Vědci našli nejstarší zobrazení psů. S člověkem je jeho nejlepší přítel déle, než se čekalo

Kdy si lidé ochočili psy? Nový objev ukazuje, že zřejmě musíme posunout toto datum do mnohem vzdálenější minulosti.

Mezinárodní tým výzkumníků z Univerzity Maxe Plancka a Saúdské komise pro cestovní ruch a národní dědictví našel a popsal obrazy, které by mohly být vůbec nejstarším vyobrazením psů, které lidé vytvořili.

Vědci svůj úspěch popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Journal of Anthropological Archeology. Ukázali jak samotné rytiny, tak rekonstrukce, které byly potřebné k odhalení pravdy.

Již starší studie ukázaly, že lidé poprvé přišli do oblasti, kde se dnes nachází Saúdská Arábie, přibližně před 10 000 lety. Tito první návštěvníci se zřejmě živili jako lovci a sběrači – dokládají to například obrazy vytesané do skalních stěn. Dřívější výzkum také našel důkaz, že lidé v této oblasti také úspěšně domestikali zvířata a přibližně před 7000 až 8000 lety se změnili na pastevce.

Také o jejich životě svědčí umění na skalních stěnách – archeologové ale zároveň našli kosti některých zvířat, která pomáhala těmto lidem získávat obživu. Podle nových objevů to vypadá, že v době mezi těmito dvěma obdobími lidé domestikovali psy; zpočátku je zřejmě využívali k lovu jiných zvířat než pro hlídání stád, ta totiž ještě neměli.

Lovci a psi

Nový důkaz je součástí sbírky kamenných rytin, které vědci studovali na dvou místech v Saúdské Arábii: na lokalitách Jubbah a Shuwaymis.

Tyto obrazy ukazují lovce ozbrojené luky a obklopené psy – některá zvířata vypadají, že jsou připoutaná na vodítkách, která končí v rukou jejich lidských pánů.

Vědci ale narazili na problém: dodnes nedokážeme přesně určit stáří rytin v kameni, proto museli hledat alternativní cesty. Zaznamenali například zvětrávání skály, které lze použít jako přibližný test stárnutí, ale především vytvořili časovou a prostorovou mapu toho, jaké rytiny se kde podařilo najít. Zdá se, že ty, které zobrazují ochočené psy na vodítkách lovců, se vyskytují v časové ose kolem 8000 let. Pokud by to byla pravda, což je ale ještě nutné doložit dalšími důkazy, bylo by to zdaleka nejstarší zobrazení ochočených psů – ty považované dnes za nejstarší jsou o tři tisíce let mladší.

Vědci ve studii také upozorňují, že psi znázorněni na skalních rytinách jsou nápadně podobní současným kanaánským psům, kteří v této oblasti stále divoce žijí. Přiznávají také, že je zapotřebí mnohem více výzkumu, než bude jasné, jak staré jsou vlastně rytiny.

  • Svůj název získal podle historické blízkovýchodní země Kanaán (dnešní Izrael, Libanon a část Sýrie). Jedná se o jedno z nejstarších plemen světa, které se datuje až do biblických dob. Původně byl chován beduínskými kmeny v Negevské poušti jako pastevecký a hlídací pes.  V minulosti byl využit jako hledač min i jako vodící pes. V Izraelských obranných silách je rovněž využíván jako služební pes či hlídač a jeho obliba v Izraeli vzrostla. Izraelským chovatelským klubem byl uznán v roce 1953, Mezinárodní kynologickou federací pak v roce 1966. V současné době se jedná o jediné psí plemeno, které je domestikované a zároveň žijící ve volné přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 22 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
včera v 11:00

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...