Začíná největší vědecký festival v Česku. Zdarma a po celé republice

Nahrávám video

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd láká návštěvníky po covidové pauze na plně prezenční program po celé republice. Začíná v pondělí 31. října a potrvá až do neděle 6. listopadu.

Největší vědecký festival v Česku představí to nejlepší ze světa výzkumu přístupnou i poučnou formou. Lidé mohou zajít do některého z ústavů na dny otevřených dveří, které většinou provází samostatný bohatý program. Třeba v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vědci představí, jak se luští genom pšenice nebo šlechtí banánovník. V ostravském Ústavu geoniky AV ČR lze zase zažít chemii všude kolem nás.

Návrat po covidové pauze

„Letos jsou všechny akce konečně opět prezenční, takže lidé můžou vyrazit za vědou téměř kamkoli a vybrat si, co je nejvíce zajímá i jaká forma je baví,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Kromě ústavů Akademie věd se otevřou i dveře sídla na Národní v Praze a program se tam ponese v duchu oslav stého výročí Orientálního ústavu. Koneckonců program celého festivalu zahájí rozsvícení unikátního lampionu KOJIMA, který přijeli do Prahy vytvořit mistři vzácného řemesla výroby těchto tradičních svítilen.

Chystá se koncert arabské hudby, ochutnávky orientálních jídel, origami workshop i zajímavé přednášky – například Když Káhira vypráví o své slavné minulosti. Mnohé z přednášek budou také anglicky. Ve foyer novorenesanční budovy na Národní navíc vyroste tibetský slavnostní stan a celý týden, včetně víkendu, můžou lidé navštívit i výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938.

Nahrávám video

Debaty s vědci o krizích i řešeních

Novinkou v programu Týdne Akademie věd jsou moderované debaty s vědci v kině Přítomnost. Bude se řešit konec blahobytu, svět bez fosilních paliv, jídlo budoucnosti, klima i to, jak připravit společnost, aby i uprostřed krizí zůstávala odolná. Návštěvníci se můžou do diskuse kdykoli zapojit svými dotazy – ale rezervace je nutná.

Na kus řeči s mladými vědci můžou zájemci přijít do budovy na Národní na Vědeckou zasTÁVku. Letos svůj výzkum zábavnou formou přiblíží pět expertek a expertů, kteří budou zároveň připraveni na zvídavé dotazy. Zájemci se třeba dozvědí, co mají společného frustrované páry, sendvič a katalýza nebo co se stane, když má matematik spočítat něco opravdu složitého.

Letošní program nabízí i hackaton, science shows, hry a exkurze – ať už ve městech, nebo v institucích, kde lze vědcům nahlédnout pod ruce. Jako vždy je nejvíce programu soustředěno v téměř 150 přednáškách rozmanité palety témat. Nechybí humanitní, jako třeba Doba římská na Moravě ve světle detektorových nálezů, prakticky zaměřená Výhody krémové injektáže nebo chemická Vyzkoušet a pochopit molekuláru!.

Všechny akce jsou zdarma, na většinu je třeba si udělat rezervaci přes web www.tydenavcr.cz. Tamtéž si zájemci můžou snadno vyfiltrovat program, který je zajímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 1 hhodinou

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 2 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 3 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 19 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 20 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 22 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 23 hhodinami

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.