Začíná Týden vědy a techniky. Tipy na akce po celé republice

Po celé republice se budou v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR od pondělí konat přednášky, prohlídky laboratoří, filmová promítání či výstavy. Tématem festivalu je Století české vědy. Vstup na všechny akce je bezplatný, u většiny je ale potřeba rezervace. Kompletní program je k dispozici na webu www.tydenvedy.cz.

Lidé budou moci společně s vědci objevovat, jak věda vypadala před sto lety při vzniku Československa a jak se obory postupem času vyvinuly. Pro návštěvníky bude připravena i úniková hra s názvem Osudové osmičky, jejíž účastníci si připomenou významné události: založení Československa, mnichovskou dohodu, sametovou revoluci či vznik České republiky. 

V rámci Týdne vědy se koná přes pět stovek akcí. Ve spolupráci s Dejvickým divadlem se v pondělí od 19:00 v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční představení, kterého se účastní hosté, s nimiž je připravena debata o populární divadelní hře Elegance molekuly. Jedním z nich je scenárista Petr Zelenka.

Například v pražském Národním zemědělském muzeu bude kromě přednášek či prezentace výzkumných ústavů ze zemědělského resortu připraven také kurz vaření.

Celostátní akce

Týden vědy se ale koná po celé ČR. Zájemci mohou navštívit třeba hvězdárnu v Prostějově, kde pro ně bude ve středu 7. listopadu připravena přednáška o světelném znečištění. Workshopy o lidském těle se budou konat v brněnském vědeckém centru VIDA!

Ve foyeru Univerzity Pardubice bude od pondělí k vidění výstava s prostorovými instalacemi Vladimíra Vondrejse inspirovanými přírodou – molekulami, klastry či buněčným cytoskeletem. V Ostravě se uskuteční výstava hlavolamů, deskových her a knih. V Českých Budějovicích v pondělí představí základní směry českého výzkumu v polární ekologii.

Tipy na akce

Pondělí: Stopy české vědy: Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR

Výstava představí zásadní objevy pracovišť AV ČR. Ukáže témata výzkumu vesmíru, optiky a laserů, fyziky a chemie, z medicíny, historie a Orientu. Součástí výstavy jsou nejen naučné panely, ale také exponáty, např. polarograf či kopie Nobelovy medaile Jaroslava Heyrovského, družice Magion 1 a interaktivní stanoviště.

Úterý:  Protektorátní kuchyně, 14:00 – 16:00, Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR

Historik Martin Franc s proslulým autorem kuchařským knih a šéfem Pražského kulinářského institutu Romanem Vaňkem přiblíží praktickými ukázkami dobu, kdy se připravoval narozeninový dort z půlky vejce a na jídelníčku se objevovaly např. pokrmy z vepřové krve. Ukážeme si cesty a triky, jimiž domácí hospodyně i profesionální kuchaři zdolávali úskalí přídělového systému.

Středa: Úžasné divadlo fyziky (ÚDiF): Všechny barvy duhy, 9:00 (pro školy); 16:00 (pro veřejnost) Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1, Rektorát Univerzity J.E. Purkyně - MFC Červená aula

Zrak je náš nejdůležitější smysl. Až 80 % informací získáváme ze světla, ať už o tvarech, vzdálenostech, ale také o barvách. Jen si představte, že by svět byl naráz černobílý. ÚDiF se tentokrát zaměřil na to, kde se kolem nás berou barvy a jak je naše oko vnímá. Světlo rozbíjíme a zase skládáme. Vidíme všichni stejnou fialovou? Jak by viděl vaši kostkovanou košili váš pes? A kde se vlastně bere šedá? To a mnohem víc se dozvíte v našem vystoupení.

Čtvrtek: Exkurze do fyzikálně-chemických laboratoří ústavu J. Heyrovského; Praha 8, Dolejškova 3

Exkurze do laboratoří – každou hodinu (od 9 do 17 h): zahrnuje návštěvu tří laboratoří představujících výzkum v oboru fyzikální chemie a vždy trvá 60 minut. V rámci hodinové exkurze se seznámíte s jejich zaměřením, výzkumem, přístrojovou technikou apod. Poslední objednaná exkurze začíná v 16 h. Na exkurze je třeba se rezervovat e-mailem – kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz

Pátek: Německá kultura za protektorátu; pá 9. 11., 17:00; Brno, Náměstí Svobody 79/13, Knihkupectví Academia

Nacistická kulturní politika v protektorátu si kladla za cíl postupnou germanizaci vybrané části národa, čemuž odpovídaly i zvolené prostředky. Jedním z nich byl zásah do československé kulturní paměti. Některá díla z ní byla jakožto nežádoucí vytlačována, jiná reinterpretována nebo rekontextualizována, další naopak z mocenských pozic protežována.

Proces rekonstrukce kánonu v literární praxi přiblížíme na příkladu vybraných osobností z českého prostředí, jež publikovaly v německém jazyce.

Sobota: Superhrdinové kolem nás; Ostrava, Vítkovice 3004, Svět techniky

Výstava Superhrdinové kolem nás vznikla pod hlavičkou projektu Otevřená věda IV. Znázorňuje vědecké pracovníky z ústavů Akademie věd České republiky jako komiksové superhrdiny, kteří bojují každý den svého pracovního života v nejrůznějších odvětvích vědy.

Záměrem výstavy je ukázat, že tito superhrdinové, které je možné běžně potkat na ulici, v tramvaji či obchodě, každý den tvrdě pracují, aby se zasadili o nové objevy a průlomy ve vědě a výzkumu, aby všem lidem na světě ulehčili život.

Neděle: Tiché hrozby: Bouřlivé počasí; 11:00; Praha 1, Národní 1009/3, Akademie věd ČR, místnost 206

Bouřky, blesky, extrémní srážky, přívalové povodně, krupobití, tornáda. Všechny tyto jevy se vyskytují i u nás v České republice. Jak je studují čeští vědci a jak jejich práce pomáhá lidem v praxi? Co vše již víme o počasí a proč nás často překvapuje? Jak přesné jsou předpovědní modely? Budeme někdy vůbec schopni předpovědět chování atmosféry? Po projekci bude následovat beseda s tvůrci filmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 6 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 9 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...