Víc než polovina pásovců v Amazonii má zřejmě lepru. Nemoc se od nich přenáší na lidi

Bakterie, která způsobuje lepru, se na člověka může přenášet z pásovců, konkrétně z pásovců devítipásých. Nová studie teď ukázala, že touto chronickou chorobou trpí přes 62 procent pásovců.

Že je přenos lepry z pásovce na člověka možný, se ukázalo ve Spojených státech, v jejich jižní části. Tento druh pásovců ovšem žije také v Amazonii, kde dokonce slouží jako zdroj potravy. Přenos na člověka by tedy mohl být poměrně jednoduchý.

Lepra je infekční nemoc způsobovaná bakterií Mycobacterium leprae – ta se česky nazývá malomocenství. Člověka napadá už od starověku, do Evropy se dostala zřejmě během křižáckých válek. Stala se postrachem kontinentu, zejména jeho jižních částí, kde se bakterie snadněji šíří.

Pohroma, které se bál svět

Středověk nevěděl, jak s touto chorobou naložit, proto byli nemocní odkládáni do leprosárií, kde nemohli nakazit ostatní. Nemoc se projevovala znetvořením lidských končetin i obličeje, nemocní působili groteskně a trpěli jak fyzicky, tak sociálně.

V současné době se už v Evropě choroba nevyskytuje, největší problémy způsobuje v některých afrických státech, Indii a právě Brazílii. V podstatě se dnes tuto nemoc podařilo už téměř zničit – ještě na konci 20. století byly případů miliony, dnes jich je už jen několik set tisíc.

Nové objevy, které ukazují, že je choroba přenosná z pásovců, a současně kolik pásovců je nakažených, proto vyvolávají značné obavy. Vědci a především lékaři mohou riziko choroby podle autorů nové studie podcenit, což by tažení proti vymýcení lepry mohlo zkomplikovat.

Autory studie je tým vědců kolem Johna Spencera z Coloradské státní univerzity. Po lepře u pásovců pátrali v oblasti Pará, která je na ně nesmírně bohatá. Současně hledali stopy po lepře u lidí, kteří zde žijí. Našli 16 těl pásovců ulovených místními lidmi – z nich mělo lepru deset zvířat. Ze 146 lidí, jejichž vzorky byly v oblasti odebrány, jich mělo 7 lepru a dalších 92 osob mělo v krvi protilátky proti této nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 12 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 17 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 18 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 20 hhodinami
Načítání...