Otestujte si své znalosti: Co víte o české vědě, jejích největších úspěších a problémech našeho výzkumu?
KVÍZ: Co víte o zlatém století české vědy?
Česká věda za uplynulých 100 let prodělala obrovské změny. Nejprve se emancipovala a prosadila ve světě, poté ji zničily tři vlny emigrace a snah ideologů o její kontrolu. Nyní se snaží vrátit se na světovou špičku, kam kdysi patřila.
Výsledky kvízu najdete na konci článku.
1) Když se česká věda roku 1918 ocitla samostatná a volná, vycházela z tradice, kterou si vybudovala během Rakouska-Uherska. Tehdy neměla na růžích ustláno, nebýt mecenášů, nebyla by vlastně schopná existence. Ten nejslavnější mecenáš české vědy roku 1891 zřídil Českou akademii věd a umění, která se stala předchůdkyní Akademie věd. Jak se tento muž jmenoval?
A) Josef Hlávka
B) Ferdinand Ringhoffer
C) Emil Kolben
2) S příchodem samostatného Československa začaly rychle vznikat univerzity, které měly vědu koncentrovat a kultivovat – a nabízet vzdělání dalším generacím. Ta první vznikla hned roku 1919, o její vznik se zasloužil zejména prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který už od konce devatenáctého století chtěl, aby nejen Praha měla univerzitu. V jakém městě tato vysoká škola vznikla?
A) V Olomouci
B) V Ostravě
C) V Brně
3) Tomáš Garrigue Masaryk měl na prvorepublikovou vědu zásadní vliv, osobně se zasloužil o vznik Masarykovy akademie práce nebo Slovanského ústavu. Kromě toho umožnil vznik jednoho specializovaného vědeckého ústavu, který tehdy vypadal poněkud neprakticky, ale jeho práce přinesla vynikající výsledky. Jednalo se o:
A) Ústav jaderné fyziky
B) Orientální ústav
C) Mendelův genetický ústav
4) Doba samostatného Československa byla pro vědce velmi příznivá, také díky tomu, že jak ona, tak věda světová rychle zlepšovaly kvalitu života obyčejných lidí. Někteří umělci už ale začali upozorňovat na odvrácenou stránku vědy – tedy na její schopnost ničit. Nejslavnějším příkladem je postava inženýra Prokopa z románu Karla Čapka:
A) Bílá nemoc
B) RUR
C) Krakatit
5) Prvorepubliková věda byla intenzivně provázaná se zahraničním výzkumem, zejména díky spolupráci s univerzitami v cizině. Významný dopad měl ale také příchod imigrantů, kteří Československo využívali jako útočiště, když prchali například ze Sovětského svazu. Trojice Nikolaj Trubeckoj, Sergej Karcevskij a Roman Jakobson se podílela na vzniku významného spolku vědců, který funguje dodnes. Jedná se o:
A) Brněnský antropologický kruh
B) Spolek slovanských etnologů
C) Pražský lingvistický kroužek
6) Velkou ránu pro českou vědu znamenala německá okupace. Došlo během ní k arizaci vysokých škol, útěku nebo likvidaci židovských vědců, ale také k přesměrování výzkumu pro válečný průmysl. Typickým příběhem té doby je život Emila Kolbena, jednoho z nejvýznačnějších českých elektrotechniků a podnikatelů, zakladatele ČDK. Pocházel z židovské rodiny, roku 1938 odmítl emigrovat a pak musel prodat podíly ve svých společnostech. Zemřel 3. července roku 1943 ve věku 80 let…
A) žalem v Praze
B) v koncentračním táboře Terezín
C) vlastní rukou v Brně
7) Doba Druhé světové války vědecký výzkum nepřerušila úplně, mnoho vědců smělo pracovat dál. Patřil mezi ně například fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, autor polarografie, za niž dostal roku 1959 Nobelovu cenu. Za války polarografii výrazně vylepšil díky tomu, že směl pracovat v laboratořích chemického ústavu. Po válce se to řešilo:
A) Ignorováním jeho výzkumu z doby války
B) Obviněním Heyrovského z kolaborace
C) Mlčením; jeho výzkum byl příliš důležitý
8) Řada vysokoškolských vědců se za protektorátu aktivně zapojila do odboje. Vynikala v tom Masarykova univerzita v Brně, kde byl díky její krátké existenci velmi mladý profesorský sbor. Za války bylo umučeno 15 z celkového počtu 112 profesorů. Nejhůř byla postižená Přírodovědecká fakulta, která přišla:
A) O třetinu profesorského sboru
B) O čtvrtinu profesorského sboru
C) O pětinu profesorského sboru
