Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
Trošku krtek, trošku ptakopysk. Výjimečný vychuchol vymírá
„Pokud vychuchol pyrenejský vymře, přijdeme o evoluční klenot,“ uvedl biolog Ángel Fernández, který vzpomněl na dobu, kdy jeho děda rybařil v horách na severu Španělska a vychucholů bylo ještě hodně.
Na celém světě existují už jen dva druhy tohoto živočicha, který na Zemi podle paleontologických nálezů žil už před asi 15 miliony let. Kromě vychuchola pyrenejského přežil už jen vychuchol povolžský, který se vyskytuje v povodí řek Volhy, Uralu či Donu.
Český název pro tohoto tvora byl převzatý z ruštiny, kde žije vychuchol povolžský. Tomu se rusky říkalo chuchol nebo vychuchol. Jak přesně jeho jméno vzniklo, není úplně jasné, možné je spojení se slovem chuchati neboli vydechovat – možná podle jeho pižmového zápachu.
„Pokud urychleně nepřijmeme opatření, vychuchol vyhyne,“ obává se Ramón Pérez de Ayala ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). O záchranu tohoto živočicha se snaží také Mezinárodní svaz ochrany přírody (UICN), který organizuje přeshraniční projekt mezi Španělskem, Portugalskem, Francií a Andorrou.
Vychuchol pyrenejský
Španělští vládní experti, kteří minulý měsíc kvůli záchraně vychuchola jednali se zástupci příslušných autonomních oblastí, odhadují, že tomuto unikátnímu živočichovi zbývá deset až třicet let, pokud nepřijmou razantní opatření. Zvažují například podpořit jeho chov v zajetí, což se ale podle deníku El País zatím nedaří, či přijmout opatření proti norkovi americkému, který je v Evropě invazním druhem a je hlavním přirozeným nepřítelem vychucholů.
Unikátní tvor
Vychuchol pyrenejský měří asi 15 centimetrů a má podobně dlouhý ocas, jeho povolžský příbuzný skoro třikrát větší. Oba druhy spojuje, že mají dlouhé citlivé čenichy podobné chobotům a velké plovací blány na zadních tlapkách. Jsou skvěle adaptovaní na život ve vodě, dokonce umí uzavřít své nozdry a uši tak, že jim do těla nemůže vniknout ani kapky vody.
Chobůtek vychuchola
Na vodu je adaptovaná i jejich hustá srst, která je natolik ceněná, že vychuchol povolžský je pro ni dokonce chovaný na farmách. Oba druhy se živí drobnými vodními živočichy.
