WHO má nová doporučení pro léčbu covidu. Silně radí využívat paxlovid

Světová zdravotnická organizace (WHO) silně doporučila používání antivirotika paxlovid od firmy Pfizer pro léčbu mírného průběhu covidu-19 u lidí, jimž hrozí zvýšené riziko hospitalizace. Vyjádřila ale současně obavu z toho, že lék nebude kvůli vysoké ceně dostupný chudším zemím.

WHO současně opatrně doporučila k léčbě přípravek remdesivir od firmy Gilead Sciences, jehož nasazení dosud nedoporučovala vůbec. Organizace nicméně stále považuje za nejúčinnější zbraň proti koronaviru očkování.

Pilulka paxlovid od firmy Pfizer je podle WHO nejlepším dostupným léčivem pro neočkované, pro starší osoby či pro lidi s poruchou imunity. Léčivo paxlovid by měli lékaři podle WHO upřednostňovat před antivirotikem molnupiravir od firmy Merck, před remdesivirem i před monoklonálními protilátkami.

Paxlovid „zmenšuje počty hospitalizovaných více než jeho alternativy, nese s sebou méně případných rizik a aplikuje se jednodušeji než intravenózně podávaný remdesivir a monoklonální protilátky,“ řekla na tiskové konferenci činitelka WHO Janet Diazová.

Pilulka od Pfizeru se nicméně nadále doporučuje pouze osobám starším osmnácti let a neměly by ji dostávat těhotné ženy nebo ty, které se chystají mít dítě. WHO rovněž nedoporučuje podávání u lidí, u nichž nehrozí vážnější komplikace covidu-19.

Paxlovid by měl být podle WHO podáván co nejdříve po zjištění nákazy a pacient musí brát prášky pět dní oproti třídenní léčbě remdesivirem.

WHO rovněž vyzvala firmu Pfizer, aby otevřeněji informovala o ceně léčiva, které pro jednoho pacienta v USA vyjde na 530 dolarů (téměř 12 tisíc korun). Společnost by podle WHO rovněž měla umožnit výrobu levnějších generik.

Paxlovid v Česku

V Evropské unii byl tento lék schválen na konci ledna roku 2022. Už v lednu také české ministerstvo zdravotnictví informovalo o tom, že se pokouší přípravek získat, zřejmě v množství kolem 50 tisíce dávek.

Zatím lék do České republiky nedorazil, očekává se, že se k nám dostane až na podzim společně s předpovídanou novou vlnou sezonního covidu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 10 mminutami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 4 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 7 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 23 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

Evropský pohled