Výjimečná fotografie: Český astronom vyfotil stanici ISS nad Pardubicemi

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dala fotograficky zaznamenat nezvyklá podívaná: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz zaznamenal na fotogafii český astronom Petr Horálek.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétává Zemi ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad povrchem. Přelety mohou být viditelné, jen pokud je ISS osvětlena Sluncem. Ale také mohou být zcela nepozorovatelné, je-li stanice o velikosti fotbalového hřiště ponořena do stínu Země, případně probíhá přelet na denní obloze.

I v takových případech se ale dá vzácně zachytit, a to ve chvíli, kdy se její tmavá silueta promítne na zářivé kosmické těleso – ve dne na Slunce, v noci na Měsíc. A právě druhý z případů se odehrál v neděli večer (po 22:18 hod.) v přibližně 23 kilometrů úzkém pásu táhnoucím se celým Pardubickem – samotné Pardubice byly dokonce uprostřed tohoto pásu.

Pásmo, kde byla vidět ISS
Zdroj: Petr Horálek

„Samotné fotografování je poněkud náročnější, trošku připomíná hru na slepou bábu. ISS nebyla viditelná vůbec, v průběhu celého přeletu nad Pardubickem se již nacházela ve stínu Země,“ popisuje Petr Horálek. „Byl pouze znám přesný čas úkazu a oblast, v níž k úkazu dojde. Musel jsem tedy mít po ruce hodinky s přesným časem na sekundy (použil jsem GPS lokátor s časem poskytnutým družicemi nad hlavou) a samozřejmě fotovýbavu. ISS se před Měsícem měla objevit na pouhé 1,3 sekundy!“

Nejlepší výhled se mu nakonec nabídl poblíž centrální linie úkazu mezi Turkovicemi a Sovolusky, asi 18 kilometrů od centra Pardubic. „Tam jsem pak netrpělivě čekal na kýžený čas 22:18:40, kdy jsem zmáčkl spoušť a nechal velice rychle sekvenčně snímat Měsíc. Po dvou sekundách jsem záznam zastavil a voilá – na 13 snímcích se objevila postupně se sunoucí stanice před Měsícem. V té době byla už 1044 kilometrů daleko ode mě,“ popisuje astronom.

Místo, odkud byla pořízena fotografie
Zdroj: Petr Horálek

Pokusit se o podobný záznam může dnes už každý, kdo je vybaven nějakým větším teleobjektivem (s ohniskovou vzdáleností ideálně nad 1 metr). „Je třeba pouze počítat s tím, že ISS se pohybuje poměrně rychle, čili jsou nutné krátké expozice (v řádu setin až tisícin sekundy – podle použitého objektivu) a podle toho i adekvátně nastavit citlivost foťáku. Rovněž je nutné se vyhnout jakýmkoliv otřesům, čili nutný je pevný stativ,“ doporučuje fotograf.

Jak najít ISS

I v následujících dnech se na území Česka nabídnou přelety ISS přes Měsíc, v tomto týdnu hned dva na Vysočině, poté se období ukončí. Kdy a kde přesně pozorovat, pomůže zjistit on-line aplikace https://transit-finder.com. Tam stačí zadat lokaci a období, kdy chcete přelet ISS vidět, skript vygeneruje seznam úkazů v navolené dojezdové vzdálenosti i interaktivní mapy.

Jen je třeba mít na paměti, že poloha ISS se fyzicky mění od vypočtených údajů, neboť kosmickou stanici pomalu brzdí vysoké vrstvy zemské atmosféry a jednou za čas ji astronauté „zvednou“ na vyšší oběhovou hladinu. Poté se i vlastnosti přeletů musí aktualizovat, a je tedy dobré generovat informace o nejbližším přeletu do poslední chvíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 6 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
včera v 08:03

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...