Vymírající orlovce říční bude při migraci doprovázet létající bioložka

3 minuty
Sledování orlovců
Zdroj: ČT24

Orlovec říční je dravec, který se v Evropě ocitl na pokraji vyhynutí. Během své migrace do teplých krajin totiž každé třetí mládě zahyne. Důvody takovýchto ztrát chce nyní prozkoumat britská ochránkyně zvířat Sacha Denchová. Orlovce bude na jejich cestě do Afriky ve vzduchu doprovázet.

Mise za záchranu orlovce říčního bude tisíce kilometrů dlouhá. Ze Skotska do vzdálené západní Afriky se Sacha Denchová vydá na padákovém kluzáku poháněném motorem. Bude sledovat migrační vlnu vzácného dravce a nástrahy, kterým při ní musí čelit.

„Víme, že například padesát až šedesát procent ptáků, kteří se narodí ve Spojeném království, se už nevrátí zpátky, aby vrhli mláďata. Chceme přijít na to, proč a kde se to děje. To je cílem této cesty,“ popisuje Denchová, která je spoluzakladatelkou organizace Conservation Without Borders. 

Co se stalo orlovcům?

Populace orlovce říčního prořídly hlavně v Evropě, kde patří mezi ohrožené druhy. Ve Spojeném království žijí asi dvě stovky párů s mláďaty – většina z nich našla útočiště ve Skotsku. Na namáhavou cestu do subsaharské Afriky se mladí orlovci vydávají v doprovodu svých matek.

„Migrace orlovce říčního je jednou z největších záhad. Je opravdu fascinující, že do ní budeme moci nahlédnout,“ vysvětluje Sara Rasmussenová z organizace Scottish Wildlife Trust.

Přesun na horký kontinent ptákům může zkomplikovat špatné počasí, dlouhé přelety přes moře, vysoké teploty nebo větší predátoři. „Až pět dní jim například může trvat, než přeletí přes Saharu. Musí mít dostatek energie a tukových zásob, aby přečkali tuto cestu bez jídla,“ dodává Rasmussenová.

Labuť poletí s orlovci

Rizikové ale mohou být i jiné faktory. Sacha Denchová chce společně s dravci překročit vzdušný prostor patnácti zemí. V průběhu cesty bude brát vzorky z vody, z níž ptáci lovící ryby získávají většinu své potravy. Vědci následně otestují, zda se v ní nevyskytují plasty nebo chemikálie.

„Až odlétne první pták, to bude pravděpodobně v srpnu příštího roku, vylétnu také. Předpokládám, že se vydáme dolů do západní Afriky a skončíme v Ghaně,“ líčí Denchová své úmysly.

Sacha má příznačnou přezdívku – Lidská labuť. Tu jí vynesla v roce 2016 její cesta ze Sibiřské tundry do Británie, kam doprovázela hejna labutí. Při ní jako první žena přeletěla na motorovém padákovém kluzáku kanál La Manche. Tentokrát jsou její ambice ještě větší – se stovkami orlovců chce kromě Lamanšského průlivu proletět i nad tím Gibraltarským.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...