9) Z důsledků 2. světové války se začala česká věda otřepávat v letech 1945–1948, ale poté ji opět srazil zpět nástup komunistického režimu. Ten zrušil Královskou společnost nauk, Masarykovu akademii práce i Českou akademii věd a umění, zabránil spoustě kvalitních vědců učit a jiné přiměl emigrovat. Komunisté naopak založili roku 1953 jinou instituci, Československou akademii věd (podle modelu fungování Akademie věd SSSR), která měla naši vědu zastřešovat – tam ale byli členové přísně kádrováni. Jejím prvním předsedou se stal:
A) Chemik Otto Wichterle
B) Muzikolog Zdeněk Nejedlý
C) Astronom Zdeněk Ceplecha
10) Touha po poznání byla po válce obrovská. Zatímco před ní měla Univerzita Karlova asi 12 000 studentů, po válce se jich hlásilo asi 40 000. Nový režim univerzity ovládl pomocí vysokoškolského zákona z roku 1950, který sebral vysokým školám autonomii – o všem rozhodovala státní rada, včetně toho, co se učilo a kdo (ne)měl být přijat. Tak se také některé vědecké obory staly z ideových důvodů nepřátelskými. Vedle sociologie k nim patřila také:
A) Genetika
B) Genderová studia
C) Paleontologie
11) Česká věda trpěla nejen odlivem mozků a zákazem některých oborů, ale také importem sovětské vědy, která byla zcela ideologizovaná a vycházela z pseudovědeckých základů. Také u nás tak byla rozšířená sovětská biologie nazývaná podle jejího tvůrce také lysenkismus. Trofim Lysenko a jeho následníci věřili v přeměnu jednoho druhu v jiný, odmítali genetiku i Darwina. Vrcholem jeho evolučních úvah byla hypotéza o původu kukaček. Ty podle něj vznikaly z:
A) Kukaččích vajec
B) Vajec pěnic, které ležely vedle kukaččích vajec
C) Přímo z těla matky, aniž by existovalo vejce – ta se totiž v kukaččích hnízdech nenacházela
12) Definitivně srazil českou i slovenskou vědu do kolen rok 1968, který vedl k emigraci elity národa směrem na západ. Důsledkem byl významný odliv mozků z univerzit i výzkumných ústavů. Podle archivu Akademie věd ČR tehdy tato instituce přišla o:
A) Asi 11 procent vědeckých pracovníků
B) Asi 30 procent vědeckých pracovníků
C) Asi 50 procent vědeckých pracovníků
13) Přes všechny problémy se na českých školách i v poválečném období spousta kvalitní vědy udržela, byť s velkými problémy. Typickým pro tehdejší dobu je příběh Otty Wichterleho, který se proslavil vynálezem kontaktních čoček nebo silonu. Ten měl problémy s režimem už v padesátých letech, ale roku 1969 přišel o vedení Ústavu makromolekulární chemie. Proč?
A) Inicioval manifest 2000 slov
B) Podepsal Chartu
C) Odsoudil okupaci Československa sovětskými vojsky
14) Na Wichterleho práci se dá ilustrovat také další jev typický pro socialistickou vědu v Československu. Byl jím dlouhodobý nedostatek moderních přístrojů potřebných pro kvalitní výzkum. Wichterle tak dokázal kontaktní čočky vyrábět takřka na koleni, jen pomocí jedné běžné věci:
A) Školních mikroskopů
B) Automatické pračky
C) Dětské stavebnice Merkur
15) Teprve po listopadové revoluci se ukázalo, že řada z objevů v komunistickém Československu má i komerční potenciál. Týkalo se to zejména objevů chemika Antonína Holého, který pracoval na účinných antiviroticích. Z jeho práce vychází léky proti hepatitidě B a AIDS – patenty na ně odkoupila společnost Gilead Sciences. Ta ročně za licenční poplatky a patenty, které jsou výsledkem práce Antonína Holého a jeho týmu, platí Ústavu organické chemie a biochemie přibližně:
A) 100 milionů korun
B) 750 milionů korun
C) 2 miliardy korun
- 1) Správná odpověď je A) Josef Hlávka
- 2) Správná odpověď je C) V Brně
- 3) Správná odpověď je B)Orientální ústav
- 4) Správná odpověď je C)Krakatit
- 5) Správná odpověď je C) Pražský lingvistický kroužek
- 6) Správná odpověď je B) V koncentračním táboře Terezín
- 7) Správná odpověď je B) Obviněním Heyrovského z kolaborace
- 8) Správná odpověď je B) O čtvrtinu profesorského sboru
- 9) Správná odpověď je B) Muzikolog Zdeněk Nejedlý
- 10) Správná odpověď je A) Genetika
- 11) Správná odpověď je B) Vajec pěnic, které ležely vedle kukaččích vajec
- 12) Správná odpověď je A) Asi 11 procent vědeckých pracovníků
- 13) Správná odpověď je A) Inicioval manifest 2000 slov
- 14) Správná odpověď je C) Dětské stavebnice Merkur
- 15) Správná odpověď je C) 2 miliardy korun