Zatím vyhynulé druhy jsou jen špičkou ledovce. Když nic neuděláme, bude hůř, varují vědci

Nejméně 550 druhů savců by podle odhadů vědců mohlo v tomto století vyhynout, podobně jako v minulosti mamuti či šavlozubí tygři. S odvoláním na studii, kterou otiskl vědecký časopis Science Advances, o tom napsal zpravodajský web BBC. Počet druhů savců na světě se uvádí zhruba kolem 6500.

Studie naznačuje, že za vymírání různých savců v uplynulých dekádách mohou téměř výhradně lidé. Pokud nebudou nyní zavedena efektivní opatření, proces vyhynutí druhů se podle ní zrychlí. Odhad vědců se opírá o fosílie dokládající předešlá vyhynutí. „S každým ztraceným druhem přicházíme o část dějin Země,“ uvedli autoři. Navzdory pesimistické předpovědi je však podle nich možné zachránit stovky druhů zavedením rozsáhlých opatření na ochranu přírody.

Spoluautor studie, Tobias Andermann z centra pro globální diverzitu na univerzitě ve švédském Göteborgu, míní, že je stále možné zachránit stovky, ne-li tisíce druhů, pokud budou zavedena cílenější a efektivní opatření na ochranu přírody. K tomu je podle něj zapotřebí, aby si společnost uvědomila, že biodiverzita čelí vážnému ohrožení a začala se podle toho chovat. Zdůraznil, že jde o „globální krizi“. „Tlačí nás čas (…) s každým vyhynutým druhem nenávratně přicházíme o unikátní část přírodních dějin Země,“ řekl.

Vymírání nabírá rychlost

Vědci sestavili databázi fosílií, která dokládá rozsah a období nedávných vyhynutí. Jejich počítačové simulace předpovídají, že se do roku 2100 vymírání druhů výrazně zrychlí. Prognóza se zároveň opírá o aktuální stavy ohrožení daných druhů. Podle těchto modelů vymírání druhů v uplynulých stoletích představuje pouze špičku ledovce ve srovnání s tím, co hrozí v nadcházejících desetiletích.

Samuel Turvey z Londýnské zoologické společnosti, který je dalším spoluautorem studie, uvedl, že vytvoření mapy historických dopadů lidí na biodiverzitu je klíčové pro pochopení toho, proč byly některé druhy a ekosystémy obzvlášť zranitelné lidskou aktivitou. Vypozorované trendy snad podle něj poslouží při vypracování efektivnější strategie boje proti vymírání druhů. Vědci varují, že nastává šesté hromadné vymírání druhů. To, co nyní uděláme, podle nich bude pravděpodobně definovat budoucnost lidstva, uzavřel web BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 8 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 14 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 14 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 15 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...