Vědci začali testovat na lidských dobrovolnících první očkování proti rakovině prsu – konkrétně proti její nejzávažnější a nejvíce smrtelné podobě, která se jen velmi špatně léčí. První výsledky by mohly být už za rok.
„Doufáme, že z dlouhodobého hlediska by se mohlo jednat o vakcínu, která by se podávala zdravým ženám a zabránila by u nich v budoucnosti v rozvoji takzvané trojitě negativní rakoviny prsu – tedy formy rakoviny prsu, na kterou dnes máme nejméně účinnou léčbu,“ uvedl ve svém prohlášení hlavní autor výzkumu, lékař Thomas Budd z Clevelandské kliniky.
Clevelandská klinika oznámila zahájení studie minulé poté, co americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil žádost o registraci vakcíny jako nového zkoušeného léku. Celý výzkum má ale mnohem delší kořeny, jeho začátky pocházejí z doby před přibližně dvaceti lety – celou tu dobu vědci testovali různé látky na buněčných kulturách, v počítačových modelech a na zvířatech.
Samotná klinická studie na lidech proběhne v Lernerově výzkumném ústavu Clevelandské kliniky; zúčastní se jí 18 až 24 pacientek s trojitě negativním karcinomem prsu v raném stadiu, u nichž je vysoké riziko recidivy. Vědci doufají, že po úspěchu tohoto prvního kroku by vakcína mohla být vyzkoušena na zdravých lidech s vysokým rizikem onemocnění, například na lidech s mutací genu BRCA1, která výrazně zvyšuje hrozbu vzniku této smrtelné nemoci.
Hlavním cílem studie je nejprve co nejpřesněji určit maximální tolerovanou dávku vakcíny a detailně popsat a vycizelovat imunitní odpověď organismu na ni. Účastnice studie dostanou očkování ve trojdávkovém schématu, tedy tři injekce vždy po dvou týdnech. Začne se s nízkou dávkou jen u několika pacientů, postupně se bude zvyšovat na vyšší dávky a nakonec se zapojí více účastníků. Zúčastněné osoby budou sledovány 84 dní po podání poslední injekce, aby se změřily také případné vedlejší účinky.
Delší doba sledování není u vakcín většinou nutná, protože vedlejší účinky bývají díky nízké dávce látky v očkování také jen krátkodobé.
„Jakmile zjistíme, kolik vakcíny můžeme podat, budeme se zabývat jejími účinky na imunitní systém,“ uvedl Budd v tiskové zprávě. „To nám pomůže zjistit, jestli vakcína dělá to, co chceme – a pak začneme zvyšovat úrovně dávek.“
Nejhorší forma rakoviny prsu
Trojitě negativní rakovina prsu představuje dvanáct až patnáct procent všech případů rakoviny prsu, ale je tím zdaleka nejsmrtelnějším druhem této nemoci – o život připraví asi čtvrtinu pacientek do pěti let od stanovení diagnózy.
Tento typ nádoru je charakteristický tím, že nemá estrogenové receptory, progesteronové receptory ani velké množství proteinu HER2 – proto je označován jako „trojitě negativní“. Hormonální terapie na tento druh nádoru nezabírá právě proto, že nádorové buňky nemají hormonální receptory. Nefungují ani léky cílené na HER2, protože v nádorových buňkách není velké množství tohoto proteinu. Může ale pomoci chemoterapie, dalším možným způsobem, jak předejít jejímu šíření, bývá mastektomie.
Jak funguje vakcína
Vědci si za roky studia rakoviny prsu všimli, že při trojitě negativním karcinomu prsu se nadměrně uvolňuje mléčná bílkovina α-laktalbumin; normálně se přitom takto projevuje jen při kojení. U výše popsané rakoviny se ale její nadměrné množství objevuje asi v sedmdesáti až osmdesáti procentech případů. A právě na tento protein se vakcína zaměří a nastartuje imunitní systém k útoku na buňky, které jej produkují.
Součástí vakcíny bude také léčivo, které upozorní imunitní systém na α-laktalbumin, a posílí tak imunitní odpověď organismu.
Pokud se v rámci studie, jejíž ukončení se očekává v září 2022, prokáže, že vakcína je v tomto směru účinná, vědci doufají, že by mohla zlepšit výsledky u lidí ohrožených rakovinou prsu a dalšími typy rakoviny.
„Tato vakcinační strategie má potenciál být použita i u jiných typů nádorů,“ uvedl doktor Vincent Tuohy. „Náš program se zaměřuje na vývoj vakcín, které zabraňují onemocněním, s nimiž se potýkáme s věkem, jako je právě rakovina prsu, vaječníků a endometria. Pokud budou tyto vakcíny úspěšné, mají potenciál změnit způsob, jakým kontrolujeme rakovinu v dospělosti, a prodloužit délku života podobným způsobem, jaký měl program očkování v dětství.“
Profesor Budd připouští, že jde o extrémně náročný výzkum, takže může trvat celé roky, než se vědci dostanou k funkční očkovací látce, přesto je optimistou – zejména díky rychlému pokroku v lékařské vědě a vakcinologii zvlášť. „Někde se začít musí, a my jsme nadšeni, že první krok můžeme udělat právě my.“
