Vědci navrhli jméno předchůdce dnešních lidí v Africe. Homo bodoensis žil před 500 tisíci lety

Skupina vědců navrhla, aby se nově klasifikovaný druh předků dnešních lidí jmenoval Homo bodoensis. Tento druh žil v Africe asi před pěti sty tisíci lety, během středního pleistocénu. Podle výzkumníků byl přímým předkem moderního člověka. Paleontologům by měla klasifikace pomoci lépe poznat méně známá období pravěku.

Nový název vědci odvodili od jména naleziště Bodo D'ar v Etiopii, kde archeologové v roce 1976 objevili lebku předchůdce člověka. Nové označení podle nich umožňuje podrobněji popsat přechod mezi člověkem neandrtálským a takzvaným člověkem moudrým (Homo sapiens). 

Paleontologům má oficiální kategorie usnadnit práci na výzkumu tohoto méně známého období. Často ho lidově označují jako „nepořádek uprostřed“ (v angličtině jako „muddle in the middle“). Název Homo bodoensis vědci navrhují používat pro skupinu hominidů, kteří žili před 770 tisíci a 126 tisíci lety v Africe a dostali se rovněž do východního Středomoří.

Toto období prehistorie, odborně nazývané Chibaniense, je důležité pro evoluci člověka v Evropě, ale jeho studium představuje pro vědce problém. Zavedení nového názvu musí ještě schválit mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu.

Autory návrhu jsou vědci z Kanady v čele s Mirjanou Roksandicovou z univerzity ve Winnipegu. Jejich práce vyšla v odborné publikaci Evolutionary Anthropology Issues News and Reviews. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
včera v 15:57‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
včeraAktualizovánovčera v 13:15‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
včera v 13:07‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
včera v 09:34‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.