Vědci vytvořili nejbělejší bílou. Mohla by pomoci ochlazovat přehřátá města

Vloni v říjnu vědci oznámili vytvoření superbílé barvy - měla tak vysokou odrazivost, že by se dala využít pro ochlazování povrchů, například staveb. Teď ale svůj objev ještě vylepšili a vyrobili ještě bělejší bílou.

Ultra bílá barva leží na opačném konci spektra než její opak – extrémně černá barva označovaná jako vantablack. Ta byla před několika lety vylepšena tak, že dokáže pohlcovat až 99,9 procent světla. To znamená, že je pro lidské oko prakticky neviditelná.

Naopak extrémní bílá světlo odráží, a proto je povrch takto bílých předmětů chladnější než jeho okolí. V říjnu roku 2020 vědci oznámili, že takto bílou barvu vyrobili: měla odrazivost 95,5 procenta – absorbuje tedy jen necelých pět procent slunečního záření a jí pokrytý předmět se tedy tak neohřívá.

Byla vyrobena s využitím speciálně upraveného uhličitanu vápenatého, tedy minerálu, z něhož se běžně vyrábí křída. Teď stejný tým bílou ještě více vybělil – autoři to popsali v odborném žurnálu ACS Applied Materials & Interfaces. Místo původní látky využili síran barnatý, tedy látku běžně využívanou například v kosmetice nebo jako bílý pigment do nátěrových hmot. Tým odhaduje, že nová barva odráží 98,1 procenta slunečního světla, což znamená, že absorbuje pouze 1,9 procenta tepla.

„V našem experimentu nová barva zdvojnásobila chladicí výkon předchozí verze,“ uvedl profesor Xiulin Ruan z Purdueovy univerzity.

Nový trik proti klimatické změně

Testy ukázaly, že při silném slunečním svitu byl materiál pokrytý novou barvou o 4,4 °C chladnější než okolní teplota. V noci materiál udržoval teplotu o 10,5 °C nižší než jeho okolí.

Tato mimořádná schopnost chladit by mohla být důležitým faktorem v boji proti globálnímu oteplování. Barva, která by využívala tuto sloučeninu, by totiž mohla být použita k chlazení budov namísto energeticky náročných klimatizací využívaných v současnosti.

„Konvenční klimatizace spotřebovávají energii, která často pochází ze spalování fosilních paliv. Jak přemisťují teplo z vnitřku domu ven, mění současně elektřinu na teplo a zanechávají po sobě ještě více tepla, čímž dále způsobují efekt tepelného ostrova a zahřívají planetu,“ vysvětlil profesor Ruan pro web IFLScience.

„Naproti tomu naše barva nespotřebovává žádnou energii a přímo odvádí veškeré teplo do vesmíru, čímž pomáhá ochlazovat Zemi,“ uvedl vědec. Autoři studie dokonce spočítali, že pokud by se jí pokrylo jen 0,5 – 1 procento povrchu Země, mělo by to zastavit trend globálního oteplování.


To je sice nepředstavitelné a zřejmě i nemožné, ale pomoci by mohlo i mnohem menší pokrytí – například ve velkých městech. Právě tam totiž kvůli efektu tepelného ostrova bývají horka největší a nejvíce brání v létě lidem v normálním životě.

Vědci prokázali, že by tato barva, která už byla patentovaná, měla snášet bez problémů městské podmínky i venkovní prostředí – a dá se používat i běžnými postupy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...