Začíná největší vědecký festival v Česku. Zdarma a po celé republice

Nahrávám video
Události ČT: Začal Týden Akademie věd ČR
Zdroj: ČT24

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd láká návštěvníky po covidové pauze na plně prezenční program po celé republice. Začíná v pondělí 31. října a potrvá až do neděle 6. listopadu.

Největší vědecký festival v Česku představí to nejlepší ze světa výzkumu přístupnou i poučnou formou. Lidé mohou zajít do některého z ústavů na dny otevřených dveří, které většinou provází samostatný bohatý program. Třeba v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vědci představí, jak se luští genom pšenice nebo šlechtí banánovník. V ostravském Ústavu geoniky AV ČR lze zase zažít chemii všude kolem nás.

Návrat po covidové pauze

„Letos jsou všechny akce konečně opět prezenční, takže lidé můžou vyrazit za vědou téměř kamkoli a vybrat si, co je nejvíce zajímá i jaká forma je baví,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Kromě ústavů Akademie věd se otevřou i dveře sídla na Národní v Praze a program se tam ponese v duchu oslav stého výročí Orientálního ústavu. Koneckonců program celého festivalu zahájí rozsvícení unikátního lampionu KOJIMA, který přijeli do Prahy vytvořit mistři vzácného řemesla výroby těchto tradičních svítilen.

Chystá se koncert arabské hudby, ochutnávky orientálních jídel, origami workshop i zajímavé přednášky – například Když Káhira vypráví o své slavné minulosti. Mnohé z přednášek budou také anglicky. Ve foyer novorenesanční budovy na Národní navíc vyroste tibetský slavnostní stan a celý týden, včetně víkendu, můžou lidé navštívit i výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938.

Nahrávám video
Studio 6: Začíná Týden Akademie věd
Zdroj: ČT24

Debaty s vědci o krizích i řešeních

Novinkou v programu Týdne Akademie věd jsou moderované debaty s vědci v kině Přítomnost. Bude se řešit konec blahobytu, svět bez fosilních paliv, jídlo budoucnosti, klima i to, jak připravit společnost, aby i uprostřed krizí zůstávala odolná. Návštěvníci se můžou do diskuse kdykoli zapojit svými dotazy – ale rezervace je nutná.

Na kus řeči s mladými vědci můžou zájemci přijít do budovy na Národní na Vědeckou zasTÁVku. Letos svůj výzkum zábavnou formou přiblíží pět expertek a expertů, kteří budou zároveň připraveni na zvídavé dotazy. Zájemci se třeba dozvědí, co mají společného frustrované páry, sendvič a katalýza nebo co se stane, když má matematik spočítat něco opravdu složitého.

Letošní program nabízí i hackaton, science shows, hry a exkurze – ať už ve městech, nebo v institucích, kde lze vědcům nahlédnout pod ruce. Jako vždy je nejvíce programu soustředěno v téměř 150 přednáškách rozmanité palety témat. Nechybí humanitní, jako třeba Doba římská na Moravě ve světle detektorových nálezů, prakticky zaměřená Výhody krémové injektáže nebo chemická Vyzkoušet a pochopit molekuláru!.

Všechny akce jsou zdarma, na většinu je třeba si udělat rezervaci přes web www.tydenavcr.cz. Tamtéž si zájemci můžou snadno vyfiltrovat program, který je zajímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 2 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026
Načítání...