V okolí rovníku Marsu leží jinovatka. Pokrývá vrcholky obřích vulkánů

Na vrcholcích jedněch z největších hor ve Sluneční soustavě – gigantických sopkách ležících v tropickém pásmu Marsu – se tvoří jinovatka. Snímky rozlehlých kráterů s tenoučkou vrstvou námrazy náhodou zachytila sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA). Vědcům objev pomůže lépe porozumět koloběhu vody na rudé planetě.

Jinovatka na snímcích orbitální sondy pokrývá krátery sopek v hornaté vulkanické oblasti Tharsis, která se rozkládá v okolí rovníku v délce zhruba 5000 kilometrů. Leží zde i nejvyšší hora Sluneční soustavy – 22 kilometrů vysoká štítová sopka Olympus Mons.

Vědecký tým, který objev popsal v odborném časopise Nature Geosciences, jinovatka překvapila. „Mysleli jsme si, že kolem rovníku Marsu je to nemožné,“ uvedl planetolog Adomas Valantinas, hlavní autor studie, který působil na univerzitě ve švýcarském Bernu a nyní je výzkumníkem na americké Brownově univerzitě.

Oblast Tharsis na Marsu
Zdroj: ESA

„Kombinace slunečních paprsků a řídké atmosféry udržuje relativně vysokou teplotu na povrchu i na vrcholcích hor – na rozdíl od toho, co vidíme na Zemi, kde jsou namrzlé vrcholky očekávatelné,“ vysvětlil Valantinas a dodal, že existence jinovatky je v takových podmínkách fascinující.

Vizualizace jinovatky na štítové sopce Olympus Mons
Zdroj: ESA

„Námrazu zaznamenaly i jiné sondy, ale ve vlhčích oblastech, zejména na severních pláních (Marsu),“ řekl agentuře AFP jeden z autorů studie Frédéric Schmidt z univerzity v Saclay na předměstí Paříže.

Ceraunius Tholus
Zdroj: ESA

Plochy pokryté námrazou se udrží jen několik hodin okolo východu slunce, poté se vypaří. Jsou tenké, pravděpodobně silné jen setinu milimetru – zhruba tolik jako lidský vlas. Pokrývají ale obrovskou plochu. Množství námrazy představuje asi 150 tisíc tun vody, která se během chladných ročních období na Marsu vypařuje do atmosféry a následně zase usazuje jako jinovatka, uvedla ESA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026
Načítání...