Úplné vyhynutí. To je něco, co se děje s ježovkami, které laici označují i jako mořské ježky, v moři kolem Kanárských ostrovů. Podle vědců navíc existují náznaky, že by tento problém mohl být ještě mnohem rozšířenější.
V několika posledních letech narazili mořští biologové na několika místech světových oceánů na stejný jev – místa, která dříve pokrývaly mořské ježovky, teď byla mrtvá a většina těchto ostnokožců tam zemřela. Někde v tak velkém množství, že je pravděpodobné, že se populace nebude schopná vlastními silami obnovit.
Nejvíce postižené místo, mořské dno u Kanárských ostrovů, teď prozkoumal a detailně analyzoval mezinárodní vědecký tým vedený zoology z Telavivské univerzity. Podle nich došlo v okolí výše uvedené populární turistické destinace poprvé k úplnému lokálnímu vyhynutí ježovek. To znamená, že v této oblasti se už ježovky Diadema africanum (české jméno nemají) nejsou schopné rozmnožovat, neplodí další potomstvo. „Tento nález pravděpodobně naznačuje místní vyhynutí,“ říkají výzkumníci.
Vědci už si dokáží představit, jaké budou dopady této ztráty. V minulosti totiž už k několika podobným, ale menším lokálním „apokalypsám“ ježovek došlo. Na začátku osmdesátých let minulého století se to stalo v Karibiku a způsobilo to zásadní ekologickou změnu v celé oblasti. K horšímu.
Ježovky se totiž živí mořskými řasami, přičemž v Karibiku byly jejich hlavními konzumenty. Když zmizely, tak se logicky řasy přemnožily. Hladinu tak pokryly rozsáhlé porosty, jež zablokovaly světlo, což způsobilo vážné a nevratné poškození korálových útesů v této oblasti. V roce 2022 se tato událost opakovala, v následujícím roce se stejný fenomén objevil v Rudém moři a o rok později byl zaznamenán také v západní části Indického oceánu u pobřeží Réunionu.
Tři roky vymírání
Nyní popsané vymírání u Kanárských ostrovů dle studie začalo už v polovině roku 2022. Podle výzkumníků byla právě tato událost zásadním „chybějícím článkem“, který vědcům scházel při popisu katastrofy rozšířené různě po planetě. „Ježovky se rozmnožují uvolňováním spermií a vajíček do mořské vody, kde oplodněním vznikají miliony embryí, která se vznášejí jako plankton ve vodním sloupci. Po několika dnech až týdnech (v závislosti na druhu) se larvy usadí na mořském dně a vyvinou se v mladé ježovky,“ popisují autoři studie.
Tentokrát ale s pomocí amatérských pozorovatelů zjistili, že poprvé v historii se na několika Kanárských ostrovech nevyskytují žádné nové mladé ježovky. To naznačuje, že proces jejich rozmnožování se zastavil od doby, kdy zde došlo k rozsáhlému úhynu. Jinými slovy, úhyn dospělých ježovek byl tak rozsáhlý, že tento druh tam už není schopen produkovat další generaci. Pokud k rozmnožení nedojde, může tento druh z ekosystému regionu zcela vymizet.
Vědci poznamenávají, že populace ježovek se obvykle vyznačují výkyvy – často dochází k jejich úbytku a později k jejich obnově. Tentokrát je ale situace mnohem závažnější a zdá se, že se jedná spíše o vyhynutí – ne o přechodnou fázi. Experti varují, že vzorec pozorovaný na Kanárských ostrovech se může opakovat i na jiných místech po celém světě, kde byly v posledních letech zaznamenány bezprecedentní případy hromadného úhynu ježovek – včetně pobřeží Rudého moře a korálového útesu v Eilatské zátoce v Izraeli.
Co zabíjí ježovky
Dosud nebyla v textu zmínka o tom, co vlastně ježovky zabíjí. Vzhledem ke složité analýze tohoto jevu to totiž sami vědci na sto procent zatím neví. Mají ale „podezřelého“, o jehož vině svědčí tolik důkazů, že kdyby to byl člověk, už by seděl ve vazbě.
Vědci předpokládají, že zdrojem epidemie je invazní tvor, konkrétně patogenní parazit patřící mezi nálevníky. O tom, jak se parazit šíří, jak ježovkám přesně škodí a proč se začal rozšiřovat právě v této době, se ale zatím spíše spekuluje.
