V USA vznikla nová vakcína proti covidu. Autoři se vzdali zisku, chtějí pomoci chudším zemím

Texaská dětská nemocnice a Baylor College of Medicine oznámily, že jejich vakcína CORBEVAX proti covidu-19 získala povolení k mimořádnému použití od indických úřadů. To znamená, že tato očkovací látka založená na stejném principu jako v Evropě schválená vakcína Novavax bude moci být uvedena na trh v této stále ještě málo proočkované zemi.

Několik desítek vědců vytvořilo vakcínu proti covidu-19, která by mohla pomoci zejména v chudších státech světa. Vzdali se totiž práv na ni a nabídli ji výrobcům v řadě zemí zcela zdarma –⁠ v současné době ji takto poskytli Indii, Indonésii, Bangladéši a Botswaně. „Nechceme na ní vydělávat, je to náš dar světu,“ komentoval práci Peter Hotez, který vývoj vedl.

Autoři tuto látku nazývají „Světová vakcína proti covidu-19“. Využívá moderní, ale už otestovanou technologii založenou na rekombinantních proteinech, která umožní její výrobu ve velkém měřítku, takže bude široce dostupná pro očkování celosvětové populace.

Počáteční konstrukce a výrobní proces vakcinačního antigenu vznikl v texaské dětské nemocnici od vedením Marie Eleny Bottazziové a Petera Hoteze.

Vakcína je kvalitní, její účinnost klesá pomalu

CORBEVAX prošel dvěma klinickými studiemi třetí fáze, kterých se zúčastnilo více než tři tisíce osob. Ukázal se v nich jako bezpečný, dobře snášený a schopný dostatečně posilovat imunitu.

Ve studiích se prokázal jako účinnější než indická verze vakcíny AstraZeneca, a to jak vůči původnímu kmeni z Wu-chanu, tak i proti variantě delta. Kromě protilátek působila tato látka účinně i na vznik další vrstvy ochrany, takzvaných T-lymfocytů. To by zase mohlo být důležité proti variantě omikron, která podle posledních studií právě tuto imunitní hráz překonává jen těžko.

Proti původnímu kmeni má nové očkování účinnost 90 procent, proti variantě delta 80 procent. Obě tyto hodnoty se týkají symptomatického průběhu infekce, tedy propuknutí nemoci. Vynikající zprávou je, že imunita získaná očkováním CORBEVAXem klesala výrazně pomaleji než u ostaních očkovacíh látek, po šesti měsících jen o třetinu.

„Vakcíny na bázi proteinů jsou široce používány k prevenci mnoha jiných onemocnění, mají prokázanou bezpečnost a využívají úspory z rozsahu k dosažení nízkonákladové škálovatelnosti po celém světě,“ uvedla doktorka Bottazziová z Centra pro vývoj vakcín Texaské dětské nemocnice.

„Naše desetileté studie, které vedly k vývoji prototypů vakcín proti koronavirům, umožnily vytvoření této vakcíny, která vyplní mezeru vytvořenou dražšími a novějšími technologiemi vakcín,“ dodala.

Šance zabránit vzniku dalších variant

Dodávky bezpečných, zjednodušených a levných vakcín pro země se středními a nízkými příjmy jsou pro světový boj s pandemií covidu-19 klíčové. Bez plošného očkování obyvatelstva v zemích globálního jihu se podle varování virologů objeví další varianty viru, které budou bránit pokroku dosaženému v současnosti dostupnými vakcínami ve Spojených státech a dalších západních zemích.

„Toto oznámení je důležitým prvním krokem k proočkování světa a zastavení pandemie. Naše technologie vakcíny nabízí cestu k řešení rozvíjející se humanitární krize, konkrétně zranitelnosti zemí s nízkými a středními příjmy vůči variantě delta,“ uvedl Peter Hotez.

„Plošné a celosvětové očkování naší vakcínou by také zabránilo vzniku nových variant. Tuto příležitost jsme už propásli v případě varianty alfa a delta. Nyní máme šanci zabránit nové globální vlně, která by mohla následovat,“ věří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...