Vědci vytvořili protilátky proti covidu ve slepičích vejcích

Vědcům z Kalifornské univerzity v Davisu se podařilo vytvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 ve slepičích vejcích. Protilátky získané z vajec by mohly být použity k léčbě covidu, nebo jako preventivní opatření pro osoby vystavené této nemoci. Studie vyšla v odborném časopise Viruses.

„Krása tohoto systému spočívá v tom, že díky ptákům můžeme vyrobit obrovské množství protilátek,“ uvedl profesor Rodrigo Gallardo z Fakulty veterinární medicíny UC Davis. „Kromě nízkých nákladů na produkci těchto protilátek u slepic je lze velmi rychle aktualizovat pomocí antigenů, což umožňuje získat ochranu proti právě aktuálním variantám kmenů,“ dodal.

Jak to funguje?

Ptáci produkují typ protilátek zvaný IgY, srovnatelný s IgG u lidí a jiných savců. IgY nezpůsobuje alergii ani nevyvolává imunitní reakce, pokud je injekčně aplikován lidem. IgY se objevuje jak v séru ptáků, tak v jejich vejcích. Protože slepice snese ročně asi tři stovky vajec, lze díky tomu získat velké množství IgY.

Gallardo a jeho kolegové v tomto experimentu imunizovali slepice dvěma dávkami tří různých vakcín založených na spike proteinu viru SARS-CoV-2. Měřili protilátky ve vzorcích krve slepic a ve vaječných žloutcích tři a šest týdnů po poslední imunizaci.

Protilátky pak byly otestovány na jejich schopnost blokovat koronavirus, když se pokouší nakazit lidské buňky, v Národním centru pro biologickou obranu a infekční choroby na Univerzitě George Masona ve Virginii.

Vejce i séra imunizovaných slepic obsahovala protilátky, které rozpoznaly virus SARS-CoV-2. Protilátky ze séra byly přirom při neutralizaci viru účinnější, pravděpodobně proto, že v krvi je celkově více protilátek, vysvětluje Gallardo.

Cílem výzkumu je vývoj technologie protilátek na bázi vajec. Vědci doufají, že takto získané protilátky nasadí v preventivní léčbě, například ve spreji, který by mohli používat lidé s vysokým rizikem vystavení koronaviru.

Slepičí vejce se při výrobě vakcín využívají už dlouho, jsou hlavním zdrojem osvědčených očkovacích látek proti chřipce. Jde tedy o prověřenou a bezpečnou technologii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 12 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...