Víc než polovina pásovců v Amazonii má zřejmě lepru. Nemoc se od nich přenáší na lidi

Bakterie, která způsobuje lepru, se na člověka může přenášet z pásovců, konkrétně z pásovců devítipásých. Nová studie teď ukázala, že touto chronickou chorobou trpí přes 62 procent pásovců.

Že je přenos lepry z pásovce na člověka možný, se ukázalo ve Spojených státech, v jejich jižní části. Tento druh pásovců ovšem žije také v Amazonii, kde dokonce slouží jako zdroj potravy. Přenos na člověka by tedy mohl být poměrně jednoduchý.

Lepra je infekční nemoc způsobovaná bakterií Mycobacterium leprae – ta se česky nazývá malomocenství. Člověka napadá už od starověku, do Evropy se dostala zřejmě během křižáckých válek. Stala se postrachem kontinentu, zejména jeho jižních částí, kde se bakterie snadněji šíří.

Pohroma, které se bál svět

Středověk nevěděl, jak s touto chorobou naložit, proto byli nemocní odkládáni do leprosárií, kde nemohli nakazit ostatní. Nemoc se projevovala znetvořením lidských končetin i obličeje, nemocní působili groteskně a trpěli jak fyzicky, tak sociálně.

V současné době se už v Evropě choroba nevyskytuje, největší problémy způsobuje v některých afrických státech, Indii a právě Brazílii. V podstatě se dnes tuto nemoc podařilo už téměř zničit – ještě na konci 20. století byly případů miliony, dnes jich je už jen několik set tisíc.

Nové objevy, které ukazují, že je choroba přenosná z pásovců, a současně kolik pásovců je nakažených, proto vyvolávají značné obavy. Vědci a především lékaři mohou riziko choroby podle autorů nové studie podcenit, což by tažení proti vymýcení lepry mohlo zkomplikovat.

Autory studie je tým vědců kolem Johna Spencera z Coloradské státní univerzity. Po lepře u pásovců pátrali v oblasti Pará, která je na ně nesmírně bohatá. Současně hledali stopy po lepře u lidí, kteří zde žijí. Našli 16 těl pásovců ulovených místními lidmi – z nich mělo lepru deset zvířat. Ze 146 lidí, jejichž vzorky byly v oblasti odebrány, jich mělo 7 lepru a dalších 92 osob mělo v krvi protilátky proti této nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 5 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 5 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 20 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 21 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 22 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
před 23 hhodinami

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

VideoVědci pořídili zatím nejdetailnější záběry povrchu Slunce

Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature, astronomové představili nové snímky viditelného povrchu Slunce, takzvané fotosféry, s dosud nejvyšším rozlišením. Tyto záběry nejsou jenom oku lahodící, ale obsahují také zásadní informace o základních fyzikálních vlastnostech naší hvězdy a o vesmírném počasí, které má dopady i na Zemi. Experti na pozorování využili dalekohled Inouye Solar Telescope na Havaji.
včera v 10:54

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.