Astronomové poprvé zachytili snímek planety, která se právě formuje v disku plynu a prachu kolem její hvězdy.
Vědci po takové planetě ve fázi zrodu dlouho pátrali, a toto je první úspěch. Hvězda, která dostala jméno PDS 70, je velmi mladá: má méně než 10 milionů let. Její planeta je pravděpodobně stará 5–6 milionů let. Tuto planetu astronomové pojmenovali PDS 70b – vypadá to, že je několikrát větší než Jupiter a zřejmě má i plynnou atmosféru.
Autory tohoto výzkumu jsou astronomové z Institutu Maxe Plancka. Potvrdili, že exoplaneta obíhá kolem své hvězdy ve vzdálenosti podobné jako Uran kolem našeho Slunce. Díky tomu, o jak velkou vzdálenost se jedná, trvá jeden rok na této planetě přibližně 118 pozemských let.
Planeta je s naprostou určitostí neobyvatelná, podmínky na jejím povrchu musí být mnohem horší než na jakékoliv planetě naší Sluneční soustavy. Vědci odhadují, že teploty na PDS 70b se pohybují nad 1000 stupni Celsia.
Co nám objev prozradil?
Vědcům se podařil objev díky tomu, že odstínili světlo hvězdy pomocí takzvaného koronografu – díky tomu pak mohli sledovat mnohem méně jasnou planetu.
Většina dnešních astronomů se shoduje, že planetární hmota, z níž se takové těleso formuje, pochází ze zbytků hmoty po vzniku hvězdy. Tato mladá, v podstatě novorozená planeta se skládá hlavně z plynu a prachu; kolem hvězdy pak obíhá v široké elipse.
Postupem času, po mnoha stovkách milionů let, se některé kusy těchto zbytků hmoty srazí a spojí se dohromady. Zjednodušeně: Čím většími se stávají, tím silnější je jejich gravitace a tím více další hmoty přitahují. Jakmile si takový objekt kolem sebe vytvoří volný prostor, je pro astronomy planetou.
Vědci přitom vycházejí jen z poznání naší Sluneční soustavy, je samozřejmě možné, že v jiných hvězdných systémech probíhá vývoj planet jinak. Právě proto je tak důležité, že astronomové nyní pozorovali stejný proces i jinde ve vesmíru.
