Žádné zpívání v dešti. Ptákům škodí silnější srážky způsobené změnami klimatu

Severní Amerika bojuje už desítky let s prudkým úbytkem ptáků. Nejvíc se týká těch, kteří žijí na loukách a pastvinách. Za posledních padesát let jich ubylo přes padesát procent. Vědci nyní popsali, co je příčinou těchto změn.

„Zatím se výzkumu těchto ptáků věnovalo jen málo pozornosti. Je přitom velmi důležité, abychom se dozvěděli o jejich významu i schopnosti adaptovat se na environmentální změny co nejvíc,“ uvedla Kristen Rosamondová, která výzkum vedla.

Jedním z ikonických druhů ptáků amerických savan je papežík. Drobní pestří opeřenci se proslavili výrazným zpěvem, který se nese Velkými planinami, na kterých si staví svá pozemní hnízda. V současné době sice jejich počty neklesají, ale v nedávné minulosti se to stalo. Jsou proto považovaní za velmi zranitelné ztrátou přirozeného životního prostředí i klimatickými změnami.

Déšť na planinách

Vědci zjistili, že se jejich populacím daří lépe, když je více sucho. Studovali to v údolí nebraské řeky Platte, kde vedou klimatické změny k většímu množství srážek, včetně historicky rekordních povodní z roku 2019. Rosamondová s kolegy zjišťovala, zda jsou právě tyto faktory těmi nejdůležitějšími.

„Zjistili jsme, že vyšší červnové srážky jsou spojené s nižším množstvím dospělých papežíků,“ popsala Rosamondová. „Hlavními příčinami jsou záplavy, kroupy a změny, které je vystavují snadněji predátorům,“ dodala vědkyně.

Ze srovnání s jinými druhy ptáků žijících ve stejných podmínkách se ukázalo, že i ony se řídí stejným pravidlem: čím víc déště, tím hůř se jim daří.

Ornitologové ale odhalili ještě další důvod, který se tak úplně nenabízel – je jím konkurence. Ve stejné oblasti totiž žije drobný pěvec vlhovec hnědohlavý, který si vytvořil podobnou strategii jako naše kukačky. Snáší svá vejce do hnízd jiných ptáků, od dravců, až po kolibříky, včetně papežíků. Ti pak vydávají energii na starost o cizí mláďata, místo aby se starali o ta vlastní. A právě vlhovcům se velmi dobře daří, když je srážek hodně.

Vlhovec hnědohlavý, samec
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Problém ještě zhoršily evoluční změny u vlhovců. Dříve sledovali obří, značně mobilní, stáda bizonů. Když ale tito savci téměř vyhynuli, stali se vlhovci více usedlými. Mohou tak škodit jiným ptákům dlouhodobě. 

Dopady těchto změn jsou zatím viditelné jen částečně. Biologové zatím nezjistili okamžitý úbytek papežíků, ale zaznamenali znepokojivě nízký poměr samic vůči samcům. Těch je nyní jen asi třetina, přitom v minulosti byl poměr přibližně stejný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 8 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 14 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 16 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 18 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 23 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...