V oceánu bez kyslíku našli biologové bující život. Naznačuje, jak budou moře vypadat v budoucnu

Kyslík je podmínkou pro existenci jakéhokoliv života. Mořští biologové ale nyní oznámili, že našli hejna ryb v hlubinách Kalifornského zálivu, kde v podstatě žádný kyslík není. Vědci doufají, že jim tento objev pomůže pochopit, jak se obyvatelé oceánů vypořádají se změnou klimatu, která moře o kyslík do budoucna připraví.

Expedice do hlubin Kalifornského zálivu proběhla v létě roku 2015 pod vedením Scrippsova oceánografického institutu a institutu MBARI. Místo s extrémně nízkou koncentrací kyslíku zkoumali mořští biologové pomocí dálkově ovládané miniponorky.

Byli připravení na prakticky mrtvé prostředí. O to větší bylo jejich překvapení, když se na monitorech objevily desítky živých tvorů. „Nemohla jsem věřit svým očím,“ uvedla vedoucí výzkumu Natalya Gallová. „Pozorovali jsme hrujovce, hlavounovité ryby a také máčky Cephalurus cephalus,“ dodala.

„Aktivě plavali v místech, kde byla koncentrace kyslíku méně než jedno procento obvyklé koncentrace u povrchu oceánu. Zkoumali jsme tedy suboxické prostředí, kde by ryby neměly existovat, ale plavaly jich tam stovky. Okamžitě jsem věděla, že tohle je něco výjimečného, co zpochybňuje naše ovyklé chápání nízkokyslíkových prostředí,“ uvedla Gallová k nálezu, který biologové popsali v časopise Ecology.

Drobným žralokům se v nepříznivých podmínkách daří

Miniponorka potvrdila, že koncentrace kyslíku byla v tomto místě ve výši jedné čtyřicetiny toho, co tolerují zvířata v prostředí s nízkou hladinou kyslíku.

Podle záběrů z ponorného plavidla to vypadá, že nejméně dvěma druhům ryb se v tomto prostředí vysloveně daří. Jde o hrujovce a máčky, tedy drobné žraloky. Vědci tvrdí, že se jim zde dařilo dokonce lépe než v místech, kde je kyslíku dostatek.

Mnoho dalších druhů ryb se pokládá za tolerantní vůči podmínkám s nízkým objemem kyslíku, komentovali autoři výzkumu, ale ryby v této oblasti zálivu jsou podle nich vítězi ve skupině olympijských sportovců.

Vhled do budoucnosti

Jedním z cílů výzkumu bylo analyzovat, jak by se mohly ryby přizpůsobovat a vyvíjet v budoucnu, až začne v oceánech v souvislosti se změnami klimatu ubývat kyslíku, jak to předpovídají klimatické modely.

Vědci zatím nechápou, jak je možné, že zvířata v těchto podmínkách přežívají a dobře se jim tu daří. Zatím mají k dispozici jen domněnky. Jak máčky, tak další druhy tamních ryb jsou si dost podobné. Mají velké hlavy a výrazné červené žábry, které mohou být pro absorpci kyslíku v těchto extrémních podmínkách vhodné.

Současně jsou všechny tyto ryby velmi malé – neměří více než 30 centimetrů. Mají měkká těla se slabými, špatně vyvinutými kostmi, což jsou všechno faktory, které jim pomáhají šetřit energií.

Mořští biologové zatím netuší, proč ryby do tohoto prostředí míří. Nejčastěji se spekuluje o tom, že do takto nehostinných míst za nimi neproniknou predátoři.

Experti plánují, že se do oblasti co nejdříve vrátí, aby ve výzkumu pokračovali. Může jim totiž pomoci odpovědět na řadu otázek, které budou mít zásadní dopad na vývoj celého lidstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...