Trošku krtek, trošku ptakopysk. Výjimečný vychuchol vymírá

Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.

„Pokud vychuchol pyrenejský vymře, přijdeme o evoluční klenot,“ uvedl biolog Ángel Fernández, který vzpomněl na dobu, kdy jeho děda rybařil v horách na severu Španělska a vychucholů bylo ještě hodně.

Na celém světě existují už jen dva druhy tohoto živočicha, který na Zemi podle paleontologických nálezů žil už před asi 15 miliony let. Kromě vychuchola pyrenejského přežil už jen vychuchol povolžský, který se vyskytuje v povodí řek Volhy, Uralu či Donu.

Český název pro tohoto tvora byl převzatý z ruštiny, kde žije vychuchol povolžský. Tomu se rusky říkalo chuchol nebo vychuchol. Jak přesně jeho jméno vzniklo, není úplně jasné, možné je spojení se slovem chuchati neboli vydechovat – možná podle jeho pižmového zápachu.

„Pokud urychleně nepřijmeme opatření, vychuchol vyhyne,“ obává se Ramón Pérez de Ayala ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). O záchranu tohoto živočicha se snaží také Mezinárodní svaz ochrany přírody (UICN), který organizuje přeshraniční projekt mezi Španělskem, Portugalskem, Francií a Andorrou.

Vychuchol pyrenejský
Zdroj: Wikimedia Commons/David Perez

Španělští vládní experti, kteří minulý měsíc kvůli záchraně vychuchola jednali se zástupci příslušných autonomních oblastí, odhadují, že tomuto unikátnímu živočichovi zbývá deset až třicet let, pokud nepřijmou razantní opatření. Zvažují například podpořit jeho chov v zajetí, což se ale podle deníku El País zatím nedaří, či přijmout opatření proti norkovi americkému, který je v Evropě invazním druhem a je hlavním přirozeným nepřítelem vychucholů.

Unikátní tvor

Vychuchol pyrenejský měří asi 15 centimetrů a má podobně dlouhý ocas, jeho povolžský příbuzný skoro třikrát větší. Oba druhy spojuje, že mají dlouhé citlivé čenichy podobné chobotům a velké plovací blány na zadních tlapkách. Jsou skvěle adaptovaní na život ve vodě, dokonce umí uzavřít své nozdry a uši tak, že jim do těla nemůže vniknout ani kapky vody.

Chobůtek vychuchola
Zdroj: Wikimedia Commons/David Perez

Na vodu je adaptovaná i jejich hustá srst, která je natolik ceněná, že vychuchol povolžský je pro ni dokonce chovaný na farmách. Oba druhy se živí drobnými vodními živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...