Rakouští vědci poprvé potvrdili, že se stopy mikroplastů nacházejí i v lidských výkalech, a to na základě studie, která proběhla na osmi osobách z osmi zemí světa. Stopy mikroplastů se objevily v exkrementech všech účastníků studie. Rakouští výzkumníci sice sami uznávají, že je jejich studie omezená, chtějí ale jejím prostřednictvím iniciovat vznik prací zabývajících se vlivem mikroplastů na zdraví lidí.
Zkoumané osoby (z Japonska, Itálie, Polska, Nizozemí, Ruska, Velké Británie, Finska a Rakouska) musely pečlivě zaznamenávat, co po dobu týdenní studie jedly. Ukázalo se, že všechny pily z plastových lahví a konzumovaly potraviny balené v plastových fóliích.
Podle studie, kterou otiskl odborný časopis Gastroenterology Journal, se ve zkoumaných stolicích našlo až devět druhů umělých hmot.
Autoři práce zdůraznili, že mikroplasty vzniklé rozkladem větších kusů umělých hmot pomáhají přenášet do organismů jedovaté chemikálie a patogeny. A současně mají negativní dopad na reakci imunitního systému ve střevech.
Problém jménem plast
Plasty se v 21. století staly rozšířenějšími než kdykoliv předtím. Polovina plastu, který byl za celou existenci lidstva vytvořen, vznikla právě během posledních osmnácti let. Podle expertních odhadů je ale jen 20 procent plastu recyklováno a každou minutu si lidé po celém světě kupují přibližně milion plastových lahví.
Každoročně se do světových oceánů dostane přibližně 18 miliard kusů plastů. Polykají je mořské ryby a další organismy, pravděpodobně přes ně (například přes tuňáky, krevety nebo kraby) se pak přenáší i do lidského organismu. Lidé navíc zřejmě polykají i plasty, které se dostávají do potravin a nápojů při balení.
Autoři studie chtěli upozornit na problém a podnítit další výzkum
Rakouská studie je sice rozsahem malá a tedy nedostatečná na to, aby se na jejím základě daly dělat nějaké zásadní závěry, ale je zřejmě úplně první, která zkoumala lidské vnitřnosti na přítomnost mikroplastů.
Její vznik je přímým důsledkem letošního apelu Organizace spojených národů na vědce, aby prozkoumali potenciální dopad plastů na lidské zdraví. OSN už v dubnu vydala vlastní studii, která potvrdila, že mikroplasty byly nalezené v devadesáti procentech analyzovaných lahví.
Odborníky zjištění kolegů v Rakousku nepřekvapilo a jejich studie prý vzbuzuje řadu otázek. „Je dělaná v malém měřítku a rozhodně není reprezentativní,“ tvrdí Martin Wagner, biolog z Norské univerzity vědy a technologie. Upozorňuje, že studii nerecenzovali nezávislí vědci a že její autoři neuvedli, jaká opatření podnikli, aby se vzorky nekontaminovaly.
„V nejhorším případě pocházejí všechny nalezené mikroplasty z laboratoře,“ řekl k tomu Weber. A dodal, že i když jsou mikroplasty obsažené ve stolici, neznamená to, že se částice dostaly i do organismu. Na rozdíl od jiných látek, které lidi přijmou s potravou, jsou prý mikroplasty příliš velké na to, aby je buňky dokázaly vstřebat a jen projdou trávicím traktem.
Autoři rakouské studie uznávají, že je potřeba provést „další studie s cílem stanovit potenciální nebezpečí mikroplastů pro lidi“. Nejde tedy o žádné přelomové zjištění, spíše o pokus upozornit ne zcela vědecky korektním způsobem na závažný problém, o němž se toho ví zatím jen relativně málo.
Člen německých Zelených Robert Habeck už výsledky rakouské studie označil za „další znepokojivý signál“. V německých médiích vyzval k drastickému omezení používání plastů. Jako první krok vidí zákaz mikroplastů v kosmetice a hygienických potřebách. „Nikdo nepotřebuje mikroplasty v zubní pastě,“ říká politik.
Co víme o mikroplastech?
Že jsou mikroplasty součástí lidské stravy, potvrdila již dříve řada menších dílčích vědeckých prací, naznačil to také výzkum pro Českou televizi:
Drobné plastové částice zatím není možné z pitné vody zcela odstranit, ukázal zase výzkum vědců z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. V litru upravené pitné vody zůstává 300 až 900 částic mikroplastů.
Odborný časopis Biology Letters zase nedávno zveřejnil článek, který varuje, že částečky mikroplastů se mohou šířit z vody na souš například přes larvy komárů, jež tuto hmotu pozřou. Larvy komárů, které vyrůstají ve vodě kontaminované plastem, shromažďují umělé hmoty ve svých tělech. A část těchto látek tam zůstane i po přeměně, když se komár změní z larvy v dospělce.
Podle nové studie to může ještě více zhoršit kontaminaci životního prostředí plasty – když komára na souši něco sežere, dostanou se plasty do těla i tomuto tvorovi. Je to závažný problém, protože touto cestou se plasty mohou dostat na místa a ke zvířatům, kde by se jinak neobjevily.
Dopad mikroplastů na zdraví zatím není zřejmý
O zdravotním dopadu mikroplastů na zdraví se ví jen málo, důkazy o rizikovosti zatím chybí. Například Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí UK říká, že riziko je jen malé, v podstatě neexistující: „Tyto částice nepředstavují žádné zdravotní riziko, projdou trávicím traktem pravděpodobně bez povšimnutí. Na druhou stranu to ukazuje, že ta voda je kontaminovaná mikroplasty, které by tam neměly být.“
Některé práce jsou vůči jeho dopadu více znepokojivé. Mikroskopický plast může podle nich přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat jedovaté chemikálie. Výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.
