Největší obojživelníci světa, kteří jsou po celém světě proslavení díky Čapkovu románu Válka s mloky, podle nové studie vymírají. Jejich stavy katastrofálně kolabují, varují experti.
Biologové, kteří čtyři roky monitorovali výskyt velemloků čínských v přírodě, upozornili, že tito fascinující tvorové v podstatě už ze svého přirozeného území zmizeli. Paradoxem je, že v zajetí jich žijí miliony – na farmách, kde jsou komerčně chováni. Jejich maso totiž patří v Číně mezi vyhledávané pochoutky, chovatelé je tedy prodávají se ziskem do luxusních restaurací.
Navíc jsou některé části jejich těl považovány za léčivé, takže je lidé loví – přes přísný zákaz. Stejně ničivé je ale také znečištění čínských potoků, v nichž tato zvířata žijí – ať už se jedná o průmyslová hnojiva, anebo chemikálie.
- Dospělí velemloci jsou samotáři. Ve dne se ukrývají pod břehy, balvany nebo kořeny a v noci se vydávají na lov. Na kořist nehybně číhají, a jakmile se kořist přiblíží, bleskovou rychlostí vyrazí s obrovskou otevřenou tlamou a doslova ji nasají až do hltanu. Pokud je úlovek příliš velký, stisknou ji pevně čelistmi a drží pomocí drobných, nicméně nesmírně ostrých zubů na patře. Zuby slouží i při obraně.
- Velemloci tráví celý život ve vodě. Orientují se pomocí čichu a jsou schopni velmi citlivě vnímat otřesy, změny teplot, proudění i elektrické pole. Zrak mají velmi slabý.
- Samice klade vajíčka do nory ústící do vody a samec pak snůšku hlídá, dokud se nevylíhnou larvy. Ty dýchají vnějšími žábrami a zhruba ve třech letech procházejí proměnou (metamorfózou) v dospělce. Žábry zanikají a velemloci začnou dýchat plícemi. Velmi významnou část kyslíku ale přijímají také pokožkou. Aby byla plocha co největší, mají kůži na bocích poskládanou do záhybů.
Zdroj: Zoo Praha
Pro vědce jsou tito velemloci úžasným zdrojem informací o dávno zmizelém světě: za 170 milionů let se totiž tyto „živé zkameněliny“ prakticky nezměnili. Na základě nové studie by se měla snaha o jejich přežití v přírodě stát jednou z priorit světového environmentálního hnutí.
„Nadměrné využívání těchto neuvěřitelných zvířat pro lidskou spotřebu by mohlo mít katastrofální dopad na jejich počty v přírodě, a to ve velice krátké době,“ uvedl autor zmíněné studie Samuel Turvey ze Zoological Society of London (ZSL). „Pokud urychleně nezavedeme ochranná opatření, budoucnost největších obojživelníků na Zemi je vážně ohrožená.“
Příliš chutný mlok
Z historických dokladů se ví, že v minulosti byli tito velicí sladkovodní mloci rozšíření mnohem více než nyní. Jejich zabíjení bylo tabuizované, jejich maso se nesmělo jíst. To se ale v průběhu uplynulých staletí zcela změnilo: maso mloků je dnes vyhledávanou laskominou – farmy prodávají velké mloky až za 35 tisíc korun.
Vědci hledali mloky na 97 místech v šestnácti z 23 čínských provinciích, jednalo se tedy doposud vůbec o největší sčítání mloků v dějinách. Výsledek: velemloci čínští byli nalezení pouze na čtyřech místech. I to je ale vlastně oproti realitě dost optimistické: další analýza jejich genů totiž prokázala, že ani jeden z mloků nebyl místní. Nejspíše se tedy jednalo o zvířata, která do přírody unikla z některé z komerčních farem.
Záběry z čínské kuchařské show, která ukazuje, jak připravit velemloka:
V Číně je lov těchto mloků zakázán, naopak je podporováno jejich vypouštění do přírody z farem. Jenže podle nové studie to možná způsobuje víc škody než užitku. Podle posledních poznatků se totiž pod jedním názvem zvířete skrývá pět nebo dokonce osm geneticky odlišných druhů zvířat. Pokud se při vypouštění tyto genetické rozdíly nevezmou v úvahu, může to v budoucnu pro populace mloků představovat problém.
Oficiální údaje říkají, že od poloviny minulého století se jejich početní stavy snížily na pětinu a že je v Červeném seznamu IUCN tento druh zařazen jako kriticky ohrožený. Podle nové práce to ale vypadá, že reálný stav je ještě mnohokrát horší.
Mloci v Praze
Tito mloci byli inspirací pro Karla Čapka, když psal svůj román Válka s mloky. V současné době jejich tradice v Praze pokračuje díky Velemlokáriu, v němž je v pražské zoologické zahradě od roku 2014 chovají. Právě tady mají zřejmě největšího žijícího velemloka čínského na světě – a tedy i vůbec největšího obojživelníka na planetě. Dostal jméno Karlo a délkou 158 centimetrů o téměř dva decimetry překonává velemloka nedávno objeveného poblíž čínského Čchung-čchingu.
„Pátrali jsme, zda někde ve světě není znám větší velemlok, ale v žádné databázi, odborné literatuře, ani po konzultacích s kolegy ze zahraničí jsme většího neobjevili. Průměrná velikost uváděná u velemloků čínských je 114 centimetrů a váha 25 až 30 kilogramů. Historicky největší byl jedinec uvedený v Guinessově knize rekordů, který žil v čínské provincii Húnán. Měřil 180 centimetrů a vážil 65 kilogramů,“ uvádí kurátor z pražské zoo Petr Velenský.
