Vědci vytvořili protilátky proti covidu ve slepičích vejcích

Vědcům z Kalifornské univerzity v Davisu se podařilo vytvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 ve slepičích vejcích. Protilátky získané z vajec by mohly být použity k léčbě covidu, nebo jako preventivní opatření pro osoby vystavené této nemoci. Studie vyšla v odborném časopise Viruses.

„Krása tohoto systému spočívá v tom, že díky ptákům můžeme vyrobit obrovské množství protilátek,“ uvedl profesor Rodrigo Gallardo z Fakulty veterinární medicíny UC Davis. „Kromě nízkých nákladů na produkci těchto protilátek u slepic je lze velmi rychle aktualizovat pomocí antigenů, což umožňuje získat ochranu proti právě aktuálním variantám kmenů,“ dodal.

Jak to funguje?

Ptáci produkují typ protilátek zvaný IgY, srovnatelný s IgG u lidí a jiných savců. IgY nezpůsobuje alergii ani nevyvolává imunitní reakce, pokud je injekčně aplikován lidem. IgY se objevuje jak v séru ptáků, tak v jejich vejcích. Protože slepice snese ročně asi tři stovky vajec, lze díky tomu získat velké množství IgY.

Gallardo a jeho kolegové v tomto experimentu imunizovali slepice dvěma dávkami tří různých vakcín založených na spike proteinu viru SARS-CoV-2. Měřili protilátky ve vzorcích krve slepic a ve vaječných žloutcích tři a šest týdnů po poslední imunizaci.

Protilátky pak byly otestovány na jejich schopnost blokovat koronavirus, když se pokouší nakazit lidské buňky, v Národním centru pro biologickou obranu a infekční choroby na Univerzitě George Masona ve Virginii.

Vejce i séra imunizovaných slepic obsahovala protilátky, které rozpoznaly virus SARS-CoV-2. Protilátky ze séra byly přirom při neutralizaci viru účinnější, pravděpodobně proto, že v krvi je celkově více protilátek, vysvětluje Gallardo.

Cílem výzkumu je vývoj technologie protilátek na bázi vajec. Vědci doufají, že takto získané protilátky nasadí v preventivní léčbě, například ve spreji, který by mohli používat lidé s vysokým rizikem vystavení koronaviru.

Slepičí vejce se při výrobě vakcín využívají už dlouho, jsou hlavním zdrojem osvědčených očkovacích látek proti chřipce. Jde tedy o prověřenou a bezpečnou technologii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
před 14 hhodinami

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 17 hhodinami

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
před 20 hhodinami

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
před 20 hhodinami

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.