Východní Slovensko bojuje s epidemií syfilidy. Proč je „francouzská" nemoc pořád takový problém?

Východní Slovensko se potýká s epidemií syfilidy. Tato pohlavní choroba je v tamním okrese Trebišov rozšířena výrazně více než ve zbytku země, informoval úřad veřejného zdravotnictví. Krizový štáb rozhodl o izolaci nemocných ve zdravotnických zařízeních. Podle médií se syfilis šíří hlavně v jedné romské osadě.

Loni v trebišovském okrese, kde žije přes 100 tisíc obyvatel, přibylo 115 nových případů onemocnění syfilidou. U dalších několika stovek lidí byla nemoc potvrzena již dříve. S ohledem na počet obyvatel je výskyt syfilidy v okrese až 16násobně vyšší, než je průměr v celé zemi.

Hygienici uvedli, že zhruba sedm z deseti případů onemocnění se týká samotného města Trebišov, a to zejména oblasti, kde lidé bydlí ve špatných hygienických podmínkách. Podle slovenských médií jde o místní romskou čtvrť, ve které žije několik tisíc lidí. Mezi nemocnými jsou i nezletilí.

List Sme napsal, že syfilis se v regionu šíří i prostitucí. Slovenská policie odmítla spekulace o možné prostituci dětí a rozšíření nemoci připsala špatným hygienickým podmínkám. Uvedla rovněž, že o rozšíření syfilidy v romské osadě v Trebišově získala informace již před rokem a že se situací začala zabývat spolu s dalšími úřady. 

Krizový štáb nově rozhodl, že lidé trpící syfilidou budou izolováni v nemocnici. V první fázi by mělo být hospitalizováno méně něž deset osob. Regionální úřad veřejného zdravotnictví také vydal leták v romštině o nemoci, jejích příznacích a možnostech ochrany.

Galská nemoc

Syfilis se přenáší pohlavním stykem, kontaminovanými předměty nebo v těhotenství z matky na dítě. Neléčená syfilida může po čase vážně poškodit prakticky všechny orgány, nejčastěji kůži, kosti, srdce, mozek a míchu. V pozdějších stádiích může vést k duševním poruchám a smrti.

Pokud není syfilis léčena, má v 8 až 58 % procentech případů za následek úmrtí, u mužů bývá úmrtnost o něco vyšší. Syfilis ovšem dvakrát až pětkrát zvyšuje riziko přenosu HIV, přičemž velmi běžná je souběžná infekce oběma chorobami – v řadě městských center jde o 30–60 % případů.

Tato nemoc se do Evropy dostala zřejmě z Ameriky na lodích Kryštofa Kolumba. Protože ji jako první šířili francouzští vojáci, říkalo se jí zpočátku francouzská nebo galská nemoc. Pod názvem syfilis ji proslavil až italský báník Girolamo Fracastoro, který ji pojmenoval podle fiktivního pastýře Syphilla – což byl v jeho díle první muž, který se touto chorobou kdy nakazil. 

Syfilis v České republice

Počet pacientů se syfilidou v posledních letech poměrně stagnuje a pohybuje se v průměru kolem 730. Počet nově nakažených vzrostl od roku 2011 ze 437 na 494 v roce 2016. Výrazně přitom nemocných přibylo zejména mezi muži, kteří mají sex s muži. V roce 2006 tvořili necelou desetinu všech onemocněných syfilidou, v loňském roce pak téměř polovinu.

Od roku 2008 také výrazně přibývá těch, kteří mají syfilis a zároveň jsou HIV pozitivní. Vysoký přenos se vyskytuje i mezi bisexuálními lidmi. Podle lékařů to souvisí s rizikovým chováním těchto lidí. 

V posledních šesti letech se také zvyšuje počet pacientů s kapavkou, a to ze 709 na 1527 v roce 2016. „To souvisí s tím, že kapavka je někdy dnes už rezistentní k určitým antibiotikům, ale i s pracovním úsilím lékařů a lepšími diagnostickými metodami,“ uvedla Hana Zákoucká ze Státního zdravotního ústavu.

Nově se objevila i nová tropická choroba lymphogranuloma venerum. V roce 2008 ji měl v ČR jeden pacient, od roku 2011 ale jejich počet strmě roste a v minulém roce to bylo již 43 lidí. Velmi strmě přibývá také infekce chlamydií. Od roku 2010 se počet pacientů s tímto onemocněním zpětinásobil, v předminulém roce jich bylo 2307.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...