Ve východním Atlantiku nečekaně vznikl hurikán. Ophelia míří k Evropě

V noci na čtvrtek zesílila tropická bouře Ophelia na hurikán první kategorie. Rychlost větru překročila hranici 119 kilometrů za hodinu. Je možné, že ještě zesílí.

Místo vzniku tohoto hurikánu je velmi nezvyklé. V Atlantiku sice hurikány vznikají často, jen výjimečně v jeho východní části, tedy blíže Evropě.

Letos je to už desátý hurikán v Atlantiku, v tuto chvíli jde o nejsilnější bouři, která vznikla ve východním Atlantiku od roku 2009. Teplota vody normálně není v této části oceánu dostatečně vysoká, aby tam hurikány vznikaly – právě z teplé vody čerpají energii, která je „pohání“.

Hurikán Ophelia
Zdroj: National Hurricane Center

Podle modelů se hurikán Ophelia stočí více k severu a potom zeslábne, jako ex-hurikán ale zhruba v pondělí může zasáhnout Irsko a Velkou Británii. Shodují se na tom zatím americký i evropský předpovědní model.

„V České republice se dopad hurikánu nijak zásadně neprojeví, a to kvůli rozsáhlé tlakové výši nad jižní Evropou. Babí léto u nás nic nenaruší,“ uvedl meteorolog České televize Vladimír Piskala.

Vítr zatím nezpůsobil ani žádné závažnější narušení leteckého nebo lodního provozu. 

Hurikán po cestě mine Španělsko a Pyrenejský poloostrov. Kdyby ho zasáhl, šlo by také o výjimečnou událost, která se zatím stala jen dvakrát – jednou roku 1942, podruhé roku 2005. Právě hurikán Vince z roku 2005 měl podobné místo vzniku a také směr postupu; nad pevninu se však dostal už jen jako tropická deprese. To znamená, že rychlost větru při něm dosahovala jen asi 61 kilometrů za hodinu a rychle zeslábl.

Hurikán Vince
Zdroj: National Hurricane Center

Jako hurikán se k Pyrenejskému poloostrovu blížil i Gordon v roce 2005 – ten ale vznikl v západním Atlantiku, postupně se stočil k severu a zamířil k Irsku a Velké Británii. Způsobil tehdy značně větrné počasí v Portugalsku a ve Španělsku, vítr dosahoval v nárazech rychlosti přes 180 kilometrů za hodinu.

Sice kvůli němu nikdo nezemřel, ale materiální škody byly značné: vyvracel stromy a způsobil výpadek elektřiny – v Galícii zůstalo 100 000 lidí bez proudu. Deštivé a větrné počasí měl na svědomí i v Irsku, tam už Gordon doputoval jako ex-hurikán. Jen v severním Irsku mělo problém s dodávkami elektřiny přes 126 000 lidí. V Irsku a v Británii se připravují na možné opakování podobného scénáře i nyní.

Hurikán Gordon
Zdroj: National Hurricane Center
  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

„Hurikány“ ve Středomoří

 Obdobu hurikánů známe i ze Středozemního moře, vžil se pro ně název „medicane“, tedy mediteránní (středomořský) hurikán. Jsou velmi vzácné, průměrně vznikají jen 1,6krát do roka. Od hurikánů známých z Karibiku se liší hlavně tím, že se tvoří i při nižších teplotách vody, než je pro vznik hurikánu nutných 26 °C. 

Objevují se, když se nad teplou vodu Středozemního moře dostane studený vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry, pak dochází ke tvorbě mohutné kupovité oblačnosti, která se uspořádá do známého tvaru hurikánu. Medikány bývají poměrně malé rozsahem, ale mohou být značně ničivé - dosahují rychlosti až 135 kilometrů za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...