Zákeřná štítná žláza: Problém má 600 tisíc Čechů, většina o tom netuší

Až desetinu lidí postihne během života onemocnění štítné žlázy, častější je u žen. Podle odhadů odborníků žije v Česku v současné době asi 525 tisíc lidí se sníženou funkcí této žlázy a přibližně 105 tisíc lidí s její zvýšenou funkcí.

Pouze každý druhý pacient o své nemoci ví, příznaky jako únava, zimomřivost nebo zvýšená spavost často podceňují. Upozornil na to předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek.

„Lidé, kteří chtějí být výkonní, často příznaky přikládají nějakému přetížení či životnímu stylu,“ vysvětlil. Nemoci štítné žlázy si naopak veřejnost často spojuje s tloustnutím, které ale nebývá výrazné, přibližně asi pět kilogramů. Pacienti se zvýšenou funkcí naopak výrazně zhubnou.

Nahrávám video
Těhotné ženy často o poruše štítné žlázy nevědí
Zdroj: ČT24

Štítná žláza, která je umístěná v dolní oblasti krku před průdušnicí, produkuje hormony zásadní pro většinu tkání a orgánů. Pokud je hormonů méně, pacienti jsou zpomalení, ospalí, je jim stále zima, zhoršuje se jim paměť, mají zácpu a špatně se jim polyká. Ženy mají nepravidelnou menstruaci a problémy s plodností. Obtíž provází také bolest kloubů a suchá kůže.

Běžnost těchto příznaků a jejich pomalé zhoršování vede k tomu, že pacienti často lékaře nevyhledají. Testy může udělat praktický lékař. „Úplně nejlepší by bylo, kdyby praktičtí lékaři každé dva až tři roky u žen dělali vyšetření funkce štítné žlázy,“ dodal Kršek.

Pravidelné by podle jeho názoru mělo být zejména u starších 50 let a těch, kteří mají někoho s poruchou štítné žlázy v rodině. Podle odborníků by také bylo žádoucí, kdyby činnost štítné žlázy vyšetřovali gynekologové u všech těhotných, protože její hormony mají vliv na vývoj plodu.

Problémy se štítnou žlázou mohou skončit jako rakovina

Přílišnou aktivitu žlázy, která je méně častá, mohou způsobit uzly na ní. Pacient hubne, je podrážděný, třesou se mu ruce, má pulz přes 100 tepů za minutu a vypouklé, lesknoucí se oči. Padají mu vlasy, rychleji rostou nehty, má tenkou a hladkou kůži, zvýšeně se potí. Uzly na žláze jsou u pěti procent pacientů potvrzeny jako rakovina, v Česku jde asi o 600 případů ročně.

Nadměrná funkce se léčí léky, v těžších případech i operací. Pacienti se sníženou funkcí berou po celý život léky s hormony štítné žlázy. Pomáhá také dostatek jódu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 1 hhodinou

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 23 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...