Výzva k pozastavení vývoje umělé inteligence je nerealistická, AI může přinést revoluci ve školství, míní expert

22 minut
90' ČT24: Experti Baudiš a Mikolov hovořili o budoucnosti a rizicích umělé inteligence
Zdroj: ČT24

Umělá inteligence (artificial intelligence – AI) budí v poslední době hodně pozornosti, nedávno se objevila i výzva stovek odborníků k dočasnému přerušení jejího vývoje. Programátor AI z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze Tomáš Mikolov ovšem v pondělní 90' ČT24 řekl, že  tento apel považuje za kostrbatý a nerealistický. Podle spoluzakladatele startupu Rossum Petra Baudiše brzy hrozí, že informační kanály zaplaví stroji vyrobený obsah, který bude od toho vyprodukovaného lidmi jen velmi těžko rozeznatelný.

„V odborné komunitě existují názory, že umělá inteligence může být v dlouhodobém měřítku riziko, protože její možnosti se neustále zvětšují. A časem budeme sdílet svět s něčím, co má podobnou inteligenci jako my. Já si ale myslím, že teď si větší pozornost zaslouží krátkodobé problémy a rizika, které umělá inteligence přinese,“ řekl v úvodu diskuze Baudiš. On sám přitom výzvu k dočasnému přerušení vývoje umělé inteligence také podepsal.

„Umělá inteligence je do budoucna potenciálně velmi silná, převratná technologie. Až ji vyvineme. Zatím máme v podstatě dobře zvládnuté strojové učení, což je pořád jednodušší než umělá inteligence. Souhlasím, že bychom měli diskutovat spíše o těch krátkodobějších věcech než o science-fiction scénářích,“ doplnil Mikolov.

Upozornil, že Evropa je v současnosti v oblasti AI velmi pozadu například v porovnání s Čínou či Spojenými státy. „Měli bychom jako riziko vnímat, že nám zajímavý technologický sektor s velmi vysokou přidanou hodnotou ovládnou monopolní korporace ze zahraničí,“ upozornil expert z ČVUT.

Uposlechnou korporace výzvu?

Výzvu k pozastavení vývoje AI na půl roku považuje on osobně za kostrbatou a nerealistickou. „Uposlechnou to americké korporace nebo čínské firmy, které trénují obří jazykové modely? Asi těžko,“ má jasno Mikolov. Za iniciativou vidí spíše snahu lidí, jako je majitel Tesly Elon Musk, rozvířit na toto téma diskuzi.

Podle Baudiše v krátkodobém horizontu určitě hrozí, že informační kanály zaplaví obsah vytvořený roboty, který je jen těžko rozeznatelný od toho vytvořeného lidmi. „Moje osobní predikce je, že ještě letos něco z toho zažít můžeme, protože už teď používají statisíce lidí umělou inteligenci GPT4, která je už hodně pokročilá. A srovnání s našeptávačem (textu) v telefonu sice technicky může dávat smysl, ale z hlediska možností, které ten systém přináší, moc přesné není,“ zdůraznil spoluzakladatel startupu. Hrozí podle něj i ohrožení řady zaměstnání.

Podle něj je příkladem oboru, který se bude muset příchodu AI přizpůsobit, školství. „Pokud za vás program dokáže napsat esej, spočítat matematický příklad včetně postupu, tak se výukové metody budou muset proměnit,“ je přesvědčený Baudiš. Mikolov mluví dokonce o „malé revoluci“.

„Každý student může mít personalizovaného učitele, který mu bude radit, pomáhat a vysvětlovat v podstatě cokoliv, co dnes víme. Učitel nebude ideální, ale nediskutovat o té přidané hodnotě a omezit celou diskuzi jen na potenciální rizika je podobné, jako kdybychom před 20 lety mluvili o tom, že elektronické bankovnictví nedává smysl, protože mi někdo může ukrást peníze,“ přidal Mikolov konkrétní příklad.

Rizika podle něj samozřejmě existují, ale pokud je přidaná hodnota převyšuje, mělo by se diskutovat právě o ní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...