Víc než polovina pásovců v Amazonii má zřejmě lepru. Nemoc se od nich přenáší na lidi

Bakterie, která způsobuje lepru, se na člověka může přenášet z pásovců, konkrétně z pásovců devítipásých. Nová studie teď ukázala, že touto chronickou chorobou trpí přes 62 procent pásovců.

Že je přenos lepry z pásovce na člověka možný, se ukázalo ve Spojených státech, v jejich jižní části. Tento druh pásovců ovšem žije také v Amazonii, kde dokonce slouží jako zdroj potravy. Přenos na člověka by tedy mohl být poměrně jednoduchý.

Lepra je infekční nemoc způsobovaná bakterií Mycobacterium leprae – ta se česky nazývá malomocenství. Člověka napadá už od starověku, do Evropy se dostala zřejmě během křižáckých válek. Stala se postrachem kontinentu, zejména jeho jižních částí, kde se bakterie snadněji šíří.

Pohroma, které se bál svět

Středověk nevěděl, jak s touto chorobou naložit, proto byli nemocní odkládáni do leprosárií, kde nemohli nakazit ostatní. Nemoc se projevovala znetvořením lidských končetin i obličeje, nemocní působili groteskně a trpěli jak fyzicky, tak sociálně.

V současné době se už v Evropě choroba nevyskytuje, největší problémy způsobuje v některých afrických státech, Indii a právě Brazílii. V podstatě se dnes tuto nemoc podařilo už téměř zničit – ještě na konci 20. století byly případů miliony, dnes jich je už jen několik set tisíc.

Nové objevy, které ukazují, že je choroba přenosná z pásovců, a současně kolik pásovců je nakažených, proto vyvolávají značné obavy. Vědci a především lékaři mohou riziko choroby podle autorů nové studie podcenit, což by tažení proti vymýcení lepry mohlo zkomplikovat.

Autory studie je tým vědců kolem Johna Spencera z Coloradské státní univerzity. Po lepře u pásovců pátrali v oblasti Pará, která je na ně nesmírně bohatá. Současně hledali stopy po lepře u lidí, kteří zde žijí. Našli 16 těl pásovců ulovených místními lidmi – z nich mělo lepru deset zvířat. Ze 146 lidí, jejichž vzorky byly v oblasti odebrány, jich mělo 7 lepru a dalších 92 osob mělo v krvi protilátky proti této nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
před 44 mminutami

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 13 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 16 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 16 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 23 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026
Načítání...