Začíná největší vědecký festival v Česku. Zdarma a po celé republice

Nahrávám video

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd láká návštěvníky po covidové pauze na plně prezenční program po celé republice. Začíná v pondělí 31. října a potrvá až do neděle 6. listopadu.

Největší vědecký festival v Česku představí to nejlepší ze světa výzkumu přístupnou i poučnou formou. Lidé mohou zajít do některého z ústavů na dny otevřených dveří, které většinou provází samostatný bohatý program. Třeba v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vědci představí, jak se luští genom pšenice nebo šlechtí banánovník. V ostravském Ústavu geoniky AV ČR lze zase zažít chemii všude kolem nás.

Návrat po covidové pauze

„Letos jsou všechny akce konečně opět prezenční, takže lidé můžou vyrazit za vědou téměř kamkoli a vybrat si, co je nejvíce zajímá i jaká forma je baví,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Kromě ústavů Akademie věd se otevřou i dveře sídla na Národní v Praze a program se tam ponese v duchu oslav stého výročí Orientálního ústavu. Koneckonců program celého festivalu zahájí rozsvícení unikátního lampionu KOJIMA, který přijeli do Prahy vytvořit mistři vzácného řemesla výroby těchto tradičních svítilen.

Chystá se koncert arabské hudby, ochutnávky orientálních jídel, origami workshop i zajímavé přednášky – například Když Káhira vypráví o své slavné minulosti. Mnohé z přednášek budou také anglicky. Ve foyer novorenesanční budovy na Národní navíc vyroste tibetský slavnostní stan a celý týden, včetně víkendu, můžou lidé navštívit i výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938.

Nahrávám video

Debaty s vědci o krizích i řešeních

Novinkou v programu Týdne Akademie věd jsou moderované debaty s vědci v kině Přítomnost. Bude se řešit konec blahobytu, svět bez fosilních paliv, jídlo budoucnosti, klima i to, jak připravit společnost, aby i uprostřed krizí zůstávala odolná. Návštěvníci se můžou do diskuse kdykoli zapojit svými dotazy – ale rezervace je nutná.

Na kus řeči s mladými vědci můžou zájemci přijít do budovy na Národní na Vědeckou zasTÁVku. Letos svůj výzkum zábavnou formou přiblíží pět expertek a expertů, kteří budou zároveň připraveni na zvídavé dotazy. Zájemci se třeba dozvědí, co mají společného frustrované páry, sendvič a katalýza nebo co se stane, když má matematik spočítat něco opravdu složitého.

Letošní program nabízí i hackaton, science shows, hry a exkurze – ať už ve městech, nebo v institucích, kde lze vědcům nahlédnout pod ruce. Jako vždy je nejvíce programu soustředěno v téměř 150 přednáškách rozmanité palety témat. Nechybí humanitní, jako třeba Doba římská na Moravě ve světle detektorových nálezů, prakticky zaměřená Výhody krémové injektáže nebo chemická Vyzkoušet a pochopit molekuláru!.

Všechny akce jsou zdarma, na většinu je třeba si udělat rezervaci přes web www.tydenavcr.cz. Tamtéž si zájemci můžou snadno vyfiltrovat program, který je zajímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 10 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 11 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 15 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
před 18 hhodinami
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.