Žádné zpívání v dešti. Ptákům škodí silnější srážky způsobené změnami klimatu

Severní Amerika bojuje už desítky let s prudkým úbytkem ptáků. Nejvíc se týká těch, kteří žijí na loukách a pastvinách. Za posledních padesát let jich ubylo přes padesát procent. Vědci nyní popsali, co je příčinou těchto změn.

„Zatím se výzkumu těchto ptáků věnovalo jen málo pozornosti. Je přitom velmi důležité, abychom se dozvěděli o jejich významu i schopnosti adaptovat se na environmentální změny co nejvíc,“ uvedla Kristen Rosamondová, která výzkum vedla.

Jedním z ikonických druhů ptáků amerických savan je papežík. Drobní pestří opeřenci se proslavili výrazným zpěvem, který se nese Velkými planinami, na kterých si staví svá pozemní hnízda. V současné době sice jejich počty neklesají, ale v nedávné minulosti se to stalo. Jsou proto považovaní za velmi zranitelné ztrátou přirozeného životního prostředí i klimatickými změnami.

Déšť na planinách

Vědci zjistili, že se jejich populacím daří lépe, když je více sucho. Studovali to v údolí nebraské řeky Platte, kde vedou klimatické změny k většímu množství srážek, včetně historicky rekordních povodní z roku 2019. Rosamondová s kolegy zjišťovala, zda jsou právě tyto faktory těmi nejdůležitějšími.

„Zjistili jsme, že vyšší červnové srážky jsou spojené s nižším množstvím dospělých papežíků,“ popsala Rosamondová. „Hlavními příčinami jsou záplavy, kroupy a změny, které je vystavují snadněji predátorům,“ dodala vědkyně.

Ze srovnání s jinými druhy ptáků žijících ve stejných podmínkách se ukázalo, že i ony se řídí stejným pravidlem: čím víc déště, tím hůř se jim daří.

Ornitologové ale odhalili ještě další důvod, který se tak úplně nenabízel – je jím konkurence. Ve stejné oblasti totiž žije drobný pěvec vlhovec hnědohlavý, který si vytvořil podobnou strategii jako naše kukačky. Snáší svá vejce do hnízd jiných ptáků, od dravců, až po kolibříky, včetně papežíků. Ti pak vydávají energii na starost o cizí mláďata, místo aby se starali o ta vlastní. A právě vlhovcům se velmi dobře daří, když je srážek hodně.

Vlhovec hnědohlavý, samec
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Problém ještě zhoršily evoluční změny u vlhovců. Dříve sledovali obří, značně mobilní, stáda bizonů. Když ale tito savci téměř vyhynuli, stali se vlhovci více usedlými. Mohou tak škodit jiným ptákům dlouhodobě. 

Dopady těchto změn jsou zatím viditelné jen částečně. Biologové zatím nezjistili okamžitý úbytek papežíků, ale zaznamenali znepokojivě nízký poměr samic vůči samcům. Těch je nyní jen asi třetina, přitom v minulosti byl poměr přibližně stejný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...