

Samuel Turvey z Londýnské zoologické společnosti, který je dalším spoluautorem studie, uvedl, že vytvoření mapy historických dopadů lidí na biodiverzitu je klíčové pro pochopení toho, proč byly některé druhy a ekosystémy obzvlášť zranitelné lidskou aktivitou. Vypozorované trendy snad podle něj poslouží při vypracování efektivnější strategie boje proti vymírání druhů. Vědci varují, že nastává šesté hromadné vymírání druhů. To, co nyní uděláme, podle nich bude pravděpodobně definovat budoucnost lidstva, uzavřel web BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 13 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 14 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
19. 5. 2026
Načítání...