Za vznik akné možná může tvar vlasových váčků. Objev může přinést účinnější léčbu

Vědci v novém výzkumu odhalili, že na vznik akné by mohl mít vliv geneticky daný tvar vlasových váčků. Nový poznatek, o kterém informoval časopis Nature Communications, by podle vědců mohl v budoucnosti usnadnit vývoj účinnější léčby tohoto onemocnění.

Akné je velmi rozšířenou kožní nemocí a netrápí zdaleka jenom teenagery. Účinný lék se přitom doposud najít nepodařilo. Změnit by to mohla rozsáhlá genetická studie, kterou provedl tým odborníků z britského National Institute for Health Research (NIHR).

Vědci měli k dispozici data téměř 27 tisíc lidí, z nichž 5602 trpělo těžkou formou akné. Během výzkumu se jim podařilo identifikovat genetické odlišnosti, které byly častěji přítomné právě u lidí, kteří měli těžké akné. 

Dané genetické odlišnosti přitom podle autorů studie vedou k rozdílu ve tvaru vlasových váčků (folikulů). To pak může mít za následek, že pokožka některých lidí je náchylnější k zachycování bakterií, a vytváří tak ideální podmínky pro vznik vřídků.

„Tyto genetické přístupy na akné dosud nikdo neaplikoval. Jedná se o významný krok vpřed,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Jonathan Barker s tím, že výsledky jejich studie by mohly napomoct vývoji efektivní léčby této kožní nemoci.

„Když máte vhled do genetického základu tohoto onemocnění kůže, můžete vyvinout mnohem účinnější léčbu,“ dodal Barker. Podle něj je přitom klíčové, aby bylo možné začít léčit tento kožní problém včas – předejít tak jeho zhoršení a zabránit vzniku jizev.

  • Vlasový folikul (váček) je tkáň, která obaluje vlasy a chlupy a z níž vlas vyrůstá. Je tvořen vlasovou cibulkou a okolo ní obalenými dvěma vlasovými pochvami. Vlasový folikul je vlastně vchlípenina pokožky. 
  • Zespoda se na vlasový folikul připojuje řídké vazivo a je zde také cévní zásobení. V jiné části jsou zase napojeny mazové žlázy a někdy také potní žláza. Asi uprostřed vlasového folikulu je ztluštěnina, na kterou se upíná sval – vzpřimovač chlupu.
  • Zdroj: Wikipedie 
Průřez vlasovým/chlupovým váčkem
Zdroj: WikiCommons

S akné má zkušenost asi 80 procent mladých

Akné je jedno z nejchroničtějších onemocnění kůže, které podle Guardianu postihuje přibližně 80 procent lidí ve věku mezi jedenácti až třiceti lety. Často se ale u člověka udrží až do dospělosti – postihuje 12 procent žen starších 25 let a přibližně 3 procenta pacientů starších 35 let. Jeho nejvýraznějším projevem je vznik vřídků, které jsou způsobené zánětem vývodů mazových žláz, respektive jejich uzavřením.

Akné se objevuje především na obličeji, horní části zad a na hrudníku. Kromě jizev zanechává také psychické následky, jako je například snížené sebevědomí nebo deprese, která může v krajních případech končit sebevraždou.  

Přibližně 15 až 30 procent pacientů s akné vyžaduje intenzivní léčbu s cílem zabránit vzniku jizev nebo jiným trvalým následkům. Množstvím pacientů se dokonce jedná o největší intenzivně léčenou skupinu celosvětově, uvádějí lékaři.

Dosud nejúčinnější léčbou je podle autorů studie lék s názvem isotretinoin. Ten ale může mít významné vedlejší účinky, mezi které patří například bolesti svalů nebo vysoušení pokožky. Pokud navíc přípravek užívá těhotná žena, mohou jejímu dítěti hrozit vrozené vady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 10 mminutami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 19 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 19 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 23 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
20. 4. 2026
Načítání...