Vědci popsali teprve druhý případ, kdy se člověk sám vyléčil z nákazy virem HIV

Virus HIV trápí lidstvo už asi půl století. Dokonalé medicínské řešení tohoto problému se zatím vyvinout nepodařilo. Vědci teď ale našli už druhého člověka, jehož imunita se dokázala s virem HIV vypořádat sama, bez pomoci léčiv. Otevírá to cestu pro nové léčebné metody.

Když virus HIV napadne organismus, umístí svého kopie do DNA buněk. Vytvoří tím takzvaný virový rezervoár. Právě tak se HIV dokáže ukrývat před léčbou i imunitou a z této zásobárny se pak do těla uvolňují stále další částice viru.

Dnes už proti HIV existuje léčba, takzvaná antiretrovirová léčiva (ART), která vychází z práce českého vědce Antonína Holého. Ta sice může zabránit tvorbě nových virů, ale nedokáže odstranit rezervoáry. K potlačení viru je tak nutná každodenní léčba.

Existují ale i lidé, kteří mají imunitní systém, jenž je schopný zlikvidovat HIV i bez nutnosti podávání léčiv. Ani tato imunita sice nezničí rezervoáry, ale brání jim pomocí T-lymfocytů v tom, aby prokudovaly další virové částice. Této skupině se přezdívá „elitní kontroleři“.

Vědci našli pacientku, jejíž imunitní systém HIV zcela eliminoval, možná i včetně rezervoárů. Přes analýzu miliard buněk této ženy se nenašla jediná částice HIV. Vědci tento unikátní případ popsali roku 2020.

Jenže už nejde o jedinečnou situaci. Stejná skupina vědců z amerických univerzit totiž teď popsala další takový případ, opět šlo o ženu. Ani u ní se nenašla jediná částice viru HIV, což naznačuje, že její imunitní systém mohl zlikvidovat celý rezervoár. Vědci přitom prostudovali asi 1,19 miliardy krevních buněk a dalších pět set milionů buněk z tkání. Studie o tomto případu vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine.

Naučit imunitu pracovat podle úspěšného vzorce

„Tato zjištění, zejména když jsme si ho potvrdili u druhého případu, naznačují, že může existovat schůdná cesta ke sterilizačnímu vyléčení pro lidi, kteří toho nejsou schopni sami,“ uvedli autoři.

Jde totiž o náznak, že oba pacienti mají něco společného – tedy že jejich T-lymfocyty reagují podle nějakého vzoru nebo schématu. Je samozřejmě možné, že podobného úspěchu dosáhlo mnohem více lidí, jen to zatím vědci nezachytili. Pokud se vědcům podaří pochopit imunitní mechanismy, které jsou základem této reakce, budou možná schopni vyvinout léčbu, jež naučí imunitní systém ostatních napodobovat tyto reakce v případech infekce virem HIV.

Autoři výzkumu se chtějí v budoucnu zabývat možností vyvolat tento druh imunity prostřednictvím očkování – tedy, aby se imunita „obyčejného člověka“ naučila stejné triky jako imunita „elitního kontrolera“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 4 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 4 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 10 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 12 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
včera v 17:01‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
včera v 14:30‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
včera v 10:48‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.