Vědci našli nejstarší zobrazení psů. S člověkem je jeho nejlepší přítel déle, než se čekalo

Kdy si lidé ochočili psy? Nový objev ukazuje, že zřejmě musíme posunout toto datum do mnohem vzdálenější minulosti.

Mezinárodní tým výzkumníků z Univerzity Maxe Plancka a Saúdské komise pro cestovní ruch a národní dědictví našel a popsal obrazy, které by mohly být vůbec nejstarším vyobrazením psů, které lidé vytvořili.

Vědci svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Journal of Anthropological Archeology. Ukázali jak samotné rytiny, tak rekonstrukce, které byly potřebné k odhalení pravdy.

Již starší studie ukázaly, že lidé poprvé přišli do oblasti, kde se dnes nachází Saúdská Arábie, přibližně před 10 000 lety. Tito první návštěvníci se zřejmě živili jako lovci a sběrači – dokládají to například obrazy vytesané do skalních stěn. Dřívější výzkum také našel důkaz, že lidé v této oblasti také úspěšně domestikali zvířata a přibližně před 7000 až 8000 lety se změnili na pastevce.

Také o jejich životě svědčí umění na skalních stěnách – archeologové ale zároveň našli kosti některých zvířat, která pomáhala těmto lidem získávat obživu. Podle nových objevů to vypadá, že v době mezi těmito dvěma obdobími lidé domestikovali psy; zpočátku je zřejmě využívali k lovu jiných zvířat než pro hlídání stád, ta totiž ještě neměli.

Lovci a psi

Nový důkaz je součástí sbírky kamenných rytin, které vědci studovali na dvou místech v Saúdské Arábii: na lokalitách Jubbah a Shuwaymis.

Tyto obrazy ukazují lovce ozbrojené luky a obklopené psy – některá zvířata vypadají, že jsou připoutaná na vodítkách, která končí v rukou jejich lidských pánů.

Vědci ale narazili na problém: dodnes nedokážeme přesně určit stáří rytin v kameni, proto museli hledat alternativní cesty. Zaznamenali například zvětrávání skály, které lze použít jako přibližný test stárnutí, ale především vytvořili časovou a prostorovou mapu toho, jaké rytiny se kde podařilo najít. Zdá se, že ty, které zobrazují ochočené psy na vodítkách lovců, se vyskytují v časové ose kolem 8000 let. Pokud by to byla pravda, což je ale ještě nutné doložit dalšími důkazy, bylo by to zdaleka nejstarší zobrazení ochočených psů – ty považované dnes za nejstarší jsou o tři tisíce let mladší.

Vědci ve studii také upozorňují, že psi znázorněni na skalních rytinách jsou nápadně podobní současným kanaánským psům, kteří v této oblasti stále divoce žijí. Přiznávají také, že je zapotřebí mnohem více výzkumu, než bude jasné, jak staré jsou vlastně rytiny.

  • Svůj název získal podle historické blízkovýchodní země Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie). Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje až do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes.  V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako služební pes či hlídač a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem byl uznán v roce 1953, Mezinárodní kynologickou federací pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...