Výzkumníci superelastických materiálů nebo laseru v mikrosvětě získali Akademickou prémii

Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.

Laureáty vybírá předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová s pomocí mezinárodní poradní komise. Vědci mohou tuto prémii získat jen jednou. Oceněným slouží pro pokrytí nákladů spojených s výzkumem, včetně nákupu vybavení a výplaty mezd.

Materiály pro budoucnost

Petr Šittner podle AV patří k předním světovým odborníkům na supermoderní materiály s výjimečnými vlastnostmi, věnuje se totiž výzkumu takzvaných martenzitických fázových transformací a termomechanického chování kovových slitin s tvarovou pamětí.

Tyto materiály vykazují pro kov neobvyklé vlastnosti, mimo jiné mají extrémní vratnou deformovatelnost – superelasticitu. Využívají se především v lékařství, letectví či v automobilovém a spotřebním průmyslu.

Chlazení laserem

Pavel Zemánek je specialista ve fotonice – oboru na pomezí fyzikálních a technických věd. Zabývá se netradičním využitím laserových svazků v mikrosvětě. Výzkumná skupina, podpořená prémií, bude pod vedením Zemánka zkoumat klasické i kvantové chování komplexních nanoobjektů levitujících ve světelných svazcích ve vakuu.

Vědci budou laserem chladit jejich pohyb k nejnižším energiovým stavům s cílem získat „makroskopický“ mechanický kvantový systém. Experimenty podle AV směřují k rozvoji kvantových technologií zahrnujících například citlivější senzory či testy budoucích nanomotorů na kvantové úrovni energií.

Tajemství bílkovin

Leoš Valášek vede v Mikrobiologickém ústavu Laboratoř regulace genové exprese. Vědci v ní zkoumají principy jednoho ze základních molekulárních procesů v buňce – syntézu bílkovin neboli translaci. Ta probíhá prostřednictvím ribozomu a celé řady translačních faktorů.

Vědci zkoumají například to, jak buňka reaguje na měnící se podmínky okolí regulovanými změnami proteinové syntézy, případně k jakým změnám dochází v rámci různých patologií. I malé narušení načasování, prostorové distribuce či přesnosti syntézy pro život buňky klíčových proteinů způsobuje nebo doprovází mnoho lidských chorob. Valášek v září získal také Cenu předsedkyně Grantové agentury.

Rostliny a uhlík

Jitka Klimešová z Botanického ústavu je první vědkyní, která tuto prémii získala. Klimešová se zabývá tím, jak tvar rostliny ovlivňuje její funkci i funkci podzemních orgánů. Její tým se specializuje i na regeneraci rostlin po narušení a ukládání uhlíkových zásob.

Cílem výzkumu, podpořeného prémií, bude popis funkčních parametrů ekonomického spektra podzemních orgánů a zjištění jejich vlivu na orgány nad zemí, jemné kořeny, reprodukci, regeneraci a konkurenci rostlin. Výsledky lze využít k zpřesnění klimatických modelů či predikci vývoje vegetace vlivem globálních změn. Přínos budou mít i pro zemědělství.

Prémie byla poprvé udělena v roce 2007. Dosud ji získalo 29 osobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 8 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 8 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 12 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 12 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 14 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...