Výzva k pozastavení vývoje umělé inteligence je nerealistická, AI může přinést revoluci ve školství, míní expert

Nahrávám video

Umělá inteligence (artificial intelligence – AI) budí v poslední době hodně pozornosti, nedávno se objevila i výzva stovek odborníků k dočasnému přerušení jejího vývoje. Programátor AI z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze Tomáš Mikolov ovšem v pondělní 90' ČT24 řekl, že  tento apel považuje za kostrbatý a nerealistický. Podle spoluzakladatele startupu Rossum Petra Baudiše brzy hrozí, že informační kanály zaplaví stroji vyrobený obsah, který bude od toho vyprodukovaného lidmi jen velmi těžko rozeznatelný.

„V odborné komunitě existují názory, že umělá inteligence může být v dlouhodobém měřítku riziko, protože její možnosti se neustále zvětšují. A časem budeme sdílet svět s něčím, co má podobnou inteligenci jako my. Já si ale myslím, že teď si větší pozornost zaslouží krátkodobé problémy a rizika, které umělá inteligence přinese,“ řekl v úvodu diskuze Baudiš. On sám přitom výzvu k dočasnému přerušení vývoje umělé inteligence také podepsal.

„Umělá inteligence je do budoucna potenciálně velmi silná, převratná technologie. Až ji vyvineme. Zatím máme v podstatě dobře zvládnuté strojové učení, což je pořád jednodušší než umělá inteligence. Souhlasím, že bychom měli diskutovat spíše o těch krátkodobějších věcech než o science-fiction scénářích,“ doplnil Mikolov.

Upozornil, že Evropa je v současnosti v oblasti AI velmi pozadu například v porovnání s Čínou či Spojenými státy. „Měli bychom jako riziko vnímat, že nám zajímavý technologický sektor s velmi vysokou přidanou hodnotou ovládnou monopolní korporace ze zahraničí,“ upozornil expert z ČVUT.

Uposlechnou korporace výzvu?

Výzvu k pozastavení vývoje AI na půl roku považuje on osobně za kostrbatou a nerealistickou. „Uposlechnou to americké korporace nebo čínské firmy, které trénují obří jazykové modely? Asi těžko,“ má jasno Mikolov. Za iniciativou vidí spíše snahu lidí, jako je majitel Tesly Elon Musk, rozvířit na toto téma diskuzi.

Podle Baudiše v krátkodobém horizontu určitě hrozí, že informační kanály zaplaví obsah vytvořený roboty, který je jen těžko rozeznatelný od toho vytvořeného lidmi. „Moje osobní predikce je, že ještě letos něco z toho zažít můžeme, protože už teď používají statisíce lidí umělou inteligenci GPT4, která je už hodně pokročilá. A srovnání s našeptávačem (textu) v telefonu sice technicky může dávat smysl, ale z hlediska možností, které ten systém přináší, moc přesné není,“ zdůraznil spoluzakladatel startupu. Hrozí podle něj i ohrožení řady zaměstnání.

Podle něj je příkladem oboru, který se bude muset příchodu AI přizpůsobit, školství. „Pokud za vás program dokáže napsat esej, spočítat matematický příklad včetně postupu, tak se výukové metody budou muset proměnit,“ je přesvědčený Baudiš. Mikolov mluví dokonce o „malé revoluci“.

„Každý student může mít personalizovaného učitele, který mu bude radit, pomáhat a vysvětlovat v podstatě cokoliv, co dnes víme. Učitel nebude ideální, ale nediskutovat o té přidané hodnotě a omezit celou diskuzi jen na potenciální rizika je podobné, jako kdybychom před 20 lety mluvili o tom, že elektronické bankovnictví nedává smysl, protože mi někdo může ukrást peníze,“ přidal Mikolov konkrétní příklad.

Rizika podle něj samozřejmě existují, ale pokud je přidaná hodnota převyšuje, mělo by se diskutovat právě o ní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 6 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...