Trošku krtek, trošku ptakopysk. Výjimečný vychuchol vymírá

Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.

„Pokud vychuchol pyrenejský vymře, přijdeme o evoluční klenot,“ uvedl biolog Ángel Fernández, který vzpomněl na dobu, kdy jeho děda rybařil v horách na severu Španělska a vychucholů bylo ještě hodně.

Na celém světě existují už jen dva druhy tohoto živočicha, který na Zemi podle paleontologických nálezů žil už před asi 15 miliony let. Kromě vychuchola pyrenejského přežil už jen vychuchol povolžský, který se vyskytuje v povodí řek Volhy, Uralu či Donu.

Český název pro tohoto tvora byl převzatý z ruštiny, kde žije vychuchol povolžský. Tomu se rusky říkalo chuchol nebo vychuchol. Jak přesně jeho jméno vzniklo, není úplně jasné, možné je spojení se slovem chuchati neboli vydechovat – možná podle jeho pižmového zápachu.

„Pokud urychleně nepřijmeme opatření, vychuchol vyhyne,“ obává se Ramón Pérez de Ayala ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). O záchranu tohoto živočicha se snaží také Mezinárodní svaz ochrany přírody (UICN), který organizuje přeshraniční projekt mezi Španělskem, Portugalskem, Francií a Andorrou.

Vychuchol pyrenejský
Zdroj: Wikimedia Commons/David Perez

Španělští vládní experti, kteří minulý měsíc kvůli záchraně vychuchola jednali se zástupci příslušných autonomních oblastí, odhadují, že tomuto unikátnímu živočichovi zbývá deset až třicet let, pokud nepřijmou razantní opatření. Zvažují například podpořit jeho chov v zajetí, což se ale podle deníku El País zatím nedaří, či přijmout opatření proti norkovi americkému, který je v Evropě invazním druhem a je hlavním přirozeným nepřítelem vychucholů.

Unikátní tvor

Vychuchol pyrenejský měří asi 15 centimetrů a má podobně dlouhý ocas, jeho povolžský příbuzný skoro třikrát větší. Oba druhy spojuje, že mají dlouhé citlivé čenichy podobné chobotům a velké plovací blány na zadních tlapkách. Jsou skvěle adaptovaní na život ve vodě, dokonce umí uzavřít své nozdry a uši tak, že jim do těla nemůže vniknout ani kapky vody.

Chobůtek vychuchola
Zdroj: Wikimedia Commons/David Perez

Na vodu je adaptovaná i jejich hustá srst, která je natolik ceněná, že vychuchol povolžský je pro ni dokonce chovaný na farmách. Oba druhy se živí drobnými vodními živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...