Vědci objevili chaluhu, jejíž samec umí produkovat vajíčka

Němečtí vědci popsali výjimečný přírodní fenomén: chaluhy, které jsou sice geneticky samčí, ale přitom mají jednoznačné znaky a vlastnosti samičí. Dokonce produkují vajíčka.

Chaluhy jsou hnědé mořské řasy, které žijí především v mořské vodě. Stejně jako většina rostlin i zvířat mají dvě pohlaví. Neplatí to ale vždy: chaluhy totiž existují ve dvou životních cyklech, kterým se odborně říká rodozměna.

V prvním stádiu, které se jmenuje sporofyt, jsou v každé buňce samčí i samičí pohlavní chromozomy – v druhém stádiu jménem gametofyt se u nich začíná rozlišovat pohlaví podle toho, jaký chromozom zdědí. Jenže nový výzkum vědců z Tübingen tohle všechno relativizuje.
Podařilo se jim totiž najít a popsat variantní kmen jedné z chaluh, která má samčí chromozom V, ale přesto se projevuje jako samičí – přestože mu úplně chybí samičí chromozom U.

Princip rodozměny
Zdroj: Wikimedia Commons

„Geneticky je tato samčí chaluha téměř k nerozeznání od samičí, a co je nejpozoruhodnější, může dokonce procházet partenogenezí, což je proces, který je obvykle vlastní výhradně samicím,“ uvedla hlavní autorka studie Susana Coelhová. Jako partenogeneze se označuje vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou – to znamená, že v tomto případě samčí rostlina vyrábí vajíčka.

Coelhová a její tým dokonce dokázali identifikovat molekulární mechanismy, které jsou u chaluhy Ectocarpus za tento nečekaný jev zodpovědné.

Samice nemusí být původním pohlavím

Tato změna ale není dokonalá, vajíčka genetického samce totiž neumí produkovat specifický feromon, který by potřebovala k přilákání spermií. Podle autorů studie to jednoznačně ukazuje, že chromozom U sice není bezpodmínečně nutný k nastartování vývoje samice, současně to ukazuje na jeho zásadní důležitost.

Chaluha
Zdroj: Wikimedia Commons

„Dřív jsme si mysleli, že u hnědých řas je výchozím pohlavím to samičí,“ popisuje Colehová. „Jenže se ukázalo, že bez specifických U genů nemohou řasy produkovat plně funkční vajíčka – vypadá to tedy, že žádné výchozí pohlaví nakonec neexistuje,“ dodává vědkyně.

Výsledky této studie podle ní představují první náznak, jak mohou být vývojové programy specifické pro samce a samice alespoň částečně oddělené od identity pohlavních chromozomů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...