Porozumět komunikaci největších obyvatel oceánů by mohlo lidstvu pomoci je lépe chránit. Teď ambiciózní vědecký projekt na „překladač do velrybštiny“ nasadil nejpokročilejší umělé inteligence.
Vědci zkusí přeložit vorvaňštinu. Na projekt nasadili pokročilé umělé inteligence
Ve sci-fi filmu Příchozí z roku 2016 se pokoušejí vědci domluvit se zcela cizí mimozemskou civilizací. Něco podobného teď zkoušejí i experti v reálném světě, jen se místo obyvatel kosmu snaží mluvit s obyvateli oceánů.
Tento výzkum probíhá na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se skupina expertů z různých oborů pokouší o mezidruhovou komunikaci s vorvani. Tito obří kytovci si spolu povídají pomocí ohlušujících, více než 200decibelových klikacích zvuků. Lidé se teď pokoušejí najít v těchto písních nějaký řád a pravidla, která by se dala vyložit jako gramatika. A na jejím základě pak s vorvani komunikovat.
CETI se podívá vorvaňům na jazyk
Tento výzkum se jmenuje Cetacean Translation Initiative (CETI). Název tohoto pětiletého nového projektu úmyslně odkazuje na iniciativu SETI, která zase pátrá po mimozemských civilizacích. CETI, na němž se podílejí vědci ze šestnácti různých vědeckých institucí, je největším pokusem o mezidruhovou komunikaci v historii.
„Máme co do činění s naprosto neznámou formou komunikace a shromažďování dat může být náročné,“ přibližuje jazykovědec Gasper Begus z Kalifornské univerzity v Berkeley. Spolupracuje na tom s inženýry ze stejné školy, kteří připravují systém dronů, jež budou automaticky označovat velryby a zaznamenávat jejich zvuky a další parametry, jako je orientace, rychlost a teplota.
Obrovský mozek vorvaňů, kteří se na Zemi objevili asi o patnáct milionů let dříve než člověk, jim poskytuje kapacitu pro plánování, sofistikovanou komunikaci a sociální interakce, které trvají desítky let. Sdružují se do velkých rodin a klanů, přičemž každá skupina se vyznačuje vlastním charakteristickým dialektem. Jejich silné cvakavé zvuky jsou vydávány směsí orgánů známých jako spermacety, které se nacházejí na lebce. Podle Beguse jsou zvukové vzorce velryb naučené, nikoli vrozené, jako je tomu třeba u psího štěkotu.
„Pokud lépe poznáme vorvaně tím, že pochopíme jejich komunikaci a celý rozsah jejich kognitivního a sociálního života, bude pro nás jako druh těžší chovat se k nim jako k necitelným bytostem a ničit je,“ řekl Begus.
Na Kalifornské univerzitě v Berkeley Begus spolupracuje s Shafrirou „Shafi“ Goldwasserovou, americko-izraelskou počítačovou vědkyní a laureátkou prestižní Turingovy ceny. Goldwasserová začala využívat na dešifrování komunikace vorvaňů „umělou inteligenci“. Tyto specializované algoritmy se pokoušejí identifikovat jazykové vzorce v nahrávkách vorvaních hlasů.
„Pro CETI potřebujeme výrazně rozšířit teorii a praxi neřízeného překladu jazyků, kdy nemáme žádné příklady správného překladu. A to navíc v prostředí, kde jsou naše předběžné znalosti o tom, o čem velryby mohou komunikovat, omezené a nemůžeme ani provádět kontrolované experimenty,“ vysvětluje Goldwasserová. „Nové metody modelování toho, o čem velryby komunikují, nám pomohou zjistit, kdy v překladatelské úloze děláme pokroky, nebo naopak vyloučit navrhované překlady.“
Stejně jako u každé neznámé formy komunikace jsou i zvuky, které vorvani vydávají při vzájemné komunikaci a navigaci pomocí echolokace, plné záhad. Neznámou v komunikačním systému vorvaňů není jen to, co kódy znamenají, ale také to, jak se vlastně testuje a potvrzuje, co si vědci myslí, že znamenají.
Počítač jako dítě
K řešení těchto otázek využije tým pokroku v oblasti umělé inteligence. Begus vyvíjí modely umělé inteligence, které se učí lidskou řeč podobným způsobem, jakým se učí jazyk děti: bez dohledu, bez textu, jenom napodobováním a představivostí. Společně se svým týmem v Berkeley Speech and Computation Lab testuje, jestli se modely, které se takhle učí lidskou řeč, mohou naučit také komunikační systém vorvaňů.
Jiní vědci programu CETI mezitím pracují na dalších oblastech, například na instalaci sítě podvodních mikrofonů, dronů a robotických ryb, které budou skrytě sledovat a zaznamenávat komunikaci vorvaňů.