Vědci objevili chaluhu, jejíž samec umí produkovat vajíčka

Němečtí vědci popsali výjimečný přírodní fenomén: chaluhy, které jsou sice geneticky samčí, ale přitom mají jednoznačné znaky a vlastnosti samičí. Dokonce produkují vajíčka.

Chaluhy jsou hnědé mořské řasy, které žijí především v mořské vodě. Stejně jako většina rostlin i zvířat mají dvě pohlaví. Neplatí to ale vždy: chaluhy totiž existují ve dvou životních cyklech, kterým se odborně říká rodozměna.

V prvním stádiu, které se jmenuje sporofyt, jsou v každé buňce samčí i samičí pohlavní chromozomy – v druhém stádiu jménem gametofyt se u nich začíná rozlišovat pohlaví podle toho, jaký chromozom zdědí. Jenže nový výzkum vědců z Tübingen tohle všechno relativizuje.
Podařilo se jim totiž najít a popsat variantní kmen jedné z chaluh, která má samčí chromozom V, ale přesto se projevuje jako samičí – přestože mu úplně chybí samičí chromozom U.

Princip rodozměny
Zdroj: Wikimedia Commons

„Geneticky je tato samčí chaluha téměř k nerozeznání od samičí, a co je nejpozoruhodnější, může dokonce procházet partenogenezí, což je proces, který je obvykle vlastní výhradně samicím,“ uvedla hlavní autorka studie Susana Coelhová. Jako partenogeneze se označuje vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou – to znamená, že v tomto případě samčí rostlina vyrábí vajíčka.

Coelhová a její tým dokonce dokázali identifikovat molekulární mechanismy, které jsou u chaluhy Ectocarpus za tento nečekaný jev zodpovědné.

Samice nemusí být původním pohlavím

Tato změna ale není dokonalá, vajíčka genetického samce totiž neumí produkovat specifický feromon, který by potřebovala k přilákání spermií. Podle autorů studie to jednoznačně ukazuje, že chromozom U sice není bezpodmínečně nutný k nastartování vývoje samice, současně to ukazuje na jeho zásadní důležitost.

Chaluha
Zdroj: Wikimedia Commons

„Dřív jsme si mysleli, že u hnědých řas je výchozím pohlavím to samičí,“ popisuje Colehová. „Jenže se ukázalo, že bez specifických U genů nemohou řasy produkovat plně funkční vajíčka – vypadá to tedy, že žádné výchozí pohlaví nakonec neexistuje,“ dodává vědkyně.

Výsledky této studie podle ní představují první náznak, jak mohou být vývojové programy specifické pro samce a samice alespoň částečně oddělené od identity pohlavních chromozomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žádné mutace. Vědci zkoumali psy žijící v Černobylu

Američtí vědci srovnali dvě populace psů žijících na Ukrajině. Jedna se pohybuje nedaleko Černobylu, druhá přímo v areálu nechvalně známé atomové elektrárny, kde došlo roku 1986 k jaderné katastrofě. Ukázalo se, že u obou skupin je míra genetických změn malá.
před 11 hhodinami

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
před 13 hhodinami

Do kosmu zamířila česká družice TROLL. Odhalí nelegální stavby i znečištění vody

Česká republika se zařadila mezi několik málo států s vlastním satelitem vybaveným hyperspektrální kamerou. A to díky družici TROLL z dílny brněnské kosmické společnosti TRL Space, která v úterý na špici rakety Falcon 9 zamířila na oběžnou dráhu. Snímky, které tato kamera pořídí, mohou pomoci dohlížet na znečištění v Česku i v zahraničí.
14. 1. 2025

Na Turnovsku se našla neandertálská osada. Objev je ve střední Evropě unikátní

Turnovští archeologové oznámili jedinečný objev – našli důkazy, že v Českém ráji sídlili před 126 až 115 tisíci lety neandertálci. A to nikoliv v jeskyních, jak je u nich obvyklé, ale „pod širým nebem“.
14. 1. 2025

Největší a nejjedovatější australský pavouk. Vědci popsali nový druh

Australští vědci potvrdili nový druh australských pavouků, píše agentura Reuters. Objevil ho jeden Australan už před zhruba dvaceti lety. Sklípkanci, mezi něž patří, patří k nejnebezpečnějším druhům na světě. Pavouci nově objeveného druhu jsou ještě větší a jedovatější než dosavadní australský držitel obou rekordů sklípkanec jedovatý. Dostal proto přezdívku Big boy (velký chlapec).
14. 1. 2025

Používání umělé inteligence snižuje tu přirozenou, ukázal výzkum

Čím více lidé využívají umělou inteligenci (AI), tím více se to projevuje na jejich kognitivních schopnostech, hlavně na kritickém myšlení. Podle nové studie jsou tyto dopady nejvíce zřetelné u mladých a méně vzdělaných osob.
14. 1. 2025

Aralské jezero dřív téměř vyschlo. Teď se plní vodou

Objem vody v severní části Aralského jezera se od roku 2008 významně zvětšil. S odvoláním na kazachstánské úřady to napsala agentura AFP, která tento vývoj označila za vzácný ekologický úspěch v regionu sužovaném znečištěním. Aralské jezero bývalo čtvrtým největším jezerem na světě, než ho sovětské zavlažovací projekty připravily o vodu a způsobily, že téměř vyschlo.
14. 1. 2025

Masarykův onkologický ústav stojí nad Brnem už devadesát let

Před devadesáti lety v Brně vznikl Dům útěchy, z něhož se později stal Masarykův onkologický ústav (MOÚ). Pracoviště na Žlutém kopci je dodnes jediné specializované onkologické centrum s nadregionální působností v České republice. Ročně tam v současné době provedou víc než pět tisíc operací a ambulantně centrum obslouží kolem půl milionu pacientů.
13. 1. 2025
Načítání...