Začíná Týden vědy a techniky. Tipy na akce po celé republice

Po celé republice se budou v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR od pondělí konat přednášky, prohlídky laboratoří, filmová promítání či výstavy. Tématem festivalu je Století české vědy. Vstup na všechny akce je bezplatný, u většiny je ale potřeba rezervace. Kompletní program je k dispozici na webu www.tydenvedy.cz.

Lidé budou moci společně s vědci objevovat, jak věda vypadala před sto lety při vzniku Československa a jak se obory postupem času vyvinuly. Pro návštěvníky bude připravena i úniková hra s názvem Osudové osmičky, jejíž účastníci si připomenou významné události: založení Československa, mnichovskou dohodu, sametovou revoluci či vznik České republiky. 

V rámci Týdne vědy se koná přes pět stovek akcí. Ve spolupráci s Dejvickým divadlem se v pondělí od 19:00 v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční představení, kterého se účastní hosté, s nimiž je připravena debata o populární divadelní hře Elegance molekuly. Jedním z nich je scenárista Petr Zelenka.

Například v pražském Národním zemědělském muzeu bude kromě přednášek či prezentace výzkumných ústavů ze zemědělského resortu připraven také kurz vaření.

Celostátní akce

Týden vědy se ale koná po celé ČR. Zájemci mohou navštívit třeba hvězdárnu v Prostějově, kde pro ně bude ve středu 7. listopadu připravena přednáška o světelném znečištění. Workshopy o lidském těle se budou konat v brněnském vědeckém centru VIDA!

Ve foyeru Univerzity Pardubice bude od pondělí k vidění výstava s prostorovými instalacemi Vladimíra Vondrejse inspirovanými přírodou – molekulami, klastry či buněčným cytoskeletem. V Ostravě se uskuteční výstava hlavolamů, deskových her a knih. V Českých Budějovicích v pondělí představí základní směry českého výzkumu v polární ekologii.

Tipy na akce

Pondělí: Stopy české vědy: Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR

Výstava představí zásadní objevy pracovišť AV ČR. Ukáže témata výzkumu vesmíru, optiky a laserů, fyziky a chemie, z medicíny, historie a Orientu. Součástí výstavy jsou nejen naučné panely, ale také exponáty, např. polarograf či kopie Nobelovy medaile Jaroslava Heyrovského, družice Magion 1 a interaktivní stanoviště.

Úterý:  Protektorátní kuchyně, 14:00 – 16:00, Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR

Historik Martin Franc s proslulým autorem kuchařským knih a šéfem Pražského kulinářského institutu Romanem Vaňkem přiblíží praktickými ukázkami dobu, kdy se připravoval narozeninový dort z půlky vejce a na jídelníčku se objevovaly např. pokrmy z vepřové krve. Ukážeme si cesty a triky, jimiž domácí hospodyně i profesionální kuchaři zdolávali úskalí přídělového systému.

Středa: Úžasné divadlo fyziky (ÚDiF): Všechny barvy duhy, 9:00 (pro školy); 16:00 (pro veřejnost) Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1, Rektorát Univerzity J.E. Purkyně - MFC Červená aula

Zrak je náš nejdůležitější smysl. Až 80 % informací získáváme ze světla, ať už o tvarech, vzdálenostech, ale také o barvách. Jen si představte, že by svět byl naráz černobílý. ÚDiF se tentokrát zaměřil na to, kde se kolem nás berou barvy a jak je naše oko vnímá. Světlo rozbíjíme a zase skládáme. Vidíme všichni stejnou fialovou? Jak by viděl vaši kostkovanou košili váš pes? A kde se vlastně bere šedá? To a mnohem víc se dozvíte v našem vystoupení.

Čtvrtek: Exkurze do fyzikálně-chemických laboratoří ústavu J. Heyrovského; Praha 8, Dolejškova 3

Exkurze do laboratoří – každou hodinu (od 9 do 17 h): zahrnuje návštěvu tří laboratoří představujících výzkum v oboru fyzikální chemie a vždy trvá 60 minut. V rámci hodinové exkurze se seznámíte s jejich zaměřením, výzkumem, přístrojovou technikou apod. Poslední objednaná exkurze začíná v 16 h. Na exkurze je třeba se rezervovat e-mailem – kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz

Pátek: Německá kultura za protektorátu; pá 9. 11., 17:00; Brno, Náměstí Svobody 79/13, Knihkupectví Academia

Nacistická kulturní politika v protektorátu si kladla za cíl postupnou germanizaci vybrané části národa, čemuž odpovídaly i zvolené prostředky. Jedním z nich byl zásah do československé kulturní paměti. Některá díla z ní byla jakožto nežádoucí vytlačována, jiná reinterpretována nebo rekontextualizována, další naopak z mocenských pozic protežována.

Proces rekonstrukce kánonu v literární praxi přiblížíme na příkladu vybraných osobností z českého prostředí, jež publikovaly v německém jazyce.

Sobota: Superhrdinové kolem nás; Ostrava, Vítkovice 3004, Svět techniky

Výstava Superhrdinové kolem nás vznikla pod hlavičkou projektu Otevřená věda IV. Znázorňuje vědecké pracovníky z ústavů Akademie věd České republiky jako komiksové superhrdiny, kteří bojují každý den svého pracovního života v nejrůznějších odvětvích vědy.

Záměrem výstavy je ukázat, že tito superhrdinové, které je možné běžně potkat na ulici, v tramvaji či obchodě, každý den tvrdě pracují, aby se zasadili o nové objevy a průlomy ve vědě a výzkumu, aby všem lidem na světě ulehčili život.

Neděle: Tiché hrozby: Bouřlivé počasí; 11:00; Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR, místnost 206

Bouřky, blesky, extrémní srážky, přívalové povodně, krupobití, tornáda. Všechny tyto jevy se vyskytují i u nás v České republice. Jak je studují čeští vědci a jak jejich práce pomáhá lidem v praxi? Co vše již víme o počasí a proč nás často překvapuje? Jak přesné jsou předpovědní modely? Budeme někdy vůbec schopni předpovědět chování atmosféry? Po projekci bude následovat beseda s tvůrci filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 15 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 17 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 22 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...