Pomocí nanotechnologie vznikla černá barva tak tmavá, že přístroje nejsou schopné říct, jak temná vlastně je.
Britská společnost Surrey Nanosystems oznámila, že ještě vylepšila svou patentovanou barvu Vantablack. Již dříve šlo o nejčernější materiál, který kdy vznikl, nyní je však ještě tmavější.
Původní Vantablack byla schopná absorbovat až 99,96 procent viditelného, infračerveného a ultrafialového světla. Nová vylepšená verze je ovšem tak tmavá, že to žádný existující přístroj není schopen změřit.
Jméno barvy je zkratkou slov Vertically Aligned Nanotube Array BLACK – což prozrazuje i její původ. Je vyrobená z chemické sítě uhlíkových nanotrubiček, každá z nich má jen 20 nanometrů v průměru a na délku 15–50 mikronů. Tento systém je umístěn v jakýchsi komůrkách, jež jsou umístěné na hliníku. Tento nano-les trubiček je tak hustý, že na jeden čtvereční palec připadá asi miliarda trubiček.
Jak černá může být černá?
Výsledný materiál se pak dá použít jako nátěr na jiný objekt: světlo, které na tento předmět dopadne, je pohlceno. Neodrazí se totiž zpět mezi jednotlivými trubičkami. Vizuálně jsou takto upravené předměty na první pohled úplně jiné; chybí jim vizuální vlastnosti spojené s normální černou. Pro pozorovatele pak vypadají jako díra v realitě, anebo jako graficky vyříznutá část na fotografii.
Výrobce už úspěšně testoval i verzi této barvy ve spreji; měla by se tak stát přístupnou pro větší množství lidí. Barva vznikla již před třemi roky a již tehdy o ni projevili zájem především umělci – umožňuje jim dát obrazům větší hloubku. Ještě větší význam však barva může mít technologicky: například by mohla zlepšit výkon kamer a senzorů. Jedinou nevýhodou je, že zatím je barva pro tento účel příliš nestabilní.
