Začíná největší vědecký festival v Česku. Zdarma a po celé republice

2 minuty
Události ČT: Začal Týden Akademie věd ČR
Zdroj: ČT24

Na kus řeči s mladými vědci, do laboratoří i chodeb badatelských institucí, na přednášky, workshopy i koncert či ochutnávku cizokrajných jídel – letošní ročník festivalu Týden Akademie věd láká návštěvníky po covidové pauze na plně prezenční program po celé republice. Začíná v pondělí 31. října a potrvá až do neděle 6. listopadu.

Největší vědecký festival v Česku představí to nejlepší ze světa výzkumu přístupnou i poučnou formou. Lidé mohou zajít do některého z ústavů na dny otevřených dveří, které většinou provází samostatný bohatý program. Třeba v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vědci představí, jak se luští genom pšenice nebo šlechtí banánovník. V ostravském Ústavu geoniky AV ČR lze zase zažít chemii všude kolem nás.

Návrat po covidové pauze

„Letos jsou všechny akce konečně opět prezenční, takže lidé můžou vyrazit za vědou téměř kamkoli a vybrat si, co je nejvíce zajímá i jaká forma je baví,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

Kromě ústavů Akademie věd se otevřou i dveře sídla na Národní v Praze a program se tam ponese v duchu oslav stého výročí Orientálního ústavu. Koneckonců program celého festivalu zahájí rozsvícení unikátního lampionu KOJIMA, který přijeli do Prahy vytvořit mistři vzácného řemesla výroby těchto tradičních svítilen.

Chystá se koncert arabské hudby, ochutnávky orientálních jídel, origami workshop i zajímavé přednášky – například Když Káhira vypráví o své slavné minulosti. Mnohé z přednášek budou také anglicky. Ve foyer novorenesanční budovy na Národní navíc vyroste tibetský slavnostní stan a celý týden, včetně víkendu, můžou lidé navštívit i výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938.

8 minut
Studio 6: Začíná Týden Akademie věd
Zdroj: ČT24

Debaty s vědci o krizích i řešeních

Novinkou v programu Týdne Akademie věd jsou moderované debaty s vědci v kině Přítomnost. Bude se řešit konec blahobytu, svět bez fosilních paliv, jídlo budoucnosti, klima i to, jak připravit společnost, aby i uprostřed krizí zůstávala odolná. Návštěvníci se můžou do diskuse kdykoli zapojit svými dotazy – ale rezervace je nutná.

Na kus řeči s mladými vědci můžou zájemci přijít do budovy na Národní na Vědeckou zasTÁVku. Letos svůj výzkum zábavnou formou přiblíží pět expertek a expertů, kteří budou zároveň připraveni na zvídavé dotazy. Zájemci se třeba dozvědí, co mají společného frustrované páry, sendvič a katalýza nebo co se stane, když má matematik spočítat něco opravdu složitého.

Letošní program nabízí i hackaton, science shows, hry a exkurze – ať už ve městech, nebo v institucích, kde lze vědcům nahlédnout pod ruce. Jako vždy je nejvíce programu soustředěno v téměř 150 přednáškách rozmanité palety témat. Nechybí humanitní, jako třeba Doba římská na Moravě ve světle detektorových nálezů, prakticky zaměřená Výhody krémové injektáže nebo chemická Vyzkoušet a pochopit molekuláru!.

Všechny akce jsou zdarma, na většinu je třeba si udělat rezervaci přes web www.tydenavcr.cz. Tamtéž si zájemci můžou snadno vyfiltrovat program, který je zajímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...