Za růstem emisí oxidu uhličitého stojí procento nejbohatších, ukázal výzkum Oxfamu

Mezi roky 1990 a 2015 bylo jedno procento nejbohatších lidí na Zemi zodpovědné za dvojnásobek emisí oxidu uhličitého než celá chudší polovina lidstva. Popsal to výzkum neziskové organizace Oxfam a Stockholmského environmentálního institutu.

Během zkoumaného čtvrtstoletí stouply celosvětově emise skleníkového plynu CO2 asi o 60 procent, ale podle studie stoupaly emise jednoho procenta nejbohatších třikrát rychleji než u nejchudších. Podle autorů této zprávy je nadměrná spotřeba a závislost bohatých na dopravě s vysokou uhlíkovou stopou nadměrnou zátěží pro celosvětový „uhlíkový rozpočet“.

Podle Tima Gora z Oxfam International to znamená, že masivní spalování fosilních paliv, které způsobuje stále více klimatických problémů, nevede ke zlepšení kvality života miliard chudších lidí na planetě.

„Globální uhlíkový rozpočet se zvyšuje, aby pokryl spotřebu bohatých, místo aby to pomáhalo celému lidstvu,“ uvedl Gore pro britský deník Guardian. „Do atmosféry se ale může dostat jen omezené množství uhlíku, pokud se chceme vyhnout těm nejhorším dopadům klimatické krize,“ doplnil. „Musíme se snažit, aby byl využíván co nejlépe.“

Nejbohatších asi 10 procent světové populace (tedy asi 630 milionů lidí) bylo ve zkoumané době zodpovědných za 52 procent globálních emisí. Do této skupiny lidí patří ti s ročními příjmy nad 805 tisíc korun, jedno procento nejbohatších vydělává nad 2,3 milionu korun ročně.

Jaký dopad má uhlík v atmosféře

Emise oxidu uhličitého vzniklé ze spalování fosilních paliv se shromažďují v atmosféře a přispívají výrazně ke vzniku takzvaného skleníkového efektu –⁠ tedy ke globálnímu zvyšování teplot na Zemi. Ty způsobují řadu dalších problémů, které mimo jiné zhoršují schopnost lidstva přežívat na ní –⁠ od častějších a silnějších hurikánů, nepravidelných srážek, zvyšování hladin oceánů, delších epizod sucha a vln veder až po šíření invazivních druhů včetně těch, které přenášejí nakažlivé nemoci.

Zpráva Oxfamu uvádí, že pokud by se emise způsobené deseti procenty nejbohatších lidí během dalších deseti let nesnižovaly, jen ony samy o sobě by byly schopné zvýšit průměrné teploty nad hranici 1,5 stupně, která by podle klimatologů už znamenala značné problémy pro celé lidstvo. A to dokonce i v případě, že by zbytek lidstva srazil veškeré své emise na nulu.

„Nejlepší, morálně obhajitelný přístup je ten, že celé lidstvo bude vést přiměřený život, ale uhlíkový rozpočet spotřebovávají bohatí k tomu, aby se stali ještě bohatšími,“ dodal Gore.
Jedním z hlavních důvodů této nerovnováhy je doprava –⁠ lidé z bohatších regionů i vrstev totiž častěji využívají ty způsoby přepravy, které produkují více emisí: větší a těžší automobily nebo letadla.

Co s tím?

Podle Oxfamu je řešením vyšší zdanění služeb, které jsou spojené s vysokými emisemi oxidu uhličitého: více by měli platit například lidé, kteří často používají leteckou dopravu. To by jednak mohlo vést ke snížení jejího používání, ale takto získané finance by mohly pomoci chránit zranitelné –⁠ například v oblastech, které jsou klimatickými změnami nejvíc zasažené.

„Nemluvíme teď o lidech, kteří jednou za rok letí na rodinnou dovolenou, ale o těch, kteří několikrát měsíčně létají na dlouhé vzdálenosti; ve skutečnosti jde o dost malou skupinu,“ vysvětluje Gore.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 12 mminutami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026

USA opouštějí vědecký argument v přístupu ke klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
12. 2. 2026Aktualizováno13. 2. 2026

Cestu miniaturních vačnatců do mateřské kapsy se vědcům poprvé podařilo natočit

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.
12. 2. 2026
Načítání...