V oceánu bez kyslíku našli biologové bující život. Naznačuje, jak budou moře vypadat v budoucnu

Kyslík je podmínkou pro existenci jakéhokoliv života. Mořští biologové ale nyní oznámili, že našli hejna ryb v hlubinách Kalifornského zálivu, kde v podstatě žádný kyslík není. Vědci doufají, že jim tento objev pomůže pochopit, jak se obyvatelé oceánů vypořádají se změnou klimatu, která moře o kyslík do budoucna připraví.

Expedice do hlubin Kalifornského zálivu proběhla v létě roku 2015 pod vedením Scrippsova oceánografického institutu a institutu MBARI. Místo s extrémně nízkou koncentrací kyslíku zkoumali mořští biologové pomocí dálkově ovládané miniponorky.

Byli připravení na prakticky mrtvé prostředí. O to větší bylo jejich překvapení, když se na monitorech objevily desítky živých tvorů. „Nemohla jsem věřit svým očím,“ uvedla vedoucí výzkumu Natalya Gallová. „Pozorovali jsme hrujovce, hlavounovité ryby a také máčky Cephalurus cephalus,“ dodala.

„Aktivě plavali v místech, kde byla koncentrace kyslíku méně než jedno procento obvyklé koncentrace u povrchu oceánu. Zkoumali jsme tedy suboxické prostředí, kde by ryby neměly existovat, ale plavaly jich tam stovky. Okamžitě jsem věděla, že tohle je něco výjimečného, co zpochybňuje naše ovyklé chápání nízkokyslíkových prostředí,“ uvedla Gallová k nálezu, který biologové popsali v časopise Ecology.

Drobným žralokům se v nepříznivých podmínkách daří

Miniponorka potvrdila, že koncentrace kyslíku byla v tomto místě ve výši jedné čtyřicetiny toho, co tolerují zvířata v prostředí s nízkou hladinou kyslíku.

Podle záběrů z ponorného plavidla to vypadá, že nejméně dvěma druhům ryb se v tomto prostředí vysloveně daří. Jde o hrujovce a máčky, tedy drobné žraloky. Vědci tvrdí, že se jim zde dařilo dokonce lépe než v místech, kde je kyslíku dostatek.

Mnoho dalších druhů ryb se pokládá za tolerantní vůči podmínkám s nízkým objemem kyslíku, komentovali autoři výzkumu, ale ryby v této oblasti zálivu jsou podle nich vítězi ve skupině olympijských sportovců.

Vhled do budoucnosti

Jedním z cílů výzkumu bylo analyzovat, jak by se mohly ryby přizpůsobovat a vyvíjet v budoucnu, až začne v oceánech v souvislosti se změnami klimatu ubývat kyslíku, jak to předpovídají klimatické modely.

Vědci zatím nechápou, jak je možné, že zvířata v těchto podmínkách přežívají a dobře se jim tu daří. Zatím mají k dispozici jen domněnky. Jak máčky, tak další druhy tamních ryb jsou si dost podobné. Mají velké hlavy a výrazné červené žábry, které mohou být pro absorpci kyslíku v těchto extrémních podmínkách vhodné.

Současně jsou všechny tyto ryby velmi malé – neměří více než 30 centimetrů. Mají měkká těla se slabými, špatně vyvinutými kostmi, což jsou všechno faktory, které jim pomáhají šetřit energií.

Mořští biologové zatím netuší, proč ryby do tohoto prostředí míří. Nejčastěji se spekuluje o tom, že do takto nehostinných míst za nimi neproniknou predátoři.

Experti plánují, že se do oblasti co nejdříve vrátí, aby ve výzkumu pokračovali. Může jim totiž pomoci odpovědět na řadu otázek, které budou mít zásadní dopad na vývoj celého lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 51 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 57 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.