S příznaky covidu nezůstává v Česku doma 46 procent lidí, ukazují výsledky dotazníkového šetření provedeného agenturou Ipsos a iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Podle odborníků to může být důvod masivního šíření a neúspěšného zvládání pandemie. V průzkumu, který ve středu prezentovali zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, oslovila agentura v srpnu, listopadu a lednu tisíc respondentů.
Významná část Čechů podle výzkumu nezůstává doma s příznaky covidu, může to být příčina jeho šíření
Základní opatření zahrnující mytí rukou, nošení roušek a zachovávání rozestupů vůbec nedodržuje 9 až 13 procent populace, vyplývá z výzkumu. Dalších 6 až 11 procent tato opatření dodržuje jen částečně. Pokud mají lidé příznaky, doma jich nezůstane 46 procent, 25 dodržuje opatření úplně, 7 procent částečně a další uvedli, že se jich problém netýká.
Za mediální bublinu považuje epidemii 45 procent respondentů, v srpnu to bylo 57 procent. Jen 18 procent dotázaných nákazu považuje za vysoké riziko, jejich podíl se ani s vývojem epidemie významně neliší.
Co je těžké a lehké v době pandemie
Podle 40 procent Čechů přijatá protiepidemická opatření zbytečně omezují jejich osobní svobodu. „Ukazuje se, že v české společnosti je velký podíl těch, kteří preferují osobní svobodu před ohledem na druhé, což se v době pandemie ukazuje jako nevýhodné,“ uvedla Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty univerzity Karlovy.
Mezinárodní srovnání se teprve ukáže
Stejné otázky dostávali lidé v 15 evropských zemích, výsledky zatím pro srovnání dostupné nejsou. Podle Hnilicové ale autoři výzkumu z univerzity v německém Erfurtu naznačili, že například v dodržování opatření „ruce, roušky, rozestupy“ jsou na tom Češi se 67 až 84 procenty spíše špatně.
Některé postoje české společnosti, například pokud jde o vnímání rizika, se podle výsledků výzkumu nemění ani s horšícím se vývojem epidemie. Zatímco v srpnu ještě věřilo 43 procent lidí, že se dokáže vyhnout nákaze, v lednu už to bylo jen 31 procent oslovených. Za vysoké riziko ji ale setrvale považuje méně než pětina obyvatel. Naopak velmi nízké je riziko pro 25 procent obyvatel. Asi 44 procent respondentů uvedlo, že nemá strach z nákazy, velký strach pociťuje třetina obyvatel. Zástupce WHO v Česku Srdan Matić podotkl, že data z výzkumu svědčí o velkém rozdělení české společnosti.
Komu Češi věří ohledně covidu-19
Jak se mění ochota nechat se očkovat
Vládě podle průzkumu nevěří 76 procent lidí, ministerstvu zdravotnictví 66 procent. Naopak zdravotníkům přes 80 procent lidí důvěřuje, což podle Hnilicové vede paradoxně k tomu, že opatření dodržují méně a spoléhají se na pomoc zdravotnictví. Z přijatých opatření lidé nejméně omezují setkávání s rodinou a přáteli, ukazuje šetření.
Proč by se Češi nechali očkovat
Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která dříve působila v české pobočce WHO, uvedla, že výsledky ukazují stoupající ochotu Čechů nechat se proti covidu-19 očkovat. Zatímco v srpnu chtělo vakcínu dostat 47 procent, v listopadu to bylo jen 38 procent, ale v lednu už 53 procent.
Poznámka redakce: V grafech, které ČLS JEP poskytla redakci, byla chyba; původní verze článku uváděla, že doma s příznaky covidu nezůstane 25 procent lidí a 46 procent Čechů toto opatření dodržuje. Ve skutečnosti je to opačně.