Vědci popsali teprve druhý případ, kdy se člověk sám vyléčil z nákazy virem HIV

Virus HIV trápí lidstvo už asi půl století. Dokonalé medicínské řešení tohoto problému se zatím vyvinout nepodařilo. Vědci teď ale našli už druhého člověka, jehož imunita se dokázala s virem HIV vypořádat sama, bez pomoci léčiv. Otevírá to cestu pro nové léčebné metody.

Když virus HIV napadne organismus, umístí svého kopie do DNA buněk. Vytvoří tím takzvaný virový rezervoár. Právě tak se HIV dokáže ukrývat před léčbou i imunitou a z této zásobárny se pak do těla uvolňují stále další částice viru.

Dnes už proti HIV existuje léčba, takzvaná antiretrovirová léčiva (ART), která vychází z práce českého vědce Antonína Holého. Ta sice může zabránit tvorbě nových virů, ale nedokáže odstranit rezervoáry. K potlačení viru je tak nutná každodenní léčba.

Existují ale i lidé, kteří mají imunitní systém, jenž je schopný zlikvidovat HIV i bez nutnosti podávání léčiv. Ani tato imunita sice nezničí rezervoáry, ale brání jim pomocí T-lymfocytů v tom, aby prokudovaly další virové částice. Této skupině se přezdívá „elitní kontroleři“.

Vědci našli pacientku, jejíž imunitní systém HIV zcela eliminoval, možná i včetně rezervoárů. Přes analýzu miliard buněk této ženy se nenašla jediná částice HIV. Vědci tento unikátní případ popsali roku 2020.

Jenže už nejde o jedinečnou situaci. Stejná skupina vědců z amerických univerzit totiž teď popsala další takový případ, opět šlo o ženu. Ani u ní se nenašla jediná částice viru HIV, což naznačuje, že její imunitní systém mohl zlikvidovat celý rezervoár. Vědci přitom prostudovali asi 1,19 miliardy krevních buněk a dalších pět set milionů buněk z tkání. Studie o tomto případu vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine.

Naučit imunitu pracovat podle úspěšného vzorce

„Tato zjištění, zejména když jsme si ho potvrdili u druhého případu, naznačují, že může existovat schůdná cesta ke sterilizačnímu vyléčení pro lidi, kteří toho nejsou schopni sami,“ uvedli autoři.

Jde totiž o náznak, že oba pacienti mají něco společného – tedy že jejich T-lymfocyty reagují podle nějakého vzoru nebo schématu. Je samozřejmě možné, že podobného úspěchu dosáhlo mnohem více lidí, jen to zatím vědci nezachytili. Pokud se vědcům podaří pochopit imunitní mechanismy, které jsou základem této reakce, budou možná schopni vyvinout léčbu, jež naučí imunitní systém ostatních napodobovat tyto reakce v případech infekce virem HIV.

Autoři výzkumu se chtějí v budoucnu zabývat možností vyvolat tento druh imunity prostřednictvím očkování – tedy, aby se imunita „obyčejného člověka“ naučila stejné triky jako imunita „elitního kontrolera“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled