Výjimečná fotografie: Český astronom vyfotil stanici ISS nad Pardubicemi

V neděli 15. září se v úzkém pásu na Pardubicku dala fotograficky zaznamenat nezvyklá podívaná: Mezinárodní vesmírná stanice ISS přeletěla přímo před Měsícem. Prchavý úkaz zaznamenal na fotogafii český astronom Petr Horálek.

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétává Zemi ve vzdálenosti asi 400 kilometrů nad povrchem. Přelety mohou být viditelné, jen pokud je ISS osvětlena Sluncem. Ale také mohou být zcela nepozorovatelné, je-li stanice o velikosti fotbalového hřiště ponořena do stínu Země, případně probíhá přelet na denní obloze.

I v takových případech se ale dá vzácně zachytit, a to ve chvíli, kdy se její tmavá silueta promítne na zářivé kosmické těleso – ve dne na Slunce, v noci na Měsíc. A právě druhý z případů se odehrál v neděli večer (po 22:18 hod.) v přibližně 23 kilometrů úzkém pásu táhnoucím se celým Pardubickem – samotné Pardubice byly dokonce uprostřed tohoto pásu.

Pásmo, kde byla vidět ISS
Zdroj: Petr Horálek

„Samotné fotografování je poněkud náročnější, trošku připomíná hru na slepou bábu. ISS nebyla viditelná vůbec, v průběhu celého přeletu nad Pardubickem se již nacházela ve stínu Země,“ popisuje Petr Horálek. „Byl pouze znám přesný čas úkazu a oblast, v níž k úkazu dojde. Musel jsem tedy mít po ruce hodinky s přesným časem na sekundy (použil jsem GPS lokátor s časem poskytnutým družicemi nad hlavou) a samozřejmě fotovýbavu. ISS se před Měsícem měla objevit na pouhé 1,3 sekundy!“

Nejlepší výhled se mu nakonec nabídl poblíž centrální linie úkazu mezi Turkovicemi a Sovolusky, asi 18 kilometrů od centra Pardubic. „Tam jsem pak netrpělivě čekal na kýžený čas 22:18:40, kdy jsem zmáčkl spoušť a nechal velice rychle sekvenčně snímat Měsíc. Po dvou sekundách jsem záznam zastavil a voilá – na 13 snímcích se objevila postupně se sunoucí stanice před Měsícem. V té době byla už 1044 kilometrů daleko ode mě,“ popisuje astronom.

Místo, odkud byla pořízena fotografie
Zdroj: Petr Horálek

Pokusit se o podobný záznam může dnes už každý, kdo je vybaven nějakým větším teleobjektivem (s ohniskovou vzdáleností ideálně nad 1 metr). „Je třeba pouze počítat s tím, že ISS se pohybuje poměrně rychle, čili jsou nutné krátké expozice (v řádu setin až tisícin sekundy – podle použitého objektivu) a podle toho i adekvátně nastavit citlivost foťáku. Rovněž je nutné se vyhnout jakýmkoliv otřesům, čili nutný je pevný stativ,“ doporučuje fotograf.

Jak najít ISS

I v následujících dnech se na území Česka nabídnou přelety ISS přes Měsíc, v tomto týdnu hned dva na Vysočině, poté se období ukončí. Kdy a kde přesně pozorovat, pomůže zjistit on-line aplikace https://transit-finder.com. Tam stačí zadat lokaci a období, kdy chcete přelet ISS vidět, skript vygeneruje seznam úkazů v navolené dojezdové vzdálenosti i interaktivní mapy.

Jen je třeba mít na paměti, že poloha ISS se fyzicky mění od vypočtených údajů, neboť kosmickou stanici pomalu brzdí vysoké vrstvy zemské atmosféry a jednou za čas ji astronauté „zvednou“ na vyšší oběhovou hladinu. Poté se i vlastnosti přeletů musí aktualizovat, a je tedy dobré generovat informace o nejbližším přeletu do poslední chvíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 12 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 13 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 16 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 17 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 18 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.