Ve Finsku spustili nejsilnější superpočítač v Evropě, řešit má největší otázky současnosti. Pracují na něm i Češi

Evropští výzkumníci získali prvotřídní nástroj pro pochopení složitých jevů, jako jsou například změny klimatu nebo aplikace umělé inteligence. K řešení nejsložitějších problémů současnosti jim pomůže superpočítač LUMI, který byl v pondělí slavnostně otevřen ve finském Kajaani. Jde o nejvýkonnější počítač v Evropě. Na jeho budování a provozování se podílí i české IT4Innovations, národní superpočítačové centrum, které je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výpočetní výkon LUMI bude přesahovat 550 petaflopů. To přibližně odpovídá kombinovanému výkonu 1,5 milionu notebooků – kdyby se umístily na sebe, vytvořily by více než 23 kilometrů vysokou věž.

Celkem bude mít LUMI úložiště o velikosti 117 petabajtů a agregovanou šířku vstupně-výstupního pásma dva terabajty za sekundu. Tento superpočítač navíc využívá sto procent energie z vodních zdrojů. K dispozici je pro něj až 200 megawattů. Ale přestože bude superpočítač i hodně odpadního tepla produkovat, nepřijde to nazmar – dodá totiž asi dvacet procent tepla potřebného pro celé Kajaani.

Tento počítač je v současné době oficiálně třetím nejrychlejším na planetě, před ním jsou pouze americký Frontier a japonský Fugaku.

Superpočítač LUMI vlastní společný evropský podnik EuroHPC a provozuje ho konsorcium deseti zemí, které spojuje dlouholetá tradice v oblasti vědeckých výpočtů. O přístup ke zdrojům LUMI mohou žádat výzkumní pracovníci z celé Evropy, včetně Česka. Umístěn je stroj ve finském Kajaani, v jednom z nejekologičtějších datových center na světě.

„Je skvělé, že se povedlo to, co jsme si spolu s dalšími členy konsorcia před čtyřmi roky předsevzali – vybudovat nejvýkonnější evropský superpočítač, který bude konkurovat světové špičce. LUMI je moderní nástroj, který přinášíme rovněž všem uživatelům z řad vědeckých komunit v České republice,“ okomentoval spuštění stroje Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra.

„Naše zapojení v konsorciu LUMI ale není jen o přístupu k jeho výpočetním zdrojům. Od počátku se aktivně podílíme na realizaci tohoto projektu jako součást jeho řídící struktury, poskytujeme odbornou podporu uživatelům. Jsem velmi rád, že se můžeme aktivně podílet na tomto historickém milníku evropského supercomputingu,“ dodává Vondrák.

Výzvy pro superpočítače vyžadují spolupráci, míní ředitel

„LUMI je nyní nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně a výzkumu klimatu. Mohlo by se to týkat vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny nebo zmírňování dopadů klimatických změn. Je to skvělý příklad obrovského potenciálu umělé inteligence pro zlepšení našich životů,“ sdělila Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně Evropské komise.

„Společenské výzvy, pro které využíváme superpočítače, existují v celosvětovém měřítku. Rozsah těchto výzev a práce potřebná k jejich řešení a přeměně v inovační příležitosti vyžaduje rozsáhlou spolupráci napříč mnoha obory akademické sféry a nespočet výzkumných týmů,“ zdůraznil Anders Dam Jensen, výkonný ředitel společného podniku EuroHPC.

„Proto dává naprostý smysl, že jedna z největších a nejdůležitějších výzkumných infrastruktur je založena na rozsáhlé spolupráci. V tomto ohledu je spolupráce v rámci konsorcia LUMI průkopnickou snahou o posílení evropské konkurenceschopnosti a digitální suverenity a zároveň o podporu globální výzkumné spolupráce,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...