Světová zdravotnická organizace (WHO) aktualizovala své pokyny pro péči o pacienty tak, aby zahrnovaly takzvané blokátory receptorů pro interleukin-6. Je to skupina léků, které mohou zachránit život pacientům s těžkým nebo kritickým průběhem covidu-19, zejména když se podávají společně s kortikosteroidy.
WHO nově doporučuje proti covidu léky, které brání vzniku cytokinové bouře
Tyto léky se už sice používaly dříve a na jejich účinnost upozorňovaly řady výzkumů, nyní ji ale jasně dokazuje rozsáhlá metastudie, kterou WHO dokončila. Výsledky pocházejí ze sledování více než 10 tisíc pacientů ve 27 klinických studiích.
- Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků.
- Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů.
- Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.
Jde o zásadní změnu, jedná se totiž o první léky, u nichž byla zjištěna účinnost proti covidu-19 od září 2020, kdy WHO doporučila kortikosteroidy.
Co se děje při těžkém průběhu covidu
Pacienti, kteří mají těžký nebo velmi těžký průběh covidu, často trpí nadměrnou reakcí imunitního systému, která může být pro zdraví pacienta škodlivá a někdy i smrtící. Tento fenomén se nazývá cytokinová bouře a může postihnout i mladé a jinak zdravé lidi s kvalitní imunitou – pro ně dokonce může být ještě horší, protože obrátí jejich vlastní imunitní obranu proti nim.
A právě léky blokující interleukin-6 – tocilizumab a sarilumab – působí na potlačení této přehnané reakce.
„IL-6 je molekula naprosto potřebná k tomu, aby byla zahájena imunitní odpověď, která je nutná k potlačení infekce. Pokud je ale antigenu mnoho a průběh onemocnění je těžký, tělo ‚zhloupne‘ a začne vyrábět daleko více IL-6, než je potřeba. K tomu se s nebezpečnou nadprodukcí přidají i další producenti cytokinů. Pod tíhou tohoto nadbytku ve výsledku přestane být organismus správně regulován a pacient zemře. Pokud ale zabráníme produkci IL-6 nebo znemožníme receptoru, aby IL-6 rozpoznal, nemusí cytokinová bouře vůbec nastat, případně ji lze zmírnit,“ vysvětluje přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Karel Smetana , který tento fenomén zkoumá.
Studie ukázaly, že u těžce nebo kriticky nemocných pacientů snižuje podávání těchto léků pravděpodobnost úmrtí o třináct procent ve srovnání se standardní péčí. To znamená, že na tisíc pacientů připadne o patnáct úmrtí méně a na každých tisíc kriticky nemocných pacientů až o 28 úmrtí méně. Také pravděpodobnost, že budou tito nakažení muset být intubováni, klesá při použití těchto léčiv o 28 procent.
Nedostupné pro většinu světa
„Tyto léky nabízejí naději pro pacienty a rodiny, které trpí ničivým dopadem těžké a kritické formy covidu. Blokátory receptorů interleukinu-6 ale zůstávají pro většinu světa nedostupné,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
„Nespravedlivá distribuce vakcín znamená, že lidé v zemích s nízkými a středními příjmy jsou nejvíce náchylní k závažným formám covidu-19. Největší potřeba těchto léků je tedy v zemích, které k nim mají v současné době nejmenší přístup. To musíme urychleně změnit,“ dodal Ghebreyesus.
WHO proto vyzvala výrobce, aby snížili ceny těchto léků a aby zvýšili jejich dodávky do zemí s nižšími příjmy, zejména tam, kde je vysoký výskyt covidu a špatná epidemiologická situace.
WHO současně vyzvala společnosti, aby souhlasily s dobrovolnými licenčními dohodami nebo aby se úplně vzdaly práv na exkluzivitu – to by umožnilo vyrobit těchto léků více a levněji. Existují ale možná i jiné cesty – výzkum profesora Smetany totiž upozornil, že ještě nadějnějšími léky pro blokování cytokinové bouře mohou být takzvané umělé analogy estrogenu bazedoxifen a raloxifen. Také tyto látky totiž dokážou blokovat receptor pro IL-6 a navíc mají i velmi značný přímý protivirový účinek. Tento výzkum nadále probíhá.