Vědci našli důkaz, že Mayové pobývali v posvátném Městě Bohů

Mexičtí archeologové spolu s americkými a japonskými kolegy přinesli důkaz o vztazích mayské civilizace s vládci posvátného města Teotihuacán. Kontakt těchto dvou předkolumbovských kultur vědci předpokládali už dříve. Doposud se domnívali, že vztahy se odehrávaly jen na úrovni krátkých návštěv. Nyní mexický antropologický a historický institut oznámil, že Mayové v Teotihuacánu dlouhodobě pobývali.

„Nález zbytků nástěnných maleb nám potvrdil, že přítomnost mayských elit v Teotihuacánu nebyla občasná, ale dlouhodobá,“ popsal objev japonský archeolog Saburó Sugijama, který na vykopávkách v Teotihuacánu pracuje téměř 40 let. Podle něj mayští umělci a mayští vysocí úředníci v posvátném městě žili a s místními vládci tam mimo jiné prováděli rituální obřady.

Mexičtí, japonští a američtí vědci zkoumali asi tisícovku keramických úlomků, na 500 fragmentů zdi s kresbami a rituální předměty, které našli v roce 2016 v Teotihuacánu. Mnohé z nich byly zdobeny právě mayským stylem.

Vědci už dříve předpokládali kontakty obou kultur, jejichž centra byla vzdálena více než tisíc kilometrů. Dedukovali to ze záznamů nalezených na území dnešní Guatemaly, kde se mayská civilizace rozvíjela. Dávní Mayové obývali zejména poloostrov Yucatán a části Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu a Belize.

Historici se dosud domnívali, že se mayští vládci do Teotihuacánu vydávali jen na návštěvy, například proto, aby obdrželi insignie úřadu, obdobné papežským investiturám světských vládců Evropy. 

Město Bohů

Teotihuacán, kam nyní jezdí turisté obdivovat majestátní pyramidu slunce (63 metrů vysoká o základně 222 x 225 metrů) a o něco menší pyramidu měsíce, leží asi 50 kilometrů severovýchodně od hlavního města Mexika. V době největšího rozkvětu (asi 6. století) měl Teotihuacán až 250 tisíc obyvatel a proslul jako posvátné město. 

Jednalo se o samostatnou kulturu, která fungovala jako jakési náboženské centrum celého kontinentu. Doposud je záhadou, kdo byli jeho zakladatelé a jakým jazykem mluvili, protože po sobě nezanechali žádné písemné památky, jen několik nerozluštitelných symbolů či náčrtů.

Tehdy šlo také o zřejmě největší město na celé planetě. Předpokládá se, že poté, co z něj odešli jeho obyvatelé (před polovinou osmého století), Teotihuacán vyplenili a zničili Čičimékové, kteří sem přišli ze severu. Poté převzali vládu nad městem Toltékové.

Definitivně město zaniklo kolem roku 1000. Archeologové zatím nemají dostatek důkazů, které by vysvětlily, proč byla tato metropole svými obyvateli opuštěna.

Aztékové, kteří ho několik století po jeho úpadku osídlili, ho nazvali městem Bohů. Našli ho už zcela opuštěné a pokládali ho za místo, kde byl po zničení minulého světa obnoven ten nový. Právě oni také pojmenovali dodnes známá místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 12 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...