V okolí rovníku Marsu leží jinovatka. Pokrývá vrcholky obřích vulkánů

Na vrcholcích jedněch z největších hor ve Sluneční soustavě – gigantických sopkách ležících v tropickém pásmu Marsu – se tvoří jinovatka. Snímky rozlehlých kráterů s tenoučkou vrstvou námrazy náhodou zachytila sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA). Vědcům objev pomůže lépe porozumět koloběhu vody na rudé planetě.

Jinovatka na snímcích orbitální sondy pokrývá krátery sopek v hornaté vulkanické oblasti Tharsis, která se rozkládá v okolí rovníku v délce zhruba 5000 kilometrů. Leží zde i nejvyšší hora Sluneční soustavy – 22 kilometrů vysoká štítová sopka Olympus Mons.

Vědecký tým, který objev popsal v odborném časopise Nature Geosciences, jinovatka překvapila. „Mysleli jsme si, že kolem rovníku Marsu je to nemožné,“ uvedl planetolog Adomas Valantinas, hlavní autor studie, který působil na univerzitě ve švýcarském Bernu a nyní je výzkumníkem na americké Brownově univerzitě.

Oblast Tharsis na Marsu
Zdroj: ESA

„Kombinace slunečních paprsků a řídké atmosféry udržuje relativně vysokou teplotu na povrchu i na vrcholcích hor – na rozdíl od toho, co vidíme na Zemi, kde jsou namrzlé vrcholky očekávatelné,“ vysvětlil Valantinas a dodal, že existence jinovatky je v takových podmínkách fascinující.

Vizualizace jinovatky na štítové sopce Olympus Mons
Zdroj: ESA

„Námrazu zaznamenaly i jiné sondy, ale ve vlhčích oblastech, zejména na severních pláních (Marsu),“ řekl agentuře AFP jeden z autorů studie Frédéric Schmidt z univerzity v Saclay na předměstí Paříže.

Ceraunius Tholus
Zdroj: ESA

Plochy pokryté námrazou se udrží jen několik hodin okolo východu slunce, poté se vypaří. Jsou tenké, pravděpodobně silné jen setinu milimetru – zhruba tolik jako lidský vlas. Pokrývají ale obrovskou plochu. Množství námrazy představuje asi 150 tisíc tun vody, která se během chladných ročních období na Marsu vypařuje do atmosféry a následně zase usazuje jako jinovatka, uvedla ESA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...