Viry, které způsobují průjmy a další žaludeční potíže, jako je rotavirus, mohou ve sladké vodě zůstat infekční až po dobu tří dnů, pokud se přichytí na mikroplasty. Vyplývá to z nové studie vědců ze skotské univerzity ve Stirlingu.
Viry umí podle studie přežít ve sladké vodě, když se přichytí na mikroplasty
„Zjistili jsme, že viry se mohou přichytit na mikroplasty, což jim umožňuje přežít ve vodě tři dny, možná i déle,“ řekl vedoucí výzkumu Richard Quilliam. Podle vědce zůstávají viry přilepené k mikroplastům infekční, a představují tak možné zdravotní riziko.
Tři dny jsou „dost dlouhá doba na to, aby se dostaly z čistírny odpadních vod na veřejnou pláž“, podotkl Quilliam. Tyto plastové částice jsou tak malé, že je plavci mohou spolknout.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Čistírny odpadních vod nebyly podle vědců schopny mikroplasty zachytit. „I když čistička dělá vše pro to, aby odpadní vody vyčistila, vypouštěná voda stále obsahuje mikroplasty, které se pak dostávají do řeky, do ústí a na pláže,“ uvedl Quilliam.
Přestože dopad mikroplastů na lidské zdraví zůstává nejistý, „pokud jsou tyto kousky mikroplastů kolonizovány lidskými patogeny, pak by to mohlo představovat významné zdravotní riziko“, dodal Quilliam.
Všudypřítomné znečištění
Vědci tvrdí, že znečištění mikroplasty je v současnosti všudypřítomné, takže se mu lidé nemohou vyhnout. Vzrůstají proto obavy o působení těchto drobných plastových částic na zdraví. V laboratoři se potvrdilo, že mohou poškozovat lidské buňky. Vědci už také prokázali, že polétavý prach a další jemné částice vedou například v souvislosti se znečištěným ovzduším k milionům předčasných úmrtí ročně.
Výzkumníci testovali dva typy virů – viry s obalem, tedy lipidovou membránou, jako je virus chřipky, a viry bez obalu, tedy enterické viry, jako jsou rotaviry a noroviry. Zjistili, že u virů s lipidovou membránou se obal rychle rozpustil a virus zahynul, zatímco viry bez obalu se úspěšně přichytily na mikroplasty a přežily.
Podle Quilliama se viry umí přilepit i na přírodní povrchy, plastové mikročástice ale vydrží mnohem déle. Vědci testovali infekčnost po dobu tří dnů. Cílem jejich příštího výzkumu je ale prozkoumat, jak dlouho mohou zůstat infekční.
Další studie Quilliamova týmu z minulého měsíce zjistila, že množství fekálních bakterií na vlhčených ubrouscích a vatových tyčinkách vyplavených na plážích představuje zdravotní riziko. Poprvé zjistili, že bakterie z odpadních vod zůstávají přichycené na plastových ubrouscích na skotských plážích v roce 2019.
