Vědci našli nejstarší zobrazení psů. S člověkem je jeho nejlepší přítel déle, než se čekalo

Kdy si lidé ochočili psy? Nový objev ukazuje, že zřejmě musíme posunout toto datum do mnohem vzdálenější minulosti.

Mezinárodní tým výzkumníků z Univerzity Maxe Plancka a Saúdské komise pro cestovní ruch a národní dědictví našel a popsal obrazy, které by mohly být vůbec nejstarším vyobrazením psů, které lidé vytvořili.

Vědci svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Journal of Anthropological Archeology. Ukázali jak samotné rytiny, tak rekonstrukce, které byly potřebné k odhalení pravdy.

Již starší studie ukázaly, že lidé poprvé přišli do oblasti, kde se dnes nachází Saúdská Arábie, přibližně před 10 000 lety. Tito první návštěvníci se zřejmě živili jako lovci a sběrači – dokládají to například obrazy vytesané do skalních stěn. Dřívější výzkum také našel důkaz, že lidé v této oblasti také úspěšně domestikali zvířata a přibližně před 7000 až 8000 lety se změnili na pastevce.

Také o jejich životě svědčí umění na skalních stěnách – archeologové ale zároveň našli kosti některých zvířat, která pomáhala těmto lidem získávat obživu. Podle nových objevů to vypadá, že v době mezi těmito dvěma obdobími lidé domestikovali psy; zpočátku je zřejmě využívali k lovu jiných zvířat než pro hlídání stád, ta totiž ještě neměli.

Lovci a psi

Nový důkaz je součástí sbírky kamenných rytin, které vědci studovali na dvou místech v Saúdské Arábii: na lokalitách Jubbah a Shuwaymis.

Tyto obrazy ukazují lovce ozbrojené luky a obklopené psy – některá zvířata vypadají, že jsou připoutaná na vodítkách, která končí v rukou jejich lidských pánů.

Vědci ale narazili na problém: dodnes nedokážeme přesně určit stáří rytin v kameni, proto museli hledat alternativní cesty. Zaznamenali například zvětrávání skály, které lze použít jako přibližný test stárnutí, ale především vytvořili časovou a prostorovou mapu toho, jaké rytiny se kde podařilo najít. Zdá se, že ty, které zobrazují ochočené psy na vodítkách lovců, se vyskytují v časové ose kolem 8000 let. Pokud by to byla pravda, což je ale ještě nutné doložit dalšími důkazy, bylo by to zdaleka nejstarší zobrazení ochočených psů – ty považované dnes za nejstarší jsou o tři tisíce let mladší.

Vědci ve studii také upozorňují, že psi znázorněni na skalních rytinách jsou nápadně podobní současným kanaánským psům, kteří v této oblasti stále divoce žijí. Přiznávají také, že je zapotřebí mnohem více výzkumu, než bude jasné, jak staré jsou vlastně rytiny.

  • Svůj název získal podle historické blízkovýchodní země Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie). Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje až do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes.  V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako služební pes či hlídač a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem byl uznán v roce 1953, Mezinárodní kynologickou federací pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 1 hhodinou

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.