Vědci vytvořili umělé kostní buňky. Pomocí přístroje na zkoumání gravitačních vln

Technologie původně vymyšlená k detekci gravitačních vln se stala základem jiného důležitého objevu – vědci pomocí ní vytvořili umělou kostní tkáň, která se dá využít v ortopedické medicíně.

Na tomto projektu spolupracovali experti ze tří skotských univerzit; výsledkem je třírozměrná mineralizovaná kost poprvé vyrobená v laboratoři.

Kosti jsou po krvi druhou nejvyužívanější tkání v rekonstrukční medicíně. Ale z pacientova těla se jí dá odebrat jen omezené množství, kosti od dárců jsou zase často tělem odmítány. Práce s kostmi je tedy velmi komplikovaná a omezuje se na kosti, které neobsahují žádné buňky schopné regenerace – což značně omezuje velikost oprav.

Vesmírná technologie vytváří kosti

V odborném časopise Nature Biomedical Engineering nyní vědci popsali řešení tohoto problému. Využili laserového interferometru, tedy přístroje, který byl vyvinut pro detekci vesmírných objektů a gravitačních vln. Pomocí něj změnili takzvané mezenchymální buňky od lidských dárců na buňky kostní. Tyto třírozměrné štěpy bude možné po dalších testech implantovat nemocným lidem – opraví nebo nahradí potom poškozené části kostí.

Mezenchymální kmenové buňky lidské tělo vytváří v kostní dřeni. Mají potenciál vytvářet celou řadu specializovaných druhů buněk – kostí, chrupavek nebo svalů. Proces, který vědci použili, je změní přesně podle jejich přání, tedy na vzácnou kostní hmotu. Protože se na to dají využít mezenchymální buňky samotného pacienta, není třeba se obávat, že by tato implantovaná tkáň byla tělem odmítnuta. Výsledkem by mělo být to, že lékaři budou schopni napravovat rozsáhlejší a závažnější poškození kostí.

Technologie, která změní životy lidí

Jedním z autorů nové metody je profesor Matthew Dalby z glasgowské univerzity. „Je to vzrušující krok vpřed a přivádí nás blíže k tomu vytvořit techniku, která je použitelná pro konkrétní terapie,“ uvedl vědec. Proces je podle něj ve velmi pokročilém stavu, k prvním testům na lidech by mohlo dojít už za tři roky.

Výzkum spolufinancovala nezisková charitativní organizace Find A Better Way. Její ředitel Lou McGrath popsal hlavní výhody této technologie: „Výroba syntetické kostní tkáně má potenciál změnit životy obrovského množství lidí, kteří například přežili se závažnými zraněními explozi nášlapné miny.“

Pro mnoho takových lidí by to znamenalo proměnu jejich života – k tomu, aby mohli normálně chodit, dnes chybí třeba jen několik centimetrů kostí; dnes taková náhrada neexistuje, takže takto zranění lidé končí na vozíku, v lepším případě s protézou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 2 hhodinami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 12 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...