Žádné zpívání v dešti. Ptákům škodí silnější srážky způsobené změnami klimatu

Severní Amerika bojuje už desítky let s prudkým úbytkem ptáků. Nejvíc se týká těch, kteří žijí na loukách a pastvinách. Za posledních padesát let jich ubylo přes padesát procent. Vědci nyní popsali, co je příčinou těchto změn.

„Zatím se výzkumu těchto ptáků věnovalo jen málo pozornosti. Je přitom velmi důležité, abychom se dozvěděli o jejich významu i schopnosti adaptovat se na environmentální změny co nejvíc,“ uvedla Kristen Rosamondová, která výzkum vedla.

Jedním z ikonických druhů ptáků amerických savan je papežík. Drobní pestří opeřenci se proslavili výrazným zpěvem, který se nese Velkými planinami, na kterých si staví svá pozemní hnízda. V současné době sice jejich počty neklesají, ale v nedávné minulosti se to stalo. Jsou proto považovaní za velmi zranitelné ztrátou přirozeného životního prostředí i klimatickými změnami.

Déšť na planinách

Vědci zjistili, že se jejich populacím daří lépe, když je více sucho. Studovali to v údolí nebraské řeky Platte, kde vedou klimatické změny k většímu množství srážek, včetně historicky rekordních povodní z roku 2019. Rosamondová s kolegy zjišťovala, zda jsou právě tyto faktory těmi nejdůležitějšími.

„Zjistili jsme, že vyšší červnové srážky jsou spojené s nižším množstvím dospělých papežíků,“ popsala Rosamondová. „Hlavními příčinami jsou záplavy, kroupy a změny, které je vystavují snadněji predátorům,“ dodala vědkyně.

Ze srovnání s jinými druhy ptáků žijících ve stejných podmínkách se ukázalo, že i ony se řídí stejným pravidlem: čím víc déště, tím hůř se jim daří.

Ornitologové ale odhalili ještě další důvod, který se tak úplně nenabízel – je jím konkurence. Ve stejné oblasti totiž žije drobný pěvec vlhovec hnědohlavý, který si vytvořil podobnou strategii jako naše kukačky. Snáší svá vejce do hnízd jiných ptáků, od dravců, až po kolibříky, včetně papežíků. Ti pak vydávají energii na starost o cizí mláďata, místo aby se starali o ta vlastní. A právě vlhovcům se velmi dobře daří, když je srážek hodně.

Vlhovec hnědohlavý, samec
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Problém ještě zhoršily evoluční změny u vlhovců. Dříve sledovali obří, značně mobilní, stáda bizonů. Když ale tito savci téměř vyhynuli, stali se vlhovci více usedlými. Mohou tak škodit jiným ptákům dlouhodobě. 

Dopady těchto změn jsou zatím viditelné jen částečně. Biologové zatím nezjistili okamžitý úbytek papežíků, ale zaznamenali znepokojivě nízký poměr samic vůči samcům. Těch je nyní jen asi třetina, přitom v minulosti byl poměr přibližně stejný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...