Trošku krtek, trošku ptakopysk. Výjimečný vychuchol vymírá

Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.

„Pokud vychuchol pyrenejský vymře, přijdeme o evoluční klenot,“ uvedl biolog Ángel Fernández, který vzpomněl na dobu, kdy jeho děda rybařil v horách na severu Španělska a vychucholů bylo ještě hodně.

Na celém světě existují už jen dva druhy tohoto živočicha, který na Zemi podle paleontologických nálezů žil už před asi 15 miliony let. Kromě vychuchola pyrenejského přežil už jen vychuchol povolžský, který se vyskytuje v povodí řek Volhy, Uralu či Donu.

Český název pro tohoto tvora byl převzatý z ruštiny, kde žije vychuchol povolžský. Tomu se rusky říkalo chuchol nebo vychuchol. Jak přesně jeho jméno vzniklo, není úplně jasné, možné je spojení se slovem chuchati neboli vydechovat – možná podle jeho pižmového zápachu.

„Pokud urychleně nepřijmeme opatření, vychuchol vyhyne,“ obává se Ramón Pérez de Ayala ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). O záchranu tohoto živočicha se snaží také Mezinárodní svaz ochrany přírody (UICN), který organizuje přeshraniční projekt mezi Španělskem, Portugalskem, Francií a Andorrou.

Vychuchol pyrenejský
Zdroj: Wikimedia Commons/David Perez

Španělští vládní experti, kteří minulý měsíc kvůli záchraně vychuchola jednali se zástupci příslušných autonomních oblastí, odhadují, že tomuto unikátnímu živočichovi zbývá deset až třicet let, pokud nepřijmou razantní opatření. Zvažují například podpořit jeho chov v zajetí, což se ale podle deníku El País zatím nedaří, či přijmout opatření proti norkovi americkému, který je v Evropě invazním druhem a je hlavním přirozeným nepřítelem vychucholů.

Unikátní tvor

Vychuchol pyrenejský měří asi 15 centimetrů a má podobně dlouhý ocas, jeho povolžský příbuzný skoro třikrát větší. Oba druhy spojuje, že mají dlouhé citlivé čenichy podobné chobotům a velké plovací blány na zadních tlapkách. Jsou skvěle adaptovaní na život ve vodě, dokonce umí uzavřít své nozdry a uši tak, že jim do těla nemůže vniknout ani kapky vody.

Chobůtek vychuchola
Zdroj: Wikimedia Commons/David Perez

Na vodu je adaptovaná i jejich hustá srst, která je natolik ceněná, že vychuchol povolžský je pro ni dokonce chovaný na farmách. Oba druhy se živí drobnými vodními živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 3 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...