Ve východním Atlantiku nečekaně vznikl hurikán. Ophelia míří k Evropě

V noci na čtvrtek zesílila tropická bouře Ophelia na hurikán první kategorie. Rychlost větru překročila hranici 119 kilometrů za hodinu. Je možné, že ještě zesílí.

Místo vzniku tohoto hurikánu je velmi nezvyklé. V Atlantiku sice hurikány vznikají často, jen výjimečně v jeho východní části, tedy blíže Evropě.

Letos je to už desátý hurikán v Atlantiku, v tuto chvíli jde o nejsilnější bouři, která vznikla ve východním Atlantiku od roku 2009. Teplota vody normálně není v této části oceánu dostatečně vysoká, aby tam hurikány vznikaly – právě z teplé vody čerpají energii, která je „pohání“.

Hurikán Ophelia
Zdroj: National Hurricane Center

Podle modelů se hurikán Ophelia stočí více k severu a potom zeslábne, jako ex-hurikán ale zhruba v pondělí může zasáhnout Irsko a Velkou Británii. Shodují se na tom zatím americký i evropský předpovědní model.

„V České republice se dopad hurikánu nijak zásadně neprojeví, a to kvůli rozsáhlé tlakové výši nad jižní Evropou. Babí léto u nás nic nenaruší,“ uvedl meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Vítr zatím nezpůsobil ani žádné závažnější narušení leteckého nebo lodního provozu. 

Hurikán po cestě mine Španělsko a Pyrenejský poloostrov. Kdyby ho zasáhl, šlo by také o výjimečnou událost, která se zatím stala jen dvakrát – jednou roku 1942, podruhé roku 2005. Právě hurikán Vince z roku 2005 měl podobné místo vzniku a také směr postupu; nad pevninu se však dostal už jen jako tropická deprese. To znamená, že rychlost větru při něm dosahovala jen asi 61 kilometrů za hodinu a rychle zeslábl.

Hurikán Vince
Zdroj: National Hurricane Center

Jako hurikán se k Pyrenejskému poloostrovu blížil i Gordon v roce 2005 – ten ale vznikl v západním Atlantiku, postupně se stočil k severu a zamířil k Irsku a Velké Británii. Způsobil tehdy značně větrné počasí v Portugalsku a ve Španělsku, vítr dosahoval v nárazech rychlosti přes 180 kilometrů za hodinu.

Sice kvůli němu nikdo nezemřel, ale materiální škody byly značné: vyvracel stromy a způsobil výpadek elektřiny – v Galícii zůstalo 100 000 lidí bez proudu. Deštivé a větrné počasí měl na svědomí i v Irsku, tam už Gordon doputoval jako ex-hurikán. Jen v severním Irsku mělo problém s dodávkami elektřiny přes 126 000 lidí. V Irsku a v Británii se připravují na možné opakování podobného scénáře i nyní.

Hurikán Gordon
Zdroj: National Hurricane Center
  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

„Hurikány“ ve Středomoří

 Obdobu hurikánů známe i ze Středozemního moře, vžil se pro ně název „medicane“, tedy mediteránní (středomořský) hurikán. Jsou velmi vzácné, průměrně vznikají jen 1,6krát do roka. Od hurikánů známých z Karibiku se liší hlavně tím, že se tvoří i při nižších teplotách vody, než je pro vznik hurikánu nutných 26 °C. 

Objevují se, když se nad teplou vodu Středozemního moře dostane studený vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry, pak dochází ke tvorbě mohutné kupovité oblačnosti, která se uspořádá do známého tvaru hurikánu. Medikány bývají poměrně malé rozsahem, ale mohou být značně ničivé - dosahují rychlosti až 135 kilometrů za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.