Vymírající orlovce říční bude při migraci doprovázet létající bioložka

3 minuty
Sledování orlovců
Zdroj: ČT24

Orlovec říční je dravec, který se v Evropě ocitl na pokraji vyhynutí. Během své migrace do teplých krajin totiž každé třetí mládě zahyne. Důvody takovýchto ztrát chce nyní prozkoumat britská ochránkyně zvířat Sacha Denchová. Orlovce bude na jejich cestě do Afriky ve vzduchu doprovázet.

Mise za záchranu orlovce říčního bude tisíce kilometrů dlouhá. Ze Skotska do vzdálené západní Afriky se Sacha Denchová vydá na padákovém kluzáku poháněném motorem. Bude sledovat migrační vlnu vzácného dravce a nástrahy, kterým při ní musí čelit.

„Víme, že například padesát až šedesát procent ptáků, kteří se narodí ve Spojeném království, se už nevrátí zpátky, aby vrhli mláďata. Chceme přijít na to, proč a kde se to děje. To je cílem této cesty,“ popisuje Denchová, která je spoluzakladatelkou organizace Conservation Without Borders. 

Co se stalo orlovcům?

Populace orlovce říčního prořídly hlavně v Evropě, kde patří mezi ohrožené druhy. Ve Spojeném království žijí asi dvě stovky párů s mláďaty – většina z nich našla útočiště ve Skotsku. Na namáhavou cestu do subsaharské Afriky se mladí orlovci vydávají v doprovodu svých matek.

„Migrace orlovce říčního je jednou z největších záhad. Je opravdu fascinující, že do ní budeme moci nahlédnout,“ vysvětluje Sara Rasmussenová z organizace Scottish Wildlife Trust.

Přesun na horký kontinent ptákům může zkomplikovat špatné počasí, dlouhé přelety přes moře, vysoké teploty nebo větší predátoři. „Až pět dní jim například může trvat, než přeletí přes Saharu. Musí mít dostatek energie a tukových zásob, aby přečkali tuto cestu bez jídla,“ dodává Rasmussenová.

Labuť poletí s orlovci

Rizikové ale mohou být i jiné faktory. Sacha Denchová chce společně s dravci překročit vzdušný prostor patnácti zemí. V průběhu cesty bude brát vzorky z vody, z níž ptáci lovící ryby získávají většinu své potravy. Vědci následně otestují, zda se v ní nevyskytují plasty nebo chemikálie.

„Až odlétne první pták, to bude pravděpodobně v srpnu příštího roku, vylétnu také. Předpokládám, že se vydáme dolů do západní Afriky a skončíme v Ghaně,“ líčí Denchová své úmysly.

Sacha má příznačnou přezdívku – Lidská labuť. Tu jí vynesla v roce 2016 její cesta ze Sibiřské tundry do Británie, kam doprovázela hejna labutí. Při ní jako první žena přeletěla na motorovém padákovém kluzáku kanál La Manche. Tentokrát jsou její ambice ještě větší – se stovkami orlovců chce kromě Lamanšského průlivu proletět i nad tím Gibraltarským.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 16 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 21 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 21 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...