Víc než polovina pásovců v Amazonii má zřejmě lepru. Nemoc se od nich přenáší na lidi

Bakterie, která způsobuje lepru, se na člověka může přenášet z pásovců, konkrétně z pásovců devítipásých. Nová studie teď ukázala, že touto chronickou chorobou trpí přes 62 procent pásovců.

Že je přenos lepry z pásovce na člověka možný, se ukázalo ve Spojených státech, v jejich jižní části. Tento druh pásovců ovšem žije také v Amazonii, kde dokonce slouží jako zdroj potravy. Přenos na člověka by tedy mohl být poměrně jednoduchý.

Lepra je infekční nemoc způsobovaná bakterií Mycobacterium leprae – ta se česky nazývá malomocenství. Člověka napadá už od starověku, do Evropy se dostala zřejmě během křižáckých válek. Stala se postrachem kontinentu, zejména jeho jižních částí, kde se bakterie snadněji šíří.

Pohroma, které se bál svět

Středověk nevěděl, jak s touto chorobou naložit, proto byli nemocní odkládáni do leprosárií, kde nemohli nakazit ostatní. Nemoc se projevovala znetvořením lidských končetin i obličeje, nemocní působili groteskně a trpěli jak fyzicky, tak sociálně.

V současné době se už v Evropě choroba nevyskytuje, největší problémy způsobuje v některých afrických státech, Indii a právě Brazílii. V podstatě se dnes tuto nemoc podařilo už téměř zničit – ještě na konci 20. století byly případů miliony, dnes jich je už jen několik set tisíc.

Nové objevy, které ukazují, že je choroba přenosná z pásovců, a současně kolik pásovců je nakažených, proto vyvolávají značné obavy. Vědci a především lékaři mohou riziko choroby podle autorů nové studie podcenit, což by tažení proti vymýcení lepry mohlo zkomplikovat.

Autory studie je tým vědců kolem Johna Spencera z Coloradské státní univerzity. Po lepře u pásovců pátrali v oblasti Pará, která je na ně nesmírně bohatá. Současně hledali stopy po lepře u lidí, kteří zde žijí. Našli 16 těl pásovců ulovených místními lidmi – z nich mělo lepru deset zvířat. Ze 146 lidí, jejichž vzorky byly v oblasti odebrány, jich mělo 7 lepru a dalších 92 osob mělo v krvi protilátky proti této nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 6 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 7 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 10 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 11 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 11 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...