Vědci popsali teprve druhý případ, kdy se člověk sám vyléčil z nákazy virem HIV

Virus HIV trápí lidstvo už asi půl století. Dokonalé medicínské řešení tohoto problému se zatím vyvinout nepodařilo. Vědci teď ale našli už druhého člověka, jehož imunita se dokázala s virem HIV vypořádat sama, bez pomoci léčiv. Otevírá to cestu pro nové léčebné metody.

Když virus HIV napadne organismus, umístí svého kopie do DNA buněk. Vytvoří tím takzvaný virový rezervoár. Právě tak se HIV dokáže ukrývat před léčbou i imunitou a z této zásobárny se pak do těla uvolňují stále další částice viru.

Dnes už proti HIV existuje léčba, takzvaná antiretrovirová léčiva (ART), která vychází z práce českého vědce Antonína Holého. Ta sice může zabránit tvorbě nových virů, ale nedokáže odstranit rezervoáry. K potlačení viru je tak nutná každodenní léčba.

Existují ale i lidé, kteří mají imunitní systém, jenž je schopný zlikvidovat HIV i bez nutnosti podávání léčiv. Ani tato imunita sice nezničí rezervoáry, ale brání jim pomocí T-lymfocytů v tom, aby prokudovaly další virové částice. Této skupině se přezdívá „elitní kontroleři“.

Vědci našli pacientku, jejíž imunitní systém HIV zcela eliminoval, možná i včetně rezervoárů. Přes analýzu miliard buněk této ženy se nenašla jediná částice HIV. Vědci tento unikátní případ popsali roku 2020.

Jenže už nejde o jedinečnou situaci. Stejná skupina vědců z amerických univerzit totiž teď popsala další takový případ, opět šlo o ženu. Ani u ní se nenašla jediná částice viru HIV, což naznačuje, že její imunitní systém mohl zlikvidovat celý rezervoár. Vědci přitom prostudovali asi 1,19 miliardy krevních buněk a dalších pět set milionů buněk z tkání. Studie o tomto případu vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine.

Naučit imunitu pracovat podle úspěšného vzorce

„Tato zjištění, zejména když jsme si ho potvrdili u druhého případu, naznačují, že může existovat schůdná cesta ke sterilizačnímu vyléčení pro lidi, kteří toho nejsou schopni sami,“ uvedli autoři.

Jde totiž o náznak, že oba pacienti mají něco společného – tedy že jejich T-lymfocyty reagují podle nějakého vzoru nebo schématu. Je samozřejmě možné, že podobného úspěchu dosáhlo mnohem více lidí, jen to zatím vědci nezachytili. Pokud se vědcům podaří pochopit imunitní mechanismy, které jsou základem této reakce, budou možná schopni vyvinout léčbu, jež naučí imunitní systém ostatních napodobovat tyto reakce v případech infekce virem HIV.

Autoři výzkumu se chtějí v budoucnu zabývat možností vyvolat tento druh imunity prostřednictvím očkování – tedy, aby se imunita „obyčejného člověka“ naučila stejné triky jako imunita „elitního kontrolera“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 14 mminutami

Robot MRV nasadí družicím „batůžky“ s palivem. Už je na orbitě

Nová družice, kterou aktuálně vynesla do vesmíru raketa společnosti SpaceX, by měla být schopná zvýšit životnost důležitých satelitů na oběžné dráze Země.
před 16 hhodinami

Před tři čtvrtě stoletím poslali Sověti k hranici kosmu Cigana a Dezika

První živí tvorové, kteří se podívali na hranici vesmíru, byli psi na palubách sovětských raket. Absolutní prvenství patřilo dvojici „voříšků“, kteří se jmenovali Cigan a Dezik. Ti odstartovali 22. července 1951 z kosmodromu Kapustin Jar v raketě, kterou sovětští vědci vyvinuli na základě německé válečné V-2.
před 17 hhodinami

Lidé jedli proso na českém území od doby bronzové. Začali kvůli změnám klimatu

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.