Vloni žraloci útočili víc než v prvním roce pandemie. Zabili 11 lidí

Žraloci v loňském roce zaútočili na lidi po celém světě v 73 zaznamenaných případech, což je o 21 více než v roce 2020. Předloňský pokles způsobila pandemie covidu-19 a menší návštěvnost pláží. Predátoři loni usmrtili 11 lidí, uvedl ve své zprávě mezinárodní archiv žraločích útoků (ISAF) na Floridské univerzitě.

ISAF v loňském roce vyšetřoval 137 údajných útoků a zjistil, že 73 z nich bylo nevyprovokovaných. O rok dříve to bylo 52. Výzkumníci zaznamenali 39 vyprovokovaných útoků. Za ty se považují případy, kdy člověk sám začne kontakt s predátorem, například když se potápěči snaží žraloka dotknout.

Tyler Bowling, který databázi vede, upozornil, že 52 útoků registrovaných v roce 2020 bylo nejméně zdokumentovaných případů za posledních deset let. Naopak počet útoků zaznamenaných loni odpovídá pětiletému průměru 72 útoků.

Pandemie měla vliv na počet žraločích útoků

„Počet žraločích kousnutí v roce 2020 drasticky poklesl v důsledku pandemie,“ řekl Bowling agentuře AP. „Uplynulý rok byl mnohem typičtější, s průměrným počtem kousnutí od různých druhů a úmrtími způsobenými žraloky bílými, bělavými a tygřími,“ dodal.

Žraloci loni usmrtili 11 lidí, v devíti případech šlo o nevyprovokované útoky. Tři smrtelné útoky zaznamenala Austrálie a dva Nová Kaledonie. Po jedné oběti registrovaly Spojené státy, Brazílie, Nový Zéland či Jihoafrická republika.

Florida vede v USA i ve zbytku světa v počtu nevyprovokovaných žraločích kousnutí již několik desetiletí a tento trend pokračoval i v roce 2021, uvedli vědci. V loňském roce na Floridě zaznamenali 28 nevyprovokovaných kousnutí, zatímco ve zbytku USA 19 a mimo USA celkem 26.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 12 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 13 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 19 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 19 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